Cena zlata pokračovala v poklesu, když se investoři snažili zorientovat v novém kole hrozeb amerického prezidenta Donalda Trumpa a zároveň sledovali sílící dolar a měnící se očekávání ohledně vývoje amerických úrokových sazeb. V pondělí během asijského obchodování klesla spotová cena zlata o 0,7 % na 3 312,12 USD za unci, zatímco futures na zlato s dodáním v září oslabilo o 0,8 % na 3 320,67 USD za unci. Tento vývoj odráží složitou směs faktorů, která v posledních dnech utváří náladu na trzích s drahými i průmyslovými kovy. Jedním z klíčových impulzů byly opět Trumpovy výroky o celních opatřeních, tentokrát namířených především proti zemím bloku BRICS, které prezident označil za "protiamerické". V neděli uvedl, že od pondělí začne jeho administrativa rozesílat diplomatické dopisy hlavním ekonomikám, v nichž budou obsaženy nové plánované celní sazby, přičemž se spekuluje o rozsahu od 10 % až po 50 %. Současně oznámil odklad původního termínu zavedení cel z 9. července na 1. srpna, čímž poskytl zemím více času na vyjednávání obchodních dohod se Spojenými státy. Tento posun však neměl výrazný dopad na poptávku po bezpečných aktivech, jakým zlato bývá. Investoři totiž prodloužení lhůty vnímají jako signál, že tlak nebude bezprostřední, což zmírnilo obvyklou panickou reakci spojenou s eskalací obchodního napětí. Jinými slovy: trhy očekávají, že i když hrozby zůstávají, jejich okamžitá váha klesla, což odsunulo zlato na vedlejší kolej. Zklamáním byl i fakt, že Washington od dubna uzavřel jen velmi omezený počet obchodních dohod, konkrétně s Velkou Británií, Čínou a Vietnamem. Trump přitom původně slíbil, že během 90 dnů uzavře až 90 nových dohod. Neplnění tohoto cíle oslabuje důvěru v rychlé vyřešení obchodních konfliktů a paradoxně může dále podporovat nejistotu na trzích – ale zatím se neprojevilo zvýšenou poptávkou po zlatu. Kromě geopolitiky hraje zásadní roli také měnová politika a očekávání ohledně budoucího vývoje úrokových sazeb v USA. Silné údaje o zaměstnanosti v nezemědělském sektoru, které byly zveřejněny minulý týden, vedly k přehodnocení scénářů ohledně uvolnění měnové politiky. Federální rezervní systém tak podle tržních odhadů pravděpodobně nezmění úrokové sazby ani v červenci, ani v září, což výrazně posílilo americký dolar a zároveň snížilo atraktivitu zlata. Když jsou sazby vyšší, držení aktiv bez výnosu – jako je zlato – je méně výhodné, a investoři proto přesouvají kapitál jinam, zejména do dolarových aktiv. Vzhledem k tomu, že Bloomberg Dollar Spot Index zůstává blízko svého nedávného maxima, je zřejmé, že dolar v současnosti hraje proti zlatu, a to nejen nominálně, ale i v očích globálních investorů. Pod tlakem nejsou pouze drahé kovy, ale také kovy průmyslové. Futures na platinu po silném růstu v červnu ztratily téměř 2 % a obchodovaly se za 1 381 USD za unci. Stříbro oslabilo o 0,6 % na 36,91 USD za unci, a poklesy zaznamenaly i futures na měď – na Londýnské burze kovů o 0,6 % na 9 807,10 USD za tunu a na americkém trhu o 1 % na 5,0130 USD za libru. Tento vývoj naznačuje, že nálada investorů se zhoršuje napříč celým trhem komodit. Trumpovo varování ohledně cel navíc přimělo některé investory nakoupit americký dolar jako bezpečnější alternativu, čímž dál zatlačili na ceny zlata a kovů obecně. Očekávání, že Fed sníží sazby, byla výrazně přehodnocena. Podle nástroje CME FedWatch obchodníci téměř zcela zrušili sázky na snížení sazeb už v červenci a nově věří, že k žádné změně nedojde ani v září. Tato změna očekávání podporuje dolar, a tím zároveň snižuje tlak na inflaci, což je další negativní faktor pro drahé kovy. V nadcházejících týdnech tak bude cena zlata pravděpodobně záviset na několika faktorech – především na dalším vývoji americké obchodní politiky, výrocích Fed a na síle americké měny. Ačkoli zlato zůstává dlouhodobě vnímáno jako bezpečný přístav, aktuální tržní prostředí mu momentálně nenahrává.