Páteční obchodování na ropných trzích přineslo mírný pokles cen ropy, který byl způsoben několika faktory současně – od vývoje v Íránu až po očekávání rozhodnutí skupiny OPEC+ o zvýšení produkce. Největší pozornost ale přitáhla zpráva, že Írán oficiálně potvrdil svůj závazek dodržovat jadernou dohodu a že Spojené státy plánují obnovit jednání s Teheránem. Tato kombinace geopolitických signálů a očekávaného zvýšení těžby přispěla k tomu, že cena ropy Brent klesla o 35 centů (0,51 %) na 68,45 USD za barel, zatímco americká ropa WTI ztratila 25 centů (0,37 %) a klesla na 66,75 USD za barel. Na trzích panovala v pátek obecně nižší aktivita, protože v USA probíhal svátek Dne nezávislosti, což omezilo obchodní objemy. Přesto však zprávy přicházející z Blízkého východu a z Washingtonu měly svůj dopad. Podle amerického webu Axios se příští týden očekává nové kolo jednání mezi USA a Íránem, přičemž íránský ministr zahraničí Abbás Araqchi veřejně potvrdil, že Teherán zůstává zavázán k dodržování Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Vandana Hari, zakladatelka analytické společnosti Vanda Insights, uvedla, že tato kombinace zpráv „zmírňuje hrozbu nového vypuknutí nepřátelství“ v regionu. Připomněla také, že Írán i přes vnitrostátní zákon o pozastavení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii OSN (MAAE) nadále komunikuje se zahraničními partnery a nevypovídá mezinárodní dohody. To snižuje riziko napětí, které by v minulosti automaticky vedlo ke zvýšení cen ropy. Současně se však čeká na víkendové rozhodnutí skupiny OPEC+, která podle čtyř informovaných delegátů pravděpodobně oznámí zvýšení produkce o 411 000 barelů denně v srpnu. Tento krok má za cíl získat zpět část ztraceného podílu na trhu. Vandana Hari předpokládá, že skutečná korekce cen ropy, tedy případný větší pokles nebo růst, přijde až v pondělí, kdy se americké trhy znovu otevřou a zohlední výstupy z nedělního jednání. Zajímavé je, že do celkové situace opět vstupuje obchodní politika Spojených států. Prezident Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington začne rozesílat oficiální dopisy se specifikací nových celních sazeb. Ty by měly být ve výši 20 % až 30 % a budou zasílány po skupinách deseti států. Tento krok jasně ukazuje odklon od dřívější rétoriky o uzavření desítek obchodních dohod a směřuje k přímému uvalování cel bez předchozího vyjednávání. Devadesátidenní odklad zvýšení cel skončí 9. července a řada významných partnerů USA, včetně Evropské unie a Japonska, dosud s Washingtonem nedospěla k dohodě. Napětí mezi USA a Íránem však přesto vykazuje známky zmírnění. Podle zpráv z Bílého domu se saúdskoarabský ministr obrany princ Khalid bin Salman setkal s prezidentem Trumpem a dalšími představiteli, aby projednali možnosti deeskalace v regionu. Trump rovněž uvedl, že je ochoten se „v případě nutnosti“ setkat se zástupci Íránu, což by mohlo představovat diplomatický obrat po týdnech vyhrocených výměn. Do všeobecného kontextu přispěla i britská banka Barclays, která v samostatném oznámení zvýšila svou prognózu ceny ropy Brent. Pro rok 2025 nově očekává průměrnou cenu 72 dolarů za barel, pro rok 2026 pak 70 dolarů. Tento posun je odůvodněn pozitivním výhledem na růst globální poptávky, který by měl převážit i nad vlivy, jako je vyšší produkce nebo geopolitická rizika. Z pohledu trhu tak pátek přinesl směs mírných poklesů, uklidňujících signálů z Íránu, ale i varovných náznaků z oblasti celní politiky USA. Investoři budou přes víkend bedlivě sledovat nejen nedělní rozhodnutí OPEC+, ale i další vývoj kolem americko-íránských vztahů a možných sankcí. I když ceny ropy krátkodobě klesly, situace zůstává napjatá a další vývoj bude záviset na konkrétních krocích aktérů během následujících dní.