Cena zlata v pátek během asijského obchodování posílila a směřuje k celkovému týdennímu růstu. Hlavním důvodem tohoto trendu jsou rostoucí obavy o stav amerických veřejných financí a nejistota spojená s blížícím se oznámením celních tarifů ze strany Washingtonu. Spotová cena zlata vzrostla o 0,5 % na 3 341,34 dolaru za unci, zatímco srpnové futures se posunuly o 0,2 % výše na 3 349,52 dolaru. Tento růst přichází po čtvrtečním poklesu téměř o 1 %, který byl vyvolán nečekaně silnou zprávou z amerického trhu práce. I přes tento výkyv však zlato zůstává na cestě k týdennímu růstu o zhruba 1,8 %, což naznačuje, že investoři stále hledají bezpečný přístav v nejistém makroekonomickém prostředí. Největší pozornost investorů v těchto dnech poutá oznámení Donalda Trumpa, který plánuje jednostranné zavedení nových cel ve výši 20 až 30 %. Podle jeho slov začne Washington už v pátek rozesílat oficiální návrhy hlavním světovým ekonomikám, což může výrazně zvýšit napětí v globálním obchodu. Spojené státy se podle Trumpa vzdávají zdlouhavých jednání s více než 170 státy a místo toho chtějí prosadit přímé a rychlé zavedení nových celních sazeb. Dosud se USA dohodly jen s několika partnery – konkrétně s Velkou Británií, Vietnamem a s Čínou v rámci omezené rámcové dohody. Právě tato nejistota a obava z nových obchodních třenic vytváří tlak na trhy a současně podporuje zájem o zlato jakožto bezpečné aktivum. Zlato v posledních dnech těží také z narůstajících fiskálních obav ohledně stavu amerického rozpočtu. Ve čtvrtek totiž Kongres schválil rozsáhlý daňový balíček prezidenta Trumpa, který nejenže snižuje daně, ale zároveň zvyšuje výdaje na bezpečnost hranic a snižuje výdaje na sociální programy. Tento návrh nyní čeká na podpis prezidenta, přičemž Trump stanovil termín dokončení legislativního procesu na 4. července. Nezávislá rozpočtová kancelář Kongresu (CBO) odhaduje, že tento zákon navýší státní dluh o 3,4 bilionu dolarů, čímž se celkový dluh vyšplhá až na 36,2 bilionu. Tyto zprávy opět zvyšují poptávku po zlatě, které v očích investorů funguje jako ochrana proti znehodnocování měny a fiskální nestabilitě. Na druhou stranu, čtvrteční prudký pokles ceny zlata byl způsoben překvapivě silnými daty z amerického trhu práce. Podle aktuálních statistik vzniklo v červnu v USA více pracovních míst, než analytici očekávali. Tento vývoj ukazuje na pokračující odolnost americké ekonomiky, a trhy tak začaly přehodnocovat svá očekávání ohledně snižování úrokových sazeb ze strany Fedu. Vyšší sazby obvykle snižují atraktivitu zlata, protože zvyšují výnosy u jiných aktiv a zároveň zvyšují náklady na držení zlata, které nenese žádný úrok. Z toho důvodu byla čtvrteční reakce trhu v podobě poklesu ceny zlata logická, ačkoliv v pátek se opět ozvaly fundamenty hovořící pro růst. Vedle zlata se během pátku pohybovaly i ostatní kovy. Index amerického dolaru klesl o 0,1 %, což zlevnilo zlato pro držitele jiných měn. Futures na platinu vzrostly o 0,5 % na 1 385,80 dolaru za unci, zatímco stříbro kleslo o 0,3 % na 37,00 dolaru. Měď zaznamenala pokles na obou stranách Atlantiku – v Londýně se její cena snížila o 0,3 % na 9 923,65 dolaru za tunu, v USA pak klesla o 0,4 % na 5,115 dolaru za libru. Trhy s kovy tak reagují nejen na vývoj dolaru, ale i na změny v očekávání ohledně globální poptávky a geopolitické stability. Současný vývoj na trzích tak ukazuje na konflikt mezi makroekonomickými fundamenty a geopolitickou nejistotou. Zatímco silná data z trhu práce snižují šance na uvolnění měnové politiky, rostoucí fiskální rizika a obavy z obchodních válek zvyšují zájem o bezpečná aktiva. Vývoj v následujících týdnech bude pravděpodobně určován tím, zda se podaří zmírnit napětí v mezinárodním obchodě a jak se vyvine americký dluhový profil. Prozatím se však zlato drží nad hladinou a potvrzuje svou roli obranného aktiva v době nejistoty.