Ceny ropy pokračují v poklesu druhý den po sobě, a to i přes geopolitické napětí mezi Spojenými státy a Ruskem. Investoři zůstávají opatrní a snižují sázky na růst cen, protože zatím nedošlo k žádným okamžitým sankcím vůči ruskému exportu energií. Místo očekávaného zásahu přišla jen další vlna vyčkávání. Globální benchmark Brent se propadl pod hranici 69 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI (West Texas Intermediate) se drží kolem 67 dolarů. Trh tak čelí kombinaci geopolitické nejistoty a fundamentálních faktorů, které naznačují potenciální přebytek nabídky ve druhé polovině roku. Americký prezident Donald Trump sice posílil vojenskou podporu Ukrajině a pohrozil Rusku uvalením 100% cel, pokud Moskva nepřestane s nepřátelskými akcemi do 50 dnů, ale trh očekával okamžitější a přímější kroky. Plánovaná opatření, jak uvedl americký velvyslanec při NATO Matt Whitaker, míří zejména na země, které ruskou ropu stále nakupují – především Indii a Čínu. Tyto tzv. sekundární sankce by měly omezit tok ruské ropy, avšak zatím zůstávají pouze ve fázi hrozeb. Indie, která se po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 stala největším odběratelem ruské ropy, nadále zvyšuje objemy dovozu. Stejně tak Čína, která představuje pro Moskvu diplomatickou i ekonomickou oporu, pokračuje ve zpracování ruské ropy ve svých rafinériích. Významné objemy přitékající do těchto dvou asijských ekonomik udržují ruský vývoz nad hladinou, a tím i globální nabídku na vyšší úrovni, než by odpovídalo geopolitickému napětí. Podle expertů z ING Groep NV trh reaguje spíše na absenci konkrétních kroků než na samotné hrozby. Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie banky, uvedl, že momentální pokles ceny je důsledkem tohoto vyčkávání. Investoři se zkrátka rozhodli, že slova nestačí – a bez faktických sankcí nebo omezení se cena dál přizpůsobuje nabídce a poptávce. „Očekáváme, že k výraznějšímu uvolnění trhu dojde až ve čtvrtém čtvrtletí,“ dodal Patterson s tím, že aktuální fundamenty jsou prozatím relativně příznivé, ale dlouhodobě bude na trh tlačit přebytek. Ropa Brent letos ztratila přibližně 8 % své hodnoty. Tento vývoj je důsledkem kombinace faktorů: globálního ekonomického zpomalení, Trumpovy obchodní války a postupného uvolňování omezení těžby ze strany kartelu OPEC+. Zatímco producenti z OPEC+ byli dříve schopni trh stabilizovat koordinovaným snižováním těžby, současné signály ukazují na opatrnost a snahu zachovat podíl na trhu. Právě to vytváří prostor pro potenciální převis nabídky, zejména pokud se globální poptávka nebude vyvíjet podle očekávání. Analytici Goldman Sachs Group Inc. v reakci na aktuální tržní vývoj zvýšili svůj výhled pro Brent v tomto pololetí o 5 dolarů na 66 dolarů za barel. Upozorňují přitom na nižší zásoby v rámci OECD, a to zejména v USA, kde poklesly především zásoby nafty. Dlouhodobý výhled ovšem ponechali nezměněný – na úrovni 56 dolarů za barel v roce 2026. To naznačuje, že banka neočekává trvalé zvýšení cen, ale spíše přechodnou stabilizaci před dalším poklesem v příštích letech. Dění v Asii zatím ukazuje na relativní sílu čínského ropného průmyslu. Čína, největší světový dovozce ropy, zvýšila v červnu objem rafinace na více než 15,2 milionu barelů denně – nejvyšší úroveň od září 2023. Současně se zlepšil ukazatel tzv. zjevné poptávky, což značí, že čínská spotřeba ropy zůstává navzdory nejistému globálnímu prostředí silná. Tento vývoj poskytuje určitou podporu poptávkové straně trhu, i když přetrvávající dodávky z Ruska a pomalá reakce západních vlád na nové geopolitické výzvy situaci dál komplikují. V následujících týdnech bude pro trh rozhodující, zda se hrozby Washingtonu přetaví v reálná opatření. Pokud by skutečně došlo k sekundárním sankcím vůči Indii a Číně, mohl by to být zlomový bod pro světový ropný trh. Zatím se však obchodníci spíše přiklánějí k tomu, že Trumpova rétorika má sloužit jako nástroj politického tlaku, nikoli jako signál bezprostředních kroků. A dokud se nezmění reálné dodávky na trhu, ceny ropy zůstanou pod tlakem.