Navzdory povzbudivému vývoji na americkém trhu a čerstvým rekordům indexů na Wall Street zůstávají asijské akcie v pátek pod tlakem. Investoři v celém regionu se potýkají s nejistotou, která pramení z blížícího se termínu pro rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně obchodních dohod a případných cel. Tato situace se odráží na vývoji jednotlivých burz – zatímco japonský index Nikkei zaznamenal mírný růst, hongkongský Hang Seng a jihokorejský KOSPI výrazně oslabily. Napětí roste s blížícím se datem 9. července, do kdy má Trump oznámit, jaké kroky podnikne vůči obchodním partnerům. V této souvislosti uvedl, že pošle dopisy s konkrétními celními sazbami. Zatím se může pochlubit pouze několika rámcovými dohodami, zejména s Čínou, Británií a nově také s Vietnamem. Jednání s Indií jsou podle amerického ministra financí na dosah, avšak rozhovory s Japonskem a Jižní Koreou stagnují. Trhy tyto signály vnímají velmi citlivě a jak podotkl analytik Tony Sycamore ze společnosti IG, právě nedostatek pokroku v jednáních přispívá k ochlazení akciových trhů v regionu. Obzvlášť citelné je to v Japonsku a Jižní Koreji, jejichž burzy čelí výprodejům navzdory jinak příznivým globálním datům. Japonský index Nikkei v ranním obchodování osciloval mezi zisky a ztrátami, nakonec ale posílil o 0,3 %. Naproti tomu hongkongský Hang Seng odepsal 1,3 %, čínské blue chips mírně oslabily a jihokorejský KOSPI klesl o více než 1 %. Tchajwanský index rovněž smazal ranní zisky a uzavřel se ztrátou 0,2 %. Americké akcie přitom ve čtvrtek zaznamenaly solidní růst. Všechny tři hlavní indexy posílily poté, co překvapivě silná zpráva o zaměstnanosti překonala očekávání analytiků. To vedlo k tomu, že obchodníci začali přehodnocovat své předpoklady ohledně dalšího vývoje měnové politiky. Mnozí nyní neočekávají, že by Federální rezervní systém přistoupil ke snížení úrokových sazeb v nejbližších týdnech. Zaměstnanost tak nejen podpořila americké akcie, ale zároveň přispěla k posílení dolaru. Americká měna ve čtvrtek vzrostla vůči koši hlavních měn až o 0,7 %, den však uzavřela se ziskem 0,4 %. V pátek ráno ale dolar část zisků odevzdal – vůči japonskému jenu oslabil o 0,2 % na 144,62 JPY a vůči švýcarskému franku o 0,1 % na 0,7942 CHF. Euro mírně posílilo na 1,1766 USD a britská libra zůstala beze změny na 1,3650 USD. V rámci vládních financí přichází další zásadní zpráva: americká Sněmovna reprezentantů schválila Trumpův masivní výdajový zákon. Ten má 869 stran a podle nezávislého Kongresového rozpočtového úřadu zvýší státní dluh USA o 3,4 bilionu dolarů, čímž se celkový dluh vyšplhá na 36,2 bilionu dolarů. Tato informace přispívá k nervozitě na trzích, protože není jasné, jak bude vláda takový růst dluhu financovat v kontextu vyšších úrokových sazeb. Futures na index S&P 500 mezitím v pátek klesly o 0,2 %, což naznačuje mírně negativní náladu před otevřením dalšího týdne. Wall Street je v pátek kvůli oslavám Dne nezávislosti uzavřena, takže trhy zůstávají bez jednoho z hlavních orientačních bodů. Americký trh s dluhopisy je taktéž uzavřen, nicméně ve čtvrtek výnosy prudce vzrostly – u 10letých dluhopisů o 4,7 bazických bodů na 4,34 % a u dvouletých dokonce o 9,3 bps na 3,882 %. Komoditní trhy zůstaly relativně stabilní. Cena zlata stoupla o 0,1 % na 3 329,54 USD za unci, což může souviset s přetrvávající nejistotou ohledně obchodních jednání a rostoucím zadlužením USA. Ropa Brent se držela beze změny a zakončila na 68,81 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) mírně vzrostla o 3 centy na 67,03 USD. Celkově tedy páteční obchodování v Asii odráželo obavy investorů z nadcházejících rozhodnutí ohledně cel, smíšené signály z americké politiky a měnící se očekávání ohledně sazeb. Ačkoliv pozitivní údaje o zaměstnanosti podporují růst amerických akcií, globální nejistota v oblasti obchodu a státního zadlužení nadále brzdí apetit po riziku, zejména v asijském regionu. Klíčovým datem tak zůstává 9. červenec, který může výrazně ovlivnit další vývoj nejen na trzích, ale i v celosvětových obchodních vztazích.