Zvláštní pozornost si získala Čína, kde zveřejněné údaje o indexu nákupních manažerů (PMI) za červenec ukázaly nižší než očekávanou ekonomickou aktivitu. Slabá čísla poukazují na pokračující problémy v druhé největší ekonomice světa, která se snaží zotavit z pandemických opatření a strukturálních problémů v realitním sektoru. Tento vývoj stahoval dolů zejména akcie na trzích v Hongkongu a pevninské Číně, které vedly regionální pokles.

Nejširší index akcií v Asii a Tichomoří mimo Japonsko, MSCI Asia ex-Japan, oslabil o 0,7 %, i přesto si však držel trajektorii k čtvrtému měsíčnímu zisku v řadě. Slabé čínské statistiky navíc zasáhly i komoditní trhy – cena mědi prudce klesla, a to i kvůli obchodní politice Spojených států, která zvyšuje nejistotu v oblasti exportu průmyslových surovin.

Mezitím japonská centrální banka Bank of Japan (BOJ) ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny na úrovni 0,5 %, nicméně revidovala směrem vzhůru svou inflační prognózu pro fiskální rok.

Tato změna naznačuje, že BOJ začíná zvažovat možnost zpřísnění měnové politiky, pokud inflace zůstane zvýšená. Trhy na toto rozhodnutí reagovaly posílením japonského jenu o 0,6 % na 148,62 za americký dolar. Japonské akcie naopak reagovaly klidněji a uzavřely den se ziskem 0,9 %.

Ve stejný den trhy reflektovaly i další významné události – obchodní dohodu mezi USA a Jižní Koreou, rozhodnutí amerického Fedu a výsledkovou sezónu technologických gigantů. Společnosti Microsoft a Meta Platforms překvapily pozitivními výsledky, když vykázaly silné tržby v oblasti cloud computingu a reklamních technologií poháněných umělou inteligencí. To vedlo k růstu futures na index Nasdaq o 1,2 % a S&P 500 o 0,8 %. Pozitivní sentiment však nedokázal zcela vyvážit negativní zprávy z Asie.

Federální rezervní systém USA ve středu rozhodl ponechat úrokové sazby beze změny již popáté v řadě. Zajímavostí bylo rozdělení hlasování – dva členové výboru hlasovali proti, což se stalo poprvé za více než 30 let. Předseda Fedu Jerome Powell ve svém komentáři po rozhodnutí nenaznačil blížící se snižování sazeb, čímž částečně oslabil očekávání trhu. Dolarový index se pohyboval těsně pod svým dvoutýdenním maximem a za červenec směřuje k zisku 3,1 %, což by byl první letošní měsíční zisk.

Prezident Donald Trump mezitím pokračoval v obchodní ofenzivě. V rámci nové dohody s Jižní Koreou Spojené státy oznámily uvalení 15% cla na její dovoz, zatímco Soul slíbil investice ve výši 350 miliard dolarů do amerických projektů a nákup americké energie za dalších 100 miliard. Korejský won v reakci posílil o 0,3 %, i když nálada zůstala nejistá. Tato dohoda je jednou z několika, které Trumpova administrativa uzavírá před 1. srpnem, kdy vstoupí v platnost nová cla – tzv. „Den osvobození“ (Liberation Day).

Dalším cílem americké celní politiky je Indie, na jejíž zboží plánuje Washington uvalit 25% clo. Jednání mezi oběma zeměmi pokračují, avšak zatím bez konkrétního výsledku. Ještě větší pozornost přitáhlo rozhodnutí USA uvalit 50% clo na měděné trubky a vodiče, což vedlo k propadu futures na měď o 19 %. Investoři byli zklamáni, že opatření neobsahovala výjimky pro suroviny jako měděné rudy či katody, což negativně ovlivnilo sentiment na komoditních trzích.

Ceny ropy zůstaly ve čtvrtek víceméně beze změny. Kontrakt na ropu Brent s dodáním v září, který ten den vypršel, klesl o 0,19 % na 73,1 USD za barel. Americká ropa WTI zůstala na úrovni 70,01 USD. Aktivnější říjnový kontrakt na Brent oslabil o 0,14 % na 72,37 USD za barel. I přes relativní stabilitu cen ropy zůstává trh nervózní z protekcionistických zásahů USA, které mohou dále komplikovat globální dodavatelské řetězce a poptávku po surovinách.

Souhrnně lze říci, že čtvrteční vývoj na trzích ukazuje, jak silně jsou globální akciové a komoditní trhy propojené. Zprávy z Číny, rozhodnutí centrálních bank i obchodní opatření USA mají okamžitý a široký dopad. Investoři se nyní soustředí na to, zda budou inflační tlaky a geopolitická rizika natolik významné, aby přiměly klíčové centrální banky k přehodnocení své politiky v druhé polovině roku.