Klíčové body

ECB poprvé po roce pozastaví snižování sazeb kvůli nejistotě ohledně Trumpových cel
Trhy očekávají další krok až v září po nových prognózách a výsledku obchodních jednání
Uvnitř ECB panuje rozkol ohledně dalšího postupu, Lagardeová zatím ponechává všechny možnosti otevřené

Důvodem je především nejistota ohledně celní politiky prezidenta Donalda Trumpa, jejíž dopady na inflaci v eurozóně zatím nelze přesně odhadnout. Ačkoli ECB od června 2024 snížila sazby celkem o 200 bazických bodů, červencové zasedání signalizuje přechod k opatrnějšímu postoji. Klíčová depozitní sazba by měla zůstat na úrovni 2 %, což by bylo poprvé od loňského jara, kdy ECB nepřistoupí ke změně.

Podle průzkumu agentury Bloomberg mezi ekonomy je téměř jisté, že ve čtvrtek ECB ponechá sazby beze změny. Většina respondentů očekává, že k dalšímu snížení dojde až v září – a to pouze za předpokladu, že se vyjasní podoba obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Právě nejistota kolem Trumpových plánů na zavedení 30% cel na evropské zboží od 1. srpna zásadně komplikuje odhad dalšího vývoje inflace.

Centrální banka bude podle všeho vyčkávat na novou sadu makroekonomických prognóz pro 20 zemí eurozóny, která bude zveřejněna v září. To by mělo poskytnout pevnější základ pro rozhodnutí o dalším nastavení měnové politiky. Ekonomové jako Ruben Segura-Cayuela z Bank of America upozorňují, že ačkoliv by k dalšímu snížení mohlo dojít i nyní, „momentálně není vůle rozvířit vody“ a je lepší počkat.

Rozdílné názory uvnitř ECB, Lagardeová nechává dveře otevřené

Přestože se zdá, že červencové rozhodnutí o ponechání sazeb bude přijato s relativní shodou, mezi členy Rady guvernérů panují zásadní rozdíly ohledně dalšího postupu. Zatímco někteří, jako Francois Villeroy de Galhau z Francie a Fabio Panetta z Itálie, zůstávají otevření dalšímu uvolnění měnové politiky, jiní – například Isabel Schnabelová – tvrdí, že podmínky pro další snížení jsou nastaveny velmi přísně.

Prezidentka ECB Christine Lagardeová bude čelit otázkám novinářů na tiskové konferenci plánované na 14:45 ve Frankfurtu. Očekává se, že bude pokračovat v dosavadní linii komunikace, tedy ponechat všechny možnosti otevřené a zároveň signalizovat potřebu vyhodnocení nových rizik. Klíčová bude volba slov – například použití termínu „pauza“ by mohlo trhy ujistit, že se snižování sazeb do budoucna ještě nevzdává.

Chcete využít této příležitosti?

Obavy z cel, inflace a kurz eura

Největší nejistotu nyní představuje hrozba uvalení celních tarifů ze strany USA, která může mít přímý dopad na hospodářský růst i inflaci v eurozóně. Zatímco červnové projekce ECB počítaly maximálně s 20% clem, současný výhled – tedy 30 % na veškeré zboží – je výrazně horší. Viceprezident ECB Luis de Guindos už varoval, že ve druhém a třetím čtvrtletí může dojít ke stagnaci růstu.

Zároveň je pozornost soustředěna na kurz eura, které letos vůči dolaru posílilo o 13 %. Tento vývoj sice zlevňuje dovoz, ale zároveň zhoršuje konkurenceschopnost evropského exportu. Guindos v rozhovoru pro Bloomberg TV zmínil, že posun nad 1,20 USD by mohl „výrazně zkomplikovat“ situaci. Jiní představitelé, jako Martins Kazaks, hovoří o možnosti, že další růst eura by mohl být důvodem pro snížení sazeb. Naproti tomu Isabel Schnabelová označuje takové obavy za „přehnané“ a tvrdí, že nelze současně požadovat silnější roli eura a zároveň se obávat jeho posilování.

Bude ECB vyčkávat, nebo sníží sazby už v září?

Z pohledu měnové politiky ECB zůstává letošní vývoj plný nejistot. Tvůrci politiky mohou využít období letních měsíců k vyčkávání, aniž by trhy ztratily důvěru. Další kroky budou záviset na tom, zda se potvrdí zhoršení hospodářského výhledu nebo zda obchodní jednání s USA povedou k přijatelnému výsledku.

Ekonomové jako Jens Eisenschmidt z Morgan Stanley považují za klíčové hodnocení rizik směrem dolů, které může připravit půdu pro další snížení sazeb už v září. Pokud by se však rizika stabilizovala nebo dokonce zmenšila, ECB může postup odložit až do prosince. Důležitou roli v této strategii hraje i komunikace, která bude muset zůstat dostatečně pružná a zároveň transparentní.

Součástí červencového zasedání jsou i personální změny. Nově se ho účastní Olaf Sleijpen, nový šéf nizozemské centrální banky. Jeho předchůdce Klaas Knot byl považován za umírněného jestřába a Sleijpen se zřejmě vydá podobnou cestou. Naopak Robert Holzmann z Rakouska se účastní svého posledního jednání před odchodem do důchodu, nahradí ho bývalý ministr Martin Kocher.

Závěr je takový, že ECB se dostává do období, kdy trpělivost a vyčkávání mohou být rozumnou strategií – ovšem jen do té doby, dokud trh věří, že měnová politika zůstává pod kontrolou.

Důvodem je především nejistota ohledně celní politiky prezidenta Donalda Trumpa, jejíž dopady na inflaci v eurozóně zatím nelze přesně odhadnout. Ačkoli ECB od června 2024 snížila sazby celkem o 200 bazických bodů, červencové zasedání signalizuje přechod k opatrnějšímu postoji. Klíčová depozitní sazba by měla zůstat na úrovni 2 %, což by bylo poprvé od loňského jara, kdy ECB nepřistoupí ke změně.Podle průzkumu agentury Bloomberg mezi ekonomy je téměř jisté, že ve čtvrtek ECB ponechá sazby beze změny. Většina respondentů očekává, že k dalšímu snížení dojde až v září – a to pouze za předpokladu, že se vyjasní podoba obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Právě nejistota kolem Trumpových plánů na zavedení 30% cel na evropské zboží od 1. srpna zásadně komplikuje odhad dalšího vývoje inflace.Centrální banka bude podle všeho vyčkávat na novou sadu makroekonomických prognóz pro 20 zemí eurozóny, která bude zveřejněna v září. To by mělo poskytnout pevnější základ pro rozhodnutí o dalším nastavení měnové politiky. Ekonomové jako Ruben Segura-Cayuela z Bank of America upozorňují, že ačkoliv by k dalšímu snížení mohlo dojít i nyní, „momentálně není vůle rozvířit vody“ a je lepší počkat.Rozdílné názory uvnitř ECB, Lagardeová nechává dveře otevřenéPřestože se zdá, že červencové rozhodnutí o ponechání sazeb bude přijato s relativní shodou, mezi členy Rady guvernérů panují zásadní rozdíly ohledně dalšího postupu. Zatímco někteří, jako Francois Villeroy de Galhau z Francie a Fabio Panetta z Itálie, zůstávají otevření dalšímu uvolnění měnové politiky, jiní – například Isabel Schnabelová – tvrdí, že podmínky pro další snížení jsou nastaveny velmi přísně.Prezidentka ECB Christine Lagardeová bude čelit otázkám novinářů na tiskové konferenci plánované na 14:45 ve Frankfurtu. Očekává se, že bude pokračovat v dosavadní linii komunikace, tedy ponechat všechny možnosti otevřené a zároveň signalizovat potřebu vyhodnocení nových rizik. Klíčová bude volba slov – například použití termínu „pauza“ by mohlo trhy ujistit, že se snižování sazeb do budoucna ještě nevzdává. Chcete využít této příležitosti?Obavy z cel, inflace a kurz euraNejvětší nejistotu nyní představuje hrozba uvalení celních tarifů ze strany USA, která může mít přímý dopad na hospodářský růst i inflaci v eurozóně. Zatímco červnové projekce ECB počítaly maximálně s 20% clem, současný výhled – tedy 30 % na veškeré zboží – je výrazně horší. Viceprezident ECB Luis de Guindos už varoval, že ve druhém a třetím čtvrtletí může dojít ke stagnaci růstu.Zároveň je pozornost soustředěna na kurz eura, které letos vůči dolaru posílilo o 13 %. Tento vývoj sice zlevňuje dovoz, ale zároveň zhoršuje konkurenceschopnost evropského exportu. Guindos v rozhovoru pro Bloomberg TV zmínil, že posun nad 1,20 USD by mohl „výrazně zkomplikovat“ situaci. Jiní představitelé, jako Martins Kazaks, hovoří o možnosti, že další růst eura by mohl být důvodem pro snížení sazeb. Naproti tomu Isabel Schnabelová označuje takové obavy za „přehnané“ a tvrdí, že nelze současně požadovat silnější roli eura a zároveň se obávat jeho posilování.Bude ECB vyčkávat, nebo sníží sazby už v září?Z pohledu měnové politiky ECB zůstává letošní vývoj plný nejistot. Tvůrci politiky mohou využít období letních měsíců k vyčkávání, aniž by trhy ztratily důvěru. Další kroky budou záviset na tom, zda se potvrdí zhoršení hospodářského výhledu nebo zda obchodní jednání s USA povedou k přijatelnému výsledku.Ekonomové jako Jens Eisenschmidt z Morgan Stanley považují za klíčové hodnocení rizik směrem dolů, které může připravit půdu pro další snížení sazeb už v září. Pokud by se však rizika stabilizovala nebo dokonce zmenšila, ECB může postup odložit až do prosince. Důležitou roli v této strategii hraje i komunikace, která bude muset zůstat dostatečně pružná a zároveň transparentní.Součástí červencového zasedání jsou i personální změny. Nově se ho účastní Olaf Sleijpen, nový šéf nizozemské centrální banky. Jeho předchůdce Klaas Knot byl považován za umírněného jestřába a Sleijpen se zřejmě vydá podobnou cestou. Naopak Robert Holzmann z Rakouska se účastní svého posledního jednání před odchodem do důchodu, nahradí ho bývalý ministr Martin Kocher.Závěr je takový, že ECB se dostává do období, kdy trpělivost a vyčkávání mohou být rozumnou strategií – ovšem jen do té doby, dokud trh věří, že měnová politika zůstává pod kontrolou.