Přestože nedávná obchodní dohoda mezi Spojenými státy a Evropskou unií naznačila určitý posun směrem k větší stabilitě, investoři zůstali opatrní. Tržní sentiment zůstává křehký, protože v sázce je nejen růst globální ekonomiky, ale i schopnost firem udržet si ziskové marže v prostředí rostoucích obchodních bariér.

Největší poklesy zaznamenaly akciové trhy v Japonsku a Hongkongu, zatímco Jižní Korea šla proti proudu a rostla díky spekulacím o dosažení vlastní obchodní dohody se Spojenými státy. Japonský index Nikkei 225 se propadl téměř o 1 %, přičemž navázal na předchozí ztráty. Stejný pokles o 1 % zaznamenal i širší index TOPIX. Hongkongský Hang Seng klesl dokonce o více než 1 %, čímž vedl regionální ztráty. Oproti tomu jihokorejský KOSPI vzrostl o 0,7 %, což naznačuje, že trhy stále silně reagují na jakékoli náznaky pokroku v mezinárodním vyjednávání.

V Číně byl vývoj stabilnější. Indexy Shanghai Composite a CSI 300 zůstaly bez výraznějších pohybů, což svědčí o vyčkávacím postoji investorů před možnými dalšími opatřeními vlády i vývojem jednání mezi Čínou a USA. Australský index S&P/ASX 200 oslabil o 0,2 %, zatímco singapurský Straits Times Index klesl o 0,5 %. Indické akciové futures na index Nifty 50 zůstaly v podstatě beze změny, což potvrzuje celkovou nervozitu, ale nikoli paniku.

Klíčovým faktorem ovlivňujícím vývoj trhů je termín 1. srpna, kdy by mohlo dojít k zavedení nových amerických cel, pokud nenastane průlom v probíhajících jednáních. Tento termín visí nad trhy jako hrozba, a to i přesto, že víkendová dohoda mezi USA a EU stanovila základní cla pouze na 15 %, tedy podstatně méně, než původně hrozících 30 % nebo více. Ačkoliv tato dohoda vyvolala krátkodobý optimismus, ten rychle vyprchal. Analytici upozorňují, že i takto „umírněné“ clo představuje krok směrem k ochranářství a může negativně ovlivnit globální růst i inflaci.

Obchodní zástupci USA a Číny se v pondělí setkali ve Stockholmu při třetím kole jednání zaměřeném na prodloužení 90denního odkladu zavedení cel. Zprávy o pokroku z jednání sice naznačují, že obě strany mají zájem na kompromisu, nicméně tržní nálada zůstává nejistá. Firmy i investoři si uvědomují, že jakýkoli nárůst základních cel může narušit globální dodavatelské řetězce, zvýšit náklady a podkopat růstové vyhlídky.

V pozadí všeho dění jsou i očekávání ohledně nadcházejících rozhodnutí dvou hlavních světových centrálních bank. Americký Federální rezervní systém (Fed) zahájil v úterý dvoudenní zasedání, přičemž trh nepředpokládá okamžité změny v sazbách. Mnohem více pozornosti bude věnováno aktualizovaným projekcím ohledně inflace a naznačení případného budoucího vývoje sazeb. Investoři se budou snažit vyčíst, zda by mohlo ještě letos dojít k jejich snížení.

Ve středu se očekává zasedání japonské centrální banky (Bank of Japan), která by měla sazby ponechat beze změny. Spekuluje se však, že centrální banka může nabídnout méně pesimistický výhled než v předchozích měsících a naznačit možnost zvýšení úrokových sazeb později v letošním roce. Tento postoj by mohl ovlivnit nejen japonský jen, ale i širší vnímání rizik v regionu.

Vzhledem k těmto okolnostem zůstávají asijské trhy pod tlakem. Pokrok v obchodních jednáních je sice vítaný, ale nestačí k uklidnění obav z rostoucího protekcionismu a jeho dopadu na globální ekonomiku. Navíc nejasnosti ohledně měnové politiky centrálních bank drží investory v napětí. Klíčová budou nadcházející rozhodnutí Fedu a Bank of Japan, stejně jako vývoj jednání mezi USA, EU a Čínou. Do té doby lze očekávat zvýšenou volatilitu a selektivní vývoj mezi jednotlivými trhy.