Ve čtvrtek během asijského obchodování pokračoval pokles cen zlata, čímž žlutý kov navázal na sestupný trend z předešlého dne. Hlavním důvodem oslabení poptávky po bezpečných aktivech je stále se zlepšující nálada investorů, která je poháněna jednak nově uzavřenou obchodní dohodou mezi Spojenými státy a Japonskem, jednak silnými výsledky některých technologických gigantů, především společností zapojených do vývoje umělé inteligence. V této atmosféře rostoucího rizikového apetitu se investoři čím dál častěji obracejí ke spekulativnějším a výnosnějším investičním nástrojům, zatímco zlato ustupuje do pozadí. Zlato padá kvůli dohodám a technologické rally Spotová cena zlata klesla ve čtvrtek o 0,3 % na 3 378,93 USD za unci, zatímco futures na zlato odepsaly 0,4 % na 3 384,60 USD za unci v časných ranních hodinách. Žlutý kov tímto krokem ztratil většinu zisků, které nasbíral na začátku týdne, a opět se vzdálil svému rekordnímu maximu nad 3 500 USD za unci, dosaženému letos v dubnu. Zlato se navíc už delší dobu pohybuje v obchodním rozmezí zhruba 200 USD, přičemž výkyvy jsou silně závislé na změnách globální nálady ohledně bezpečnosti a rizika. Jedním z největších katalyzátorů poklesu byla nová obchodní dohoda mezi USA a Japonskem, která stanovila 15% clo na japonské vývozy – podstatně nižší než původně plánovaných 25 %. Tento krok uklidnil trhy a zároveň vyvolal očekávání, že do 1. srpna bude uzavřeno více podobných dohod, a to nejen s Japonskem, ale i s Evropskou unií či Indií, které se k jednáním rovněž přibližují. V důsledku těchto očekávání vzrostla ochota investorů riskovat, což oslabilo poptávku po tradičních bezpečných přístavech, jako je zlato. Technologické zisky a AI nadšení oslabují atraktivitu drahých kovů Zásadní roli v proměně nálady sehrál i technologický sektor, především v návaznosti na silné výsledky společnosti Alphabet (Google), která díky rostoucí poptávce po umělé inteligenci překonala očekávání investorů. Její příklad motivoval širší růst technologických titulů na Wall Street. Další významný impuls pak přišel přímo z Bílého domu – prezident Donald Trump podepsal tři výkonná nařízení na podporu AI průmyslu v USA, což trhy vnímaly jako další potvrzení dlouhodobého směru, kam proudí kapitál a pozornost. Výsledkem byl prudký růst amerických akciových indexů, které dosáhly rekordních maxim, zatímco bezpečná aktiva jako zlato, stříbro a platina klesala. Spotová cena platiny oslabila o 0,4 % na 1 416,99 USD za unci a stříbro ztratilo 0,6 % na 39,0645 USD za unci. Průmyslové kovy těží z růstu důvěry Naopak průmyslové kovy, které jsou citlivé na ekonomický růst, z vývoje těžily. Futures na měď na Londýnské burze kovů přidaly 0,1 % na 9 942,75 USD za tunu, zatímco na americkém COMEXu vzrostly o 0,7 % na 5,8767 USD za libru. Tyto nárůsty reflektují rostoucí důvěru investorů v to, že globální ekonomika díky obchodním průlomům a inovacím v AI bude pokračovat v růstu. Zlato v Číně: Slábnoucí poptávka po špercích, rostoucí institucionální zájem Zajímavý vývoj probíhá i na klíčovém trhu s fyzickým zlatem – v Číně. Podle údajů čínské státní asociace pro zlato klesla spotřeba zlata v prvním pololetí roku 2025 o 3,5 % na 505,205 tun, což je menší pokles než ve stejném období roku 2024, kdy činil 5,6 %. Tento trend odráží dvě protichůdné síly: na jedné straně slábnoucí spotřebitelskou poptávku po špercích kvůli vysokým cenám, na druhé straně zvýšený institucionální zájem o zlato jako pojistku proti makroekonomické nejistotě. Kromě toho se spekuluje, že Čínská lidová banka nadále zvyšuje své zlaté rezervy, což může v budoucnu poskytnout určitou podporu cenám, především v případě obnovení globálních geopolitických napětí. Zlato zůstává pod tlakem nálady investorů Zatímco některé struktury zůstávají v pozadí pro případné oživení zlata, aktuální sentiment jednoznačně nahrává rizikovým aktivům. Jakékoli další zprávy o nových obchodních dohodách, fiskálních stimulech nebo technologickém pokroku – zejména v oblasti umělé inteligence – mohou přimět investory ještě více odklonit se od bezpečných přístavů.