Evropské společnosti se začínají naplno potýkat s důsledky zhoršujících se obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Se začátkem výsledkové sezóny za druhé čtvrtletí je stále zřetelnější, že nová americká cla a hrozby dalších obchodních bariér již nepředstavují jen politickou rétoriku, ale reálně ovlivňují podnikání a výnosy evropských firem napříč odvětvími. Odráží se to i v aktualizovaných predikcích: zatímco analytici ještě minulý týden očekávali jen mírný pokles zisků společností z indexu Stoxx Europe 600 o 0,2 %, nyní už mluví o meziročním propadu o 0,7 %, jak ukazují data společnosti LSEG. Hlavní ránu zatím utržil automobilový průmysl, který je v první linii obchodního konfliktu. Společnost Jaguar Land Rover, vlastněná indickou skupinou Tata Motors, oznámila propad maloobchodních tržeb o 15,1 % za čtvrtletí končící 30. června. Výrazný pokles prodejů v USA přičítá pozastavení dodávek v důsledku amerických cel, zavedených v dubnu letošního roku. Automobilky se přitom již v minulosti staly terčem amerických cel, ale jejich opětovné zavedení v novém rozsahu nyní znatelně doléhá na výsledky hospodaření. Negativní sentiment potvrzuje také švédská Volvo Group, výrobce nákladních vozidel. Firma oznámila, že v Severní Americe pozoruje výrazně ochlazenou poptávku, kterou spojuje jak s nejistotou kolem obchodních cel, tak s blížícími se emisními regulacemi Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) v roce 2027. Generální ředitel Martin Lundstedt oznámil, že Volvo v reakci na tuto situaci snižuje výrobní kapacitu na americkém trhu, aby se přizpůsobilo novým podmínkám. Cla a celková nejistota navíc způsobují, že zákazníci velkých průmyslových firem odkládají investiční rozhodnutí. Norská Tomra Systems, specializující se na recyklační technologie, hlásí pokles objednávek kvůli „makroekonomické nejistotě“ a právě zmiňované nejistotě ohledně celních bariér. Podobně reaguje i švýcarský průmyslový gigant ABB, kde zejména robotická divize čelí zdrženlivému chování zákazníků. Ti jsou prý kvůli celnímu napětí „v režimu vyčkávání“, a to přesto, že skupina ABB jako celek zaznamenala rekordní objem objednávek. Spotřebitelský sektor se pak potýká spíše s růstem nákladů než s poklesem poptávky. Švédský výrobce hygienických potřeb Essity, známý značkou TENA, sice dokázal zvýšit ceny, ale výhradně za účelem kompenzace rostoucích nákladů, včetně těch způsobených obchodními cly. Na konečné marži se tak pozitivní efekt příliš neprojevil. Barry Callebaut, největší výrobce čokolády na světě, připsal pokles objemu prodeje o 9,5 % právě nejistotě spojené s americkými cly. Firma kvůli tomu musela revidovat celoroční výhled směrem dolů. Celní politika zasahuje dokonce i finanční sektor. Nordea Bank uvedla, že její aktivity v oblasti tvorby trhu byly „narušeny volatilitou způsobenou celní nejistotou“. Investiční skupina Investor AB zase poznamenala, že její zdravotnická divize Molnlycke čelí tlaku na marže, byť zatím „v menším rozsahu“. To naznačuje, že dopady se rozšiřují i mimo průmysl a výrobu. Ne všechny společnosti však byly postiženy stejnou měrou. Švédský strojírenský koncern Sandvik oznámil, že na nová cla reagoval okamžitě a v tomto čtvrtletí se mu podařilo dopady plně kompenzovat. Výjimkou je také švýcarská farmaceutická společnost Novartis, která tvrdí, že v tomto roce cla její hospodaření neohrozí. Generální ředitel Vasant Narasimhan uvedl, že firma má dostatečné zásoby ve Spojených státech a zároveň intenzivně pracuje na přesunu výroby do USA, aby do budoucna eliminovala jakékoliv dopady obchodních bariér. Z pohledu investorů a analytiků však celkový obrázek zůstává pochmurný. Trend, který byl ještě před několika měsíci pouze varováním, se nyní materializuje v konkrétních číslech. Podniky se připravují na období nejistoty, odkládají expanzi, optimalizují výrobu a revidují své plány. V kombinaci s dalšími faktory, jako jsou vysoké úrokové sazby a geopolitické napětí, se Evropa dostává do situace, kdy obchodní války nejsou jen titulky v médiích, ale každodenní realitou firemních rozhodnutí.