Prezident Donald Trump pohrozil novými cla na všechny země, které podle něj podporují „protiamerickou“ politiku skupiny BRICS. Tato opatření přicházejí těsně před vypršením 90denního celního odkladu, který jeho administrativa zavedla v dubnu. Trump uvedl, že od pondělí 7. července budou desítkám zemí zaslány dopisy s návrhem celních sazeb. Pokud státy do 9. července nepřistoupí na dohodu, mohou čelit výraznému nárůstu cel. Na své platformě Truth Social Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí další clo ve výši 10 % na všechny země, které se připojí k „protiamerické“ politice BRICS. Zatím ale není jasné, jaké konkrétní kroky považuje za protiamerické, ani kterých zemí by se tato hrozba bez výjimek týkala. Rostoucí napětí kolem skupiny BRICS Skupina BRICS, složená z Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky, dlouhodobě prosazuje multipolární světový řád, který má lépe odrážet realitu globální ekonomiky. Nedávno se rozšířila o další členy – Egypt, Etiopii, Indonésii, Írán a Spojené arabské emiráty, přičemž deset dalších zemí má status partnera. Mezi nimi jsou například Bělorusko, Nigérie, Thajsko nebo Vietnam. Není však jasné, zda například Saúdská Arábie formálně přijala pozvání ke vstupu do této ekonomické aliance. Na právě probíhajícím summitu BRICS v Brazílii lídři vydali společné prohlášení, ve kterém vyjádřili vážné obavy z jednostranných celních a necelních opatření. Tato kritika je zjevně namířena proti obchodní politice Trumpovy administrativy. Zároveň BRICS odsoudily vojenské údery na Írán, přičemž kritika byla formulována bez přímého jmenování USA či Izraele. Skupina také podpořila další rozvoj přeshraničních plateb v národních měnách, ale o zavedení jednotné měny se nyní podle dostupných informací neuvažuje. Dopisy jako nástroj tlaku Podle ministra financí Scotta Bessenta bude v následujících dnech rozesláno zhruba 100 dopisů, především malým zemím, s nimiž USA nemají silné obchodní vztahy. Většina z těchto zemí už nyní čelí základní 10% celní sazbě, kterou Trump označil za „výhodnější alternativu“ pro státy, jež do 9. července nepodepíší dohodu. Bessent v nedělním pořadu CNN uvedl, že pokud se vyjednávání do konce července neposune, od 1. srpna se cla vrátí na úroveň z 2. dubna. Dopisy budou podle Trumpa rozesílány nejen v pondělí, ale i v následujících dnech – úterý a středu. Ministr obchodu Howard Lutnick doplnil, že cílem je mít většinu zemí vyřešenou formou dohody nebo dopisu právě do 9. července. Trump tvrdí, že již uzavřel více než 200 obchodních dohod, ale veřejně oznámil pouze tři – se Spojeným královstvím, které zachovalo 10% clo; s Čínou, která snížila sazbu z 145 % na 30 %; a s Vietnamem, kde bylo zavedeno 20% clo. Bessent označil tyto dohody za rámcové a avizoval, že další celní sazby budou upřesněny v nadcházejících dopisech. Ekonomické dopady a kritika Zavádění nových cel přichází navzdory obavám ekonomů, kteří varují před dopadem na spotřebitele. Firmy jako Walmart (WMT) již avizovaly, že budou muset zvyšovat ceny. Podle Bessenta však zatím nedochází k žádné inflaci a podobná varování označil za „syndrom celní paniky“. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukazují, že velkoobchodní inflace v květnu vzrostla o 0,1 %, čímž se roční tempo zvýšilo na 2,6 %. Bývalý ministr financí Larry Summers ale varoval, že cla mohou sice přinést daňové příjmy, ale povedou i k vyšší inflaci a nižší konkurenceschopnosti amerických výrobců. Z opačné strany zazněla slova Stephena Mirana, předsedy Rady ekonomických poradců Bílého domu, který tvrdí, že neexistují důkazy o dlouhodobém negativním dopadu cel na americkou ekonomiku. Podle něj se Trumpova administrativa pouze vrací ke stejnému postupu, jaký uplatnila v minulém období. Miran uvedl, že příjmy z cel rostou, inflace zůstává nevýznamná a tvorba pracovních míst je nadále stabilní.