Senát 23. července schválil návrh zákona, který zavádí povinnost zaměstnavatelů přispívat na penzijní spoření pracovníkům v rizikových profesích. Konkrétně se jedná o část zaměstnanců zařazených do třetí kategorie práce podle míry pracovního rizika. Tato skupina původně měla mít nárok na dřívější odchod do důchodu bez krácení jeho výše, ale při schvalování důchodové reformy z tohoto okruhu vypadla. Nově navržený systém příspěvků má sloužit jako kompenzace ve formě předdůchodu, na který by si lidé spořili s podporou svých zaměstnavatelů. <!-- DIP popup--> Příspěvek ve výši čtyř procent od tří odpracovaných směn Podle schváleného návrhu budou muset zaměstnavatelé přispívat čtyři procenta z vyměřovacího základu zaměstnance, pokud ten odpracuje alespoň tři směny v měsíci v náročné profesi zařazené do třetí kategorie rizika. V případě, že by u téhož pracovníka musel zaměstnavatel zároveň platit i zvýšené pojistné za práci ve čtvrté kategorii rizika, uplatní se pouze příspěvek na individuální spoření – nebudou se platit oba poplatky najednou. Návrh představili koaliční poslanci a Senátem ho obhajoval Viktor Vojtko (STAN), který jej označil za funkční a systémové řešení. Podle něj jde také o naplnění slibu daného během projednávání důchodové reformy. Opačný názor zastávala senátorka Věra Procházková (ANO), která zákon kritizovala jako zbytečnou zátěž pro podnikatele. Podle ní firmy už podobné příspěvky mnohdy dávají, ale mají je jako dobrovolný benefit. Zákon podle ní "zavádí povinnost tam, kde doteď byla možnost". Zdroj: Shutterstock Mírnější podmínky pro předdůchod a pokuty pro firmy Zaměstnanci v rizikových profesích budou mít nově zmírněné podmínky pro čerpání předdůchodu. Nebudou muset mít naspořeno deset let jako dosud, což může významně zlepšit jejich přístup k odchodu do důchodu před dosažením oficiálního věku. Zákon také ukládá zaměstnavatelům povinnost informovat své zaměstnance, že mají na příspěvek nárok. Aby mohli pracovníci tento příspěvek čerpat, musí o to aktivně požádat – jakmile to oznámí, příspěvky by měli začít dostávat od následujícího měsíce. Pokud zaměstnavatel svou povinnost nesplní, hrozí mu pokuta až dva miliony korun. Dozor nad plněním této povinnosti bude vykonávat územní správa sociálního zabezpečení. Kompromisní řešení místo vyšších odvodů Původní návrh vládní důchodové reformy počítal s tím, že zhruba 108 000 pracovníků ve třetí rizikové kategorii – tedy osob pracujících v náročných podmínkách, jako je chlad, teplo, vibrace nebo fyzická zátěž – bude moci odejít do důchodu dříve bez krácení jeho výše. Zaměstnavatelé za tyto pracovníky měli odvádět o pět procentních bodů vyšší pojistné. Tento návrh však nakonec neprošel – poslanci ODS a TOP 09 dosáhli vyškrtnutí této skupiny ze zákona s odůvodněním, že tempo zvyšování důchodového věku bude mírnější, a tím se tlak na potřebu dřívějšího důchodu sníží. Výsledkem je kompromisní řešení – povinný příspěvek na spoření. Ten má pracovníkům umožnit individuálně si zajistit možnost předdůchodu, i když formálně nemají nárok na dřívější starobní důchod bez sankcí. Z pohledu vlády jde o snahu skloubit rozpočtovou odpovědnost s ochranou pracovníků, kteří jsou dlouhodobě vystaveni vyšší fyzické a zdravotní zátěži. Zdroj: Shutterstock Z hlediska dopadu na zaměstnavatele bude nový systém znamenat další administrativní a finanční zátěž, zvláště pro firmy s větším počtem zaměstnanců v náročných profesích. Zavedení povinného spoření vyžaduje nastavení nových procesů, komunikaci se zaměstnanci a sledování, kteří pracovníci splňují podmínky pro příspěvek. Vzhledem k výši možné pokuty bude nutné, aby firmy věnovaly dostatečnou pozornost plnění všech povinností, což může zvýšit náklady na administrativu nebo vést ke spolupráci s externími poskytovateli služeb. Na druhou stranu se dá očekávat, že tento krok posílí motivaci zaměstnanců zůstávat u jednoho zaměstnavatele, pokud budou vědět, že jim firma přispívá na předdůchod. V době, kdy roste tlak na pracovní sílu a kvalitní zaměstnanci jsou obtížně nahraditelní, může jít o významný prvek v oblasti firemních benefitů – byť nyní povinný. Pro firmy to může být také příležitost více systematicky pracovat s tématy zdraví, prevence a dlouhodobé udržitelnosti pracovních podmínek. Z pohledu státu je tento krok vnímán jako sociální opatření s fiskální opatrností. Místo plošného dřívějšího odchodu do důchodu stát zavádí cílený a částečně individuálně řízený nástroj. Tím snižuje rozpočtové zatížení důchodového systému a zároveň reaguje na kritiku, že těžce pracující lidé zůstávají bez reálné možnosti odejít dříve do penze. Zavedení příspěvku tak může být považováno za určitý kompromis mezi udržitelností veřejných financí a spravedlivým přístupem k různým profesním skupinám. Do budoucna bude klíčové sledovat, jak se tento systém osvědčí v praxi. Důležité bude nejen to, zda zaměstnavatelé povinnost plní, ale také jaký bude reálný zájem zaměstnanců o předdůchod. Teprve podle toho bude možné vyhodnotit, zda nový nástroj skutečně plní svůj účel, nebo zda bude nutná další úprava. V každém případě se jedná o první krok k většímu zohlednění rozdílů mezi profesemi v rámci důchodového systému.