Prezident Donald Trump dál stupňuje tlak na globální obchodní partnery Spojených států. Poté, co administrativa uzavřela obchodní dohodu s Evropskou unií, se pozornost investorů i analytiků obrací na další možné dohody, jejichž uzavření má klíčový termín do 1. srpna. Hlavním nástrojem americké strany zůstávají cla, jejichž hrozící zvýšení slouží jako páka k vyjednávání výhodnějších podmínek. Klíčoví partneři, jako Čína, Indie nebo Tchaj-wan, se tak ocitají pod rostoucím tlakem. Zejména vztahy mezi Washingtonem a Pekingem zůstávají ve středu pozornosti. Podle deníku South China Morning Post se obě strany dohodly na prodloužení celního příměří o dalších 90 dní. Jedná se o navázání na předběžnou dohodu z května, která již vedla k pozastavení některých vysokých cel minimálně do 12. srpna. V pondělí se přitom ve Švédsku uskutečnila další jednání a další kolo rozhovorů je naplánováno na úterý. Trump osobně potvrdil, že jednání pokračují, když během setkání s britským premiérem Keirem Starmerem ve skotském golfovém klubu Turnberry uvedl: „Právě teď jednáme s Čínou.“ I přesto zůstává celní sazba vůči Číně na úrovni 30 %, což je výsledek dosavadní předběžné dohody. Pro srovnání – v dubnu hrozily až 145% cly. Nové dohody a hrozba cel od 1. srpna V návaznosti na dohodu s EU, která stanovuje americké clo ve výši 15 %, se Spojené státy snaží uzavřít podobné dohody s dalšími klíčovými zeměmi. Japonsko, Velká Británie, Vietnam, Indonésie a Filipíny už dohody uzavřely, zatímco další partneři zůstávají v nejistotě. Vláda poslala v červenci více než 20 zemím dopis, ve kterém Trump varoval před zvýšením cel od 1. srpna, pokud nebude dosaženo dohody. Mezi adresáty ale nebyla Čína, Indie ani Tchaj-wan, a desítky dalších menších států žádný dopis neobdržely. Trump v pondělí avizoval, že většina zemí bez dohody by mohla čelit clům mezi 15 % a 20 %, což posiluje vnímání, že 15 % se stává novým minimem. Dříve se přitom jako základní sazba zmiňovalo 10 %. Tento posun podle některých analytiků ukazuje, že Trumpova administrativa standardizuje vyšší cla jako nástroj pro dosažení strategických cílů. Klíčové země v hledáčku investorů Analytici společnosti Raymond James, vedení Edem Millsem, uvedli, že v nejbližších dnech očekávají oznámení dalších obchodních dohod. Jejich tým se zaměřuje na státy jako Jižní Korea, Indie, Tchaj-wan, Thajsko a Malajsie. Naopak méně optimističtí jsou ve vztahu ke Kanadě, která zatím dohodu neuzavřela a čelí riziku zavedení 35% cel – s výjimkami stanovenými v rámci dohody USMCA. Z přehledu aktuálních sazeb vyplývá, že zatímco EU, Japonsko či Británie si vyjednaly relativně stabilní podmínky, jiné státy zůstávají vystaveny hrozbě dramatického navýšení cel. Například Brazílie může čelit až 50% sazbě, Thajsko a Kambodža až 36 %. Celní režim tedy zůstává silně variabilní a závisí na tom, zda se dané zemi podaří s USA vyjednat konkrétní dohodu. Z celkem přibližně 200 států se ale americká administrativa aktuálně soustředí zejména na 18 hlavních obchodních partnerů, což ukazuje selektivní strategii zaměřenou na nejvlivnější ekonomiky. Tržní reakce a širší dopad Trumpovy strategie Trhy zatím na vývoj reagují pozitivně. Index S&P 500 se v posledních dnech obchoduje výše a směřuje k dalšímu historickému maximu, což podle některých komentářů odráží důvěru investorů v to, že Trumpovy dohody přinesou stabilitu v globálním obchodu – navzdory ostré rétorice a agresivní celní politice. Tobin Marcus ze společnosti Wolfe Research ve své poznámce uvedl, že Trump donutil obchodní partnery i trhy akceptovat globální zvýšení cel, které výrazně přesahuje původní očekávání. Dodává také, že se seznam odvětvově zaměřených cel rozšiřuje, což znamená, že nejde pouze o plošné navýšení, ale o cílenou politiku zasahující konkrétní sektory. To vše ukazuje, že obchodní politika Spojených států prochází hlubokou proměnou, jejíž dopad je cítit napříč kontinenty. Ať už dojde k dalším dohodám, či nikoliv, nový celní rámec nastavuje očekávání pro globální obchodní vztahy nejen v letošním roce, ale i do budoucna.