Napětí kolem rozpočtu Evropské unie pro období let 2028–2034 roste. Německo, největší ekonomika EU, odmítlo návrh Evropské komise, který počítá s rekordními výdaji ve výši 2 bilionů eur. Rozhodnutí Berlína přišlo jen několik hodin poté, co předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová návrh představila v Bruselu. Reakce ze strany německé vlády signalizuje obtížný proces schvalování, který čeká evropské instituce v následujících měsících. V oficiálním prohlášení označil mluvčí německé vlády navržený rozpočet za „nepřijatelný“ v době, kdy se jednotlivé členské státy EU snaží konsolidovat své vlastní veřejné finance. „Komplexní navýšení rozpočtu EU je v této chvíli nepřijatelné,“ zaznělo z Berlína. Německo tak dává jasně najevo, že pro něj prioritou zůstává fiskální disciplína a opatrnost vůči rostoucím výdajům na evropské úrovni. Reakce Německa představuje zásadní překážku pro schválení nového rozpočtového rámce. Rozpočet, který má vstoupit v platnost v roce 2028, musí být jednomyslně schválen všemi členskými státy a získat podporu Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že Německo patří mezi klíčové přispěvatele do rozpočtu EU, jeho postoj má značnou váhu. Struktura rozpočtu a klíčové priority Evropská komise navrhuje výrazné navýšení celkového objemu rozpočtu oproti současnému víceletému finančnímu rámci pro roky 2021–2027, který činí 1,2 bilionu eur. Nový návrh počítá s částkou 1,98 bilionu eur, což odpovídá přibližně 1,3 % hrubého domácího produktu EU. Jedním z hlavních pilířů návrhu je fond pro konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost v objemu 590 miliard eur. Z této částky má 451 miliard eur směřovat na podporu evropských podniků, které čelí tlaku mezinárodní konkurence, zejména ze Spojených států a Číny. Významnou část rozpočtu tvoří také plánované financování Ukrajiny ve výši 100 miliard eur na sedmileté období. Podle von der Leyenové mají tyto prostředky pomoci s obnovou a odolností Ukrajiny, a zároveň podpořit její ambici stát se členem Evropské unie. Tento krok je v souladu s předchozími úvahami Komise, jak je dříve uvedl Bloomberg. Na druhé straně návrh počítá se snížením výdajů na zemědělství, tradičně jedné z největších kapitol evropského rozpočtu. Přímé platby zemědělcům mají dosáhnout minimálně 300 miliard eur, což je pokles oproti současným 387 miliardám eur. Ursula von der Leyenová uvedla, že složení financování v rámci této kapitoly se do určité míry změní. Politické a ekonomické napětí v pozadí Návrh rozpočtu přichází v době, kdy se EU snaží reagovat na zvyšující se globální tlak v oblasti bezpečnosti a technologické konkurence. Vedle snahy posílit obranné kapacity hraje klíčovou roli i potřeba investic do inovací a udržení kroku se Spojenými státy, které ve velkém investují do svého průmyslu. Zpráva bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, publikovaná v loňském roce, varovala, že EU čelí investičnímu deficitu až 800 miliard eur ročně, pokud nezmění svou politiku. Právě navrhovaný rozpočet má být jednou z cest, jak tomuto trendu čelit, zejména podporou zelených technologií, digitální transformace a výzkumu. Současný víceletý finanční rámec podporuje přibližně 50 různých programů – od výzkumu a vývoje až po energetiku – a je primárně financován z příspěvků členských států. Bohatší země, jako je Německo, patří mezi čisté přispěvatele, což jejich nároky na efektivitu výdajů ještě zvyšuje. Výhled a schvalovací proces Zahájení projednávání rozpočtu ve středu znamená začátek náročného procesu, do kterého se zapojí nejen Evropský parlament, ale i Evropská rada, která sdružuje vrcholné představitele členských států. Pro přijetí návrhu je nutná jednomyslná podpora, a to nejpozději do konce roku 2027. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola ve svém vyjádření ujistila, že parlament bude dohlížet na efektivní využití každého centu z rozpočtu. „Rozpočtová disciplína není volbou, je to naše odpovědnost,“ zdůraznila. Rozpočtové debaty v EU jsou tradičně plné napětí a protichůdných požadavků – od zájmů zemědělských sektorů po snahy o podporu rozvoje v méně bohatých regionech. S letošním návrhem se však přidávají nové dimenze – geopolitika, energetická bezpečnost a posilování obranyschopnosti bloku. Zároveň se očekává, že tlak zvenčí – včetně postoje Spojených států, kde Donald Trump avizuje možnost, že by Evropa měla převzít větší část finanční odpovědnosti za podporu Ukrajiny – přidá další vrstvu složitosti. Celý proces projednávání návrhu tak slibuje náročná jednání, ve kterých bude každá členská země hájit své národní priority. Schválení nového finančního rámce se tak může stát jedním z klíčových politických testů soudržnosti a odhodlání EU v nadcházejících letech.