Ceny zlata na začátku týdne mírně vzrostly, což odráží napjatou globální situaci spojenou s obchodními cly Spojených států a nejistotou kolem výsledků víkendových voleb v Japonsku. Investoři opět obracejí svou pozornost k bezpečným aktivům, mezi nimiž je zlato tradičně dominantním hráčem. Vedle něj však výrazně rostou i ceny platiny a stříbra, které zažívají mimořádně silné období, a to díky rostoucím očekáváním omezené nabídky a zvýšené průmyslové poptávky. Spotová cena zlata se během pondělního asijského obchodování zvýšila o 0,4 % na 3 364,21 USD za unci, zatímco futures kontrakty na zářijové dodání zlata vzrostly o stejný podíl na 3 371,42 USD za unci. Tento růst přichází v době, kdy se trhy potýkají s nejistotou kolem plánovaných amerických cel, které prezident Donald Trump oznámil na 1. srpna. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka jde o „pevný termín“, přičemž cla mají postihnout velké ekonomiky sazbami od 20 % až po 50 %. Zároveň v médiích rezonovala zpráva deníku Wall Street Journal, podle níž Evropská unie připravuje odvetná opatření vůči těmto americkým clům. Američtí vyjednavači údajně požadují další ústupky ze strany EU, mimo jiné přijetí základní 15% celní sazby, což vyvolalo v Evropě značnou nelibost. Tyto informace dále zvyšují obavy investorů z obchodních válek a jejich dopadu na světovou ekonomiku, což posiluje zájem o aktiva považovaná za bezpečné – zejména zlato. Důležitým impulsem pro růst ceny zlata byl také politický vývoj v Japonsku. Víkendové volby do horní komory parlamentu přinesly výraznou ztrátu pro vládní Liberálně demokratickou stranu premiéra Shigeru Ishiby, která přišla o svou většinu. Tento výsledek zpochybňuje stabilitu japonské vlády, komplikuje probíhající obchodní jednání s USA a zároveň vrhá stín na budoucnost plánovaných hospodářských reforem. Okamžitou reakcí trhu bylo posílení jenu, což signalizuje zvýšenou poptávku po bezpečných měnách a opět podporuje zlato jako alternativní zajišťovací nástroj. Zajímavým vývojem je také aktuální chování dolaru, který po dvoutýdenním růstu mírně oslabil. Tento pokles dolaru způsobil oživení na trzích s drahými kovy, protože slabší dolar zlevňuje komodity denominované v dolarech pro držitele jiných měn. Přesto se zlato zatím stále obchoduje v relativně úzkém rozmezí 200 USD, které drží minimálně od dubna. Investoři nadále čekají na jasnější signály – především ohledně vývoje globálních cel, inflace a možné reakce centrálních bank. Vedle zlata však pozornost investorů poutají i další kovy, které v posledních měsících zaznamenávají výrazně lepší výkonnost. Platina a stříbro zaznamenaly v pondělí další růsty – platina o 1 % na 1 439,59 USD za unci a stříbro o 0,3 % na 38,3045 USD za unci. Oba tyto kovy se aktuálně obchodují blízko svých víceletých maxim. Platina se přiblížila k nejvyšší hodnotě za posledních 11 let a stříbro k 14letému maximu. Od začátku roku 2025 se platina zhodnotila o 29,2 %, zatímco stříbro o 53,5 %, což je více než zlato, které přidalo 28,4 %. Tento vývoj je podpořen jak spekulativním zájmem, tak fundamentálními faktory – především očekáváním omezené nabídky a zvyšující se poptávky ze strany průmyslu a investorů hledajících diverzifikaci. Optimismus se šíří i mezi průmyslové kovy. Měď, která je barometrem globální ekonomiky, v pondělí rovněž posílila. Referenční futures na měď na Londýnské burze kovů vzrostly o 0,6 % na 9 846,45 USD za tunu, zatímco na americké burze COMEX se cena zvýšila o 0,2 % na 5,6170 USD za libru. Tyto zisky signalizují, že investoři – navzdory politické nejistotě – stále počítají s relativně zdravou průmyslovou poptávkou. Celkový obrázek je tedy komplexní: zlato těží z geopolitických napětí a nervozity kolem obchodních jednání, zatímco platina a stříbro přidávají díky silné poptávce a slabšímu dolaru. Zda tento trend vydrží, bude záviset na rozhodnutích centrálních bank, vývoji obchodních válek a politické stabilitě v klíčových zemích jako Japonsko nebo Spojené státy.