Prezident Donald Trump v pondělí opět ostře kritizoval průběh obchodních jednání mezi Spojenými státy a Japonskem, přičemž si stěžoval na neochotu Tokia nakupovat americkou rýži a zároveň obvinil Japonsko z „nekalých praktik“ v automobilovém průmyslu. V kontextu blížícího se termínu 9. července, kdy mohou vstoupit v platnost výrazně vyšší cla, zároveň vystoupil i ministr financí Scott Bessent, který varoval, že k jejich uvalení skutečně může dojít, pokud se jednání neuzavřou. Trump na sociální síti Truth Social napsal: „Mám velkou úctu k Japonsku, nechtějí od nás brát RÝŽI, a přitom mají obrovský nedostatek rýže.“ Doplnil, že Spojené státy jednoduše „pošlou dopis“ a budou rády, pokud zůstanou s Japonskem v obchodním partnerství. Tato slova zazněla jen den poté, co označil japonský dovoz aut do USA za nespravedlivý a vyjádřil úmysl stanovit 25% clo na automobily, pokud se situace nezmění. Cla se mohou skokově vrátit na úroveň z dubna Trumpova administrativa podle jeho vlastních slov připravuje doručení formálních dopisů řadě zemí s upozorněním na možný návrat celních sazeb na úroveň z 2. dubna, tedy v rozmezí 11 % až 50 %. V současnosti jsou cla dočasně snížena na 10 %, ale termín jejich expirace se blíží. Prezident uvedl, že pokud se nedostaví „jednání v dobré víře“, budou cla znovu zvýšena. Bessent, který dříve navrhoval prodloužení lhůt pro země aktivně vyjednávající, potvrdil v rozhovoru pro Bloomberg, že finální rozhodnutí má v rukou Trump. Zároveň dodal, že do 9. července očekává „záplavu dohod“, protože obchodní partneři budou chtít zabránit tvrdému návratu cel. „Máme země, které vyjednávají v dobré víře, ale měly by si být vědomy, že pokud se nám nepodaří uzavřít dohodu kvůli jejich neústupnosti, můžeme se vrátit na úroveň z dubna. Doufám, že k tomu nedojde,“ uvedl Bessent. Tlak na zahraniční partnery tak zůstává vysoký – a obchodní diplomacie Spojených států nabírá na intenzitě. Japonsko varuje před dopady, Evropa přijímá 10% sazbu Z japonské strany na Trumpova slova reagoval hlavní vyjednavač Ryosei Akazawa, který prohlásil, že Japonsko bude i nadále spolupracovat s USA na dosažení smysluplné obchodní dohody, ale zároveň hodlá bránit své národní zájmy. Upozornil také, že 25% clo na automobily by mělo zničující dopad na japonskou ekonomiku, která je silně závislá na vývozu aut do Spojených států. Na druhé straně se Evropská unie jeví jako mnohem vstřícnější. Podle agentury Bloomberg je EU připravena akceptovat zachování 10% celní sazby, pokud USA na oplátku sníží cla v klíčových odvětvích, jako jsou farmaceutika, alkohol, polovodiče a komerční letadla. Zdá se, že Brusel hledá kompromisní dohodu, která by udržela rovnováhu a zároveň přinesla výhody evropským vývozcům. Agentura Reuters již dříve informovala, že evropští představitelé postupně přijímají skutečnost, že 10% „vzájemné clo“ bude základem jakéhokoli dalšího ujednání s USA. Inspirací jim je případ Spojeného království, které v nové obchodní dohodě přijalo americká cla výměnou za výjimky pro specifické sektory, například letecké motory či britské hovězí maso. Napětí narůstá, výsledek bude znám do několika dnů Celá situace tak spěje k rozhodujícímu momentu. Trump tlačí na rychlé dohody a současně hrozí tvrdými celními opatřeními, přičemž nevylučuje jejich plošné obnovení. V kombinaci s výhrůžkami směrem k Japonsku a výzvami adresovanými i dalším státům je jasné, že prezident vidí obchodní tlak jako klíčový nástroj svého zahraničněpolitického stylu. Trumpovu rétoriku doplňuje Bessent, který kombinuje varování s diplomacií. Jeho cílem je přimět země k uzavření dohod – i kdyby to mělo znamenat rychlý a tvrdý proces. Výsledek bude znám v příštích dnech a může mít zásadní vliv na bilaterální vztahy USA s Japonskem, EU i dalšími státy. Pokud se nepodaří najít dohodu, mohou cla zasáhnout klíčové sektory – od automobilů přes elektroniku až po zemědělské produkty. Takový scénář by měl pravděpodobně dopady nejen ekonomické, ale i geopolitické. Na druhé straně je zřejmé, že Trumpova administrativa hodlá využít maximálního tlaku k prosazení svých zájmů.