Rozhodování o tom, kdo povede Federální rezervní systém po vypršení mandátu současného předsedy Jeromea Powella, vstupuje do nové a složitější fáze. Zatímco prezident Donald Trump nedávno naznačil, že zvažuje „tři nebo čtyři“ jména, ministr financí Scott Bessent upozorňuje, že výběrový proces je teprve na začátku a seznam potenciálních kandidátů je mnohem širší. Tato rozporuplná sdělení ukazují, že konečné rozhodnutí je ještě daleko a očekává se, že diskuse o budoucím vedení centrální banky budou pokračovat po mnoho týdnů, ne-li měsíců. Scott Bessent, který hraje významnou roli v ekonomické politice současné administrativy a zároveň je i sám zvažován jako možný nástupce Powella, v nedávném rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že výběrový proces na post šéfa Fedu právě začíná. Ačkoli prezident Trump dříve prohlásil, že má pouze několik favoritů, Bessent tuto představu koriguje – podle něj je seznam „dlouhý“ a zahrnuje množství kvalifikovaných osobností. Konkrétní jména ale odmítl komentovat. Mezi nejčastěji zmiňovanými kandidáty v médiích figuruje kromě Bessenta i Kevin Hassett, současný ředitel Národní ekonomické rady, dále Christopher Waller, který již působí jako guvernér Fedu, a také Kevin Warsh, bývalý člen vedení centrální banky, jenž již v minulosti patřil mezi favority na tento post. V poslední době je jako hlavní kandidát často uváděn právě Hassett, ale vzhledem k otevřenosti výběrového procesu se tento stav může brzy změnit. Zajímavý je také fakt, že do výběru mohou zasáhnout i ženské kandidátky, včetně těch, které v současnosti vedou některou z regionálních poboček Fedu. Bessent jména nespecifikoval, nicméně uvedl, že na seznamu figuruje „několik fantastických žen“, a to jak z interní struktury centrální banky, tak i mimo ni. Tento širší záběr výběru ukazuje snahu o větší inkluzi a možná i o modernizaci obrazu instituce. Powellovo setrvání je nejisté, vztahy s Bílým domem zůstávají napjaté Ačkoliv mandát Jeromea Powella ve funkci předsedy Fed skončí v květnu 2026, může podle pravidel zůstat členem Rady guvernérů až do roku 2028. Prezident Trump sice zvažoval jeho předčasné odvolání, později však uvedl, že se tento krok zatím jeví jako nepravděpodobný. Scott Bessent k tomu poznamenal, že s Powellem udržuje pravidelný kontakt – mimo jiné formou týdenních společných snídaní – a že spolu vedou časté rozhovory o budoucnosti měnové politiky. Na otázku, zda Powell plánuje po skončení mandátu odejít, odpověděl Bessent vyhýbavě. Přiznal, že jeho úmysly nezná, ale zároveň vyjádřil přesvědčení, že Powell nakonec odejde. Tento vývoj by podle něj byl přínosný nejen pro samotnou instituci, ale i pro Powella osobně. Pokud by však Powell i po skončení mandátu zůstal členem Rady, mohl by nadále ovlivňovat rozhodování – a to by mohlo komplikovat snahu Bílého domu prosadit nižší úrokové sazby. Politický tlak na snižování sazeb Jedním z hlavních bodů napětí mezi administrativou a centrální bankou je právě otázka úrokových sazeb. Prezident Trump a jeho ekonomičtí poradci dlouhodobě tlačí na Fed, aby sazby výrazněji snížil. Argumentují především tím, že nižší sazby by nejen povzbudily ekonomický růst, ale také snížily náklady na obsluhu státního dluhu, které v posledních letech dramaticky vzrostly. Tento přístup je však v rozporu s mandátem Fedu – jeho hlavním cílem je udržovat cenovou stabilitu a podporovat plnou zaměstnanost, nikoli reagovat na politické tlaky. Vedení centrální banky proto zatím zůstává opatrné. Část představitelů se obává, že nová vlna celních opatření, kterou Trump plánuje zavést, by mohla zvýšit inflační tlaky. V takovém případě by jakékoli uvolnění měnové politiky mohlo inflaci ještě více posílit. Někteří analytici přesto připouštějí, že pokud by se ekonomika výrazně zpomalila, mohlo by ke snížení sazeb dojít už v září. Vše ale závisí na dalším vývoji klíčových makroekonomických ukazatelů, jako je inflace, míra nezaměstnanosti nebo výkon průmyslu. Blížící se zasedání Fedu a rostoucí pozornost trhů Všechny tyto faktory dohromady vytvářejí značnou míru nejistoty. Trhy, investoři i média budou s napětím sledovat následující zasedání měnového výboru Fedu, které se uskuteční příští týden. Diskuse o možném snížení sazeb, výměně vedení a celkovém směřování měnové politiky Spojených států tak budou v nadcházejících dnech dominovat nejen finančním trhům, ale i veřejné debatě. Zatímco prezident Trump a jeho tým hledají kandidáta, který by více vyhovoval jejich představám o agresivnější podpoře ekonomiky, vedení centrální banky se snaží zachovat stabilitu a důvěryhodnost instituce. Výsledek tohoto střetu bude mít zásadní vliv nejen na americkou ekonomiku, ale i na globální finanční trhy. Rozhodnutí o tom, kdo nahradí Powella, tak nebude pouze otázkou jména, ale i zásadní volbou směru, kterým se americká měnová politika vydá v příštích letech.