Ve středu během asijského obchodování ceny zlata mírně oslabily, když investoři reagovali na zprávy o nové obchodní dohodě mezi Spojenými státy a Japonskem. Tento vývoj podpořil chuť riskovat na trzích a zároveň oslabil poptávku po tradičních bezpečných aktivech, jako je právě zlato. Přestože se žlutý kov během týdne pohyboval v blízkosti svých historických maxim, středeční pokles o 0,3 % odrážel proměnlivou náladu investorů, kteří zvažují dopady nové obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa i blížící se zasedání americké centrální banky. Spotová cena zlata se propadla na 3 421,15 USD za unci, zatímco futures na zlato na burze klesly na 3 434,75 USD za unci. I přesto se zlato drží méně než 100 dolarů pod dubnovým rekordem, kdy dosáhlo hranice 3 500 USD za unci. Tento fakt potvrzuje, že poptávka po zajištění v nejistém ekonomickém prostředí zůstává nadále silná. Trumpova dohoda s Japonskem oslabuje zájem o zlato Nově oznámená dohoda mezi USA a Japonskem zahrnuje 15% clo na japonské zboží, což je nižší než původně hrozících 25 %. Zároveň přináší úlevu japonským automobilkám, které se vyhnuly tvrdším sankcím. Tato dohoda byla trhy přijata pozitivně – japonský index Nikkei 225 vzrostl na roční maximum a investoři se částečně přesunuli od zlata k akciovým titulům. Zatímco cla na ocel a hliník zůstávají ve výši 50 %, všeobecný optimismus ohledně obchodních vztahů mezi USA a Japonskem snížil potřebu investorů hledat bezpečí v drahých kovech. Tento efekt je typický v obdobích, kdy se snižuje geopolitická nejistota – zlato, které se obvykle považuje za „útočiště“, v takovém prostředí ztrácí na atraktivitě. Náladu na trzích však zcela neuklidnila ani samotná dohoda. Politická nestabilita v Japonsku roste poté, co premiér Šigeru Ishiba čelí spekulacím o možné rezignaci po porážce jeho strany v nedávných parlamentních volbách. I to přispívá k opatrnosti investorů, kteří stále vnímají zvýšené riziko ve světovém vývoji. Zlato a další drahé kovy v týdnu posílily Navzdory středeční korekci zaznamenalo zlato v průběhu týdne zisk 2,2 %, a to zejména kvůli nejistotě kolem dalších obchodních dohod USA a očekávanému zasedání Fedu. Tento pozitivní vývoj byl podpořen také slabším americkým dolarem, který ztratil část předchozích zisků, čímž se zlato stalo atraktivnějším pro zahraniční investory. Zisky se netýkaly pouze zlata – platině a stříbru se dařilo podobně, přičemž jejich spotové ceny vzrostly o 1 až 3 % během týdne. Ve středu ovšem oba kovy stejně jako zlato mírně oslabily. Také měď vykázala smíšené výsledky – na Londýnské burze kovů klesly futures o 0,1 % na 9 907,75 USD za tunu, zatímco na COMEXu v USA vzrostly o 0,3 %. Drahé kovy tak i přes krátkodobé výkyvy odrážejí napjatou globální atmosféru, která se vyznačuje obchodními spory, měnovou politikou a geopolitickými riziky. Zlato zůstává silným indikátorem těchto nálad a jeho vývoj bude záviset na dalších rozhodnutích Washingtonu a reakcích centrálních bank. Fed pod tlakem, investoři očekávají stabilitu sazeb Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím ceny zlata je nadcházející zasedání Federálního rezervního systému, které se uskuteční v příštím týdnu. Většina analytiků očekává, že Fed ponechá úrokové sazby beze změny, přestože Washington stupňuje tlak na jejich snížení, s cílem podpořit ekonomiku v období celních restrikcí. Slabší dolar v kombinaci s očekáváním, že Fed nepřikročí k utažení měnové politiky, vytváří prostor pro další růst cen drahých kovů, zejména pokud by se zasedání neslo v holubičím tónu. Zároveň však může jakákoli pozitivní zpráva z obchodní oblasti nebo silnější ekonomická data přimět trhy k odklonu od zlata, podobně jako tomu bylo po dohodě s Japonskem. Celkově zůstává zlato citlivé na každý nový impuls, ať už jde o vyjádření z Fedu, další obchodní kroky prezidenta Trumpa, nebo geopolitický vývoj v Asii a Evropě. Trh je připraven reagovat na každý nový signál, a právě tato nestabilita udržuje ceny zlata na vysokých úrovních, i když krátkodobé korekce, jako ta středeční, nejsou výjimkou.