Asijské akciové trhy v pondělí většinou oslabily, když se obchodníci začali připravovat na možné zhoršení globálních vztahů v důsledku hrozby nových cel ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. S blížícím se středečním termínem pro zavedení celních opatření se zvýšil tlak na obchodní partnery Spojených států, aby rychle uzavřeli nové dohody. Trumpova administrativa dokonce plánuje rozeslat varovné dopisy, které by mohly znamenat začátek další vlny obchodní eskalace už od 1. srpna. Tato nervozita se promítla i do hlavních burz v Asii. Japonský index Nikkei 225 oslabil o 0,5 % na 39 628,41 bodu, zatímco hongkongský Hang Seng ztratil 0,4 % a uzavřel na 23 824,18 bodu. Jihokorejský KOSPI zaznamenal mírný pokles o 0,1 % na 3 053,55 bodu, a čínský Shanghai Composite Index klesl o 0,2 % na 3 464,78 bodu. Australský S&P ASX 200 odepsal 0,3 %, čímž se dostal na 8 576 bodů. Důvodem této nervozity není pouze samotné riziko zavedení cel, ale především nejistota ohledně jejich rozsahu, sazeb a konkrétní účinnosti. Skupina Nomura ve své analýze uvedla, že trhy mohou zůstat volatilní až do 9. července, což je datum, kdy vyprší současný 90denní odklad celních opatření ze strany USA vůči zemím mimo Čínu. Tento odklad měl poskytnout prostor pro vyjednávání, ale výsledky se zatím nedostavily. Podle Nomury bude další vývoj silně záviset na tom, které země budou v dopisech prezidenta Trumpa jmenovány, jaké celní sazby se budou zvažovat a kdy přesně vstoupí v platnost. Pokud bude zavedení oddáleno až na srpen, může to ponechat prostor pro poslední kolo jednání. Trhy v takovém případě zůstávají alespoň částečně optimistické ohledně možnosti dosažení dohody, nebo alespoň dočasného prodloužení stávajícího stavu. Stephen Innes ze SPI Asset Management označil situaci za nejasnou a rizikovou. V komentáři uvedl, že "s blížícím se termínem pro zavedení cel 9. července jsou všechny oči upřeny na Washington, kde se hledají známky eskalace nebo naopak ústupků. Cesta vpřed není jasná, ale terén je plný rizik." Napětí na trzích podpořily i výkyvy cen ropy, které reagovaly na rozhodnutí OPEC+ zvýšit produkci o 548 000 barelů denně od srpna. Tento krok měl za cíl stabilizovat trh po prudkých výkyvech, které následovaly po útocích Izraele a USA na Írán. Přesto se ceny ropy vydaly dolů – americká ropa WTI zlevnila o 92 centů na 66,08 USD za barel, zatímco Brent ztratil 96 centů a klesl na 67,65 USD za barel. Tento vývoj přispěl k obavám investorů o globální poptávku v případě, že by obchodní napětí přerostlo v širší ekonomické zpomalení. Napjatá atmosféra se promítla i do pohybu amerických futures, které naznačují negativní začátek týdne. Futures na index S&P 500 i Dow Jones Industrial Average ztrácely 0,4 %, čímž signalizovaly možný obrat po předchozím růstu amerických akcií. Ten byl zaznamenán koncem minulého týdne, kdy zveřejněná data z trhu práce ve Spojených státech překonala očekávání Wall Street. V důsledku toho index S&P 500 vzrostl o 0,8 % a dosáhl nového historického maxima, přičemž Dow Jones přidal 344 bodů a Nasdaq Composite posílil o 1 %. Tento pozitivní vývoj však zatím nestačil ke zmírnění globální nervozity. Na měnových trzích bylo znát posílení amerického dolaru, který se vůči japonskému jenu posunul z 144,44 na 144,77, což ukazuje na hledání bezpečnějších aktiv. Euro mírně oslabilo z 1,1779 USD na 1,1772 USD, což může odrážet obavy investorů z dopadů celní eskalace i na evropské exportéry. Tržní nálada je tak křehká a plná očekávání. Zatímco v pozadí stále rezonuje naděje na kompromisní řešení, riziko ostrého konfliktu na obchodní frontě visí ve vzduchu. Výsledky dalších dnů, především vyjádření z Bílého domu a možné odpovědi postižených zemí, budou zásadní pro další vývoj nejen na asijských trzích, ale i pro globální ekonomiku.