Ceny ropy se v úterý udržely na vyšších úrovních, protože napětí na geopolitické scéně zesílilo poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku novými sankcemi, pokud nedosáhne příměří s Ukrajinou během příštích 10 až 12 dnů. Investoři se obávají, že jakékoli nové sankce vůči Moskvě – významnému hráči v konsorciu OPEC+ – by mohly ohrozit stabilitu dodávek ropy, zejména v době, kdy je poptávka v letních měsících na severní polokouli na vrcholu. Cena severomořské ropy Brent se udržela kolem 70 dolarů za barel, což představuje udržení předchozího denního zisku ve výši 2,3 %, což byl nejvyšší nárůst za poslední dva týdny. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) se obchodovala poblíž hranice 67 dolarů za barel. Tento růst byl podpořen nejen obavami z možného výpadku dodávek, ale také napjatým očekáváním nadcházejícího zasedání aliance OPEC+, které rozhodne o objemech produkce pro září. Trump ve svém prohlášení zdůraznil, že „okno pro mírové řešení“ se rychle uzavírá a varoval Moskvu, že pokud nedojde k deeskalaci konfliktu na Ukrajině, Spojené státy zváží uvalení „sekundárních sankcí“, tedy sankcí zaměřených i na společnosti obchodující s Ruskem. Tento krok by měl dalekosáhlé dopady nejen na samotné Rusko, ale i na globální energetické toky. Analytici však zůstávají rozděleni v názoru, zda prezident skutečně naplní své výhrůžky. Warren Patterson z ING Groep NV v Singapuru uvedl, že trh sice bere Trumpova slova vážně, ale zároveň existuje značná skepse, protože americký prezident zároveň tlačí na nižší ceny ropy, které sekundární sankce rozhodně nezajistí. Napětí se zvýšilo poté, co Evropská unie zavedla další sadu sankcí vůči Rusku, včetně zásahu proti indické společnosti Nayara Energy, která úzce spolupracuje s ruskými producenty. Z tohoto důvodu trhy pozorně sledují každou indicii, která by mohla naznačovat omezení ruského exportu – což by v kombinaci s rostoucí poptávkou mohlo vytvořit tlak na další růst cen. Na druhou stranu ale trh s ropou čelí v delším horizontu riziku opačného vývoje. Ačkoli v současnosti ceny podporuje silná poptávka a sezónní nedostatek zásob v některých regionech, stále přetrvávají obavy z nadbytku v závěru roku. OPEC a jeho spojenci nadále drží poměrně vysokou úroveň produkce, a pokud by poptávka neudržela tempo, může dojít k přebytku, který by naopak zatlačil ceny dolů. Současná situace tak staví OPEC+ do náročné pozice. Nadcházející zasedání aliance bude muset zvážit, zda krátkodobé výpadky kvůli geopolitickému napětí ospravedlňují přísnější kvóty na září, nebo zda bude lepší zachovat současnou úroveň produkce a předejít cenovému šoku. Tento faktor je obzvlášť citlivý, protože globální ekonomika se stále potýká s důsledky předchozích inflačních vln a energetických krizí. Prezident Trump zároveň v pondělí zdůraznil, že je frustrován opakovaným odmítáním příměří ze strany Vladimira Putina. Připomněl, že původně Moskvě stanovil lhůtu 50 dní, která měla vypršet 2. září. Nový, výrazně kratší termín 10 až 12 dní má sloužit jako poslední varování. To vyvolalo prudkou reakci na trzích, protože jakákoli eskalace situace může ovlivnit vývoz ruské ropy, a tím i globální rovnováhu. Navíc do celé situace vstupuje i širší obchodní kontext. Do 1. srpna zbývá jen několik dní a trhy spekulují, zda Spojené státy uzavřou klíčové obchodní dohody se svými partnery. Pokud by se jednání zadrhla, mohl by tento faktor působit jako další destabilizující prvek na trhu s komoditami, včetně ropy. Zatím se ale zdá, že ropa bude pokračovat v trendu růstu – minimálně do doby, než se rozhodne o budoucím postoji OPEC+ a zda Trump skutečně promění své výhrůžky v realitu. Trh tak zůstává v napětí, které v blízké době pravděpodobně nezmizí.