Prezident Donald Trump vedl v roce 2024 předvolební kampaň s důrazem na snížení cen potravin a sliboval, že Američané „si brzy budou moci dovolit nakupovat potraviny“. Po volbách však ceny dále rostou a obyvatelé USA postupně upravují své nákupní chování, protože rostoucí náklady zvyšují jejich obavy o ekonomickou situaci. Podle průzkumu The Associated Press-NORC Center for Public Affairs Research z tohoto týdne považuje 53 % dotázaných náklady na potraviny za „velký“ stres, dalších 33 % je označilo za „menší“ stres a pouze 14 % uvedlo, že pro ně nejsou problémem. Jde o první průzkum AP zaměřený konkrétně na stres spojený s cenami potravin, přesto jiné studie z minulých let opakovaně ukazovaly frustraci Američanů z jejich výše. Zdroj: Shutterstock Inflace potravin a její dopady Míra inflace potravin výrazně klesla z vrcholu 9,4 % v roce 2022, kdy ji vyhnaly problémy v dodavatelském řetězci. Nejnovější data indexu spotřebitelských cen ukazují, že za 12 měsíců do konce června vzrostly ceny potravin o 2,4 %. Tento pomalejší růst však neznamená, že by ceny klesaly – v některých kategoriích, například u vajec, hovězího masa nebo pomerančového džusu, naopak pokračuje zdražování kvůli výkyvům v dodávkách nebo extrémnímu počasí. Ekonom David Ortega z Michiganské státní univerzity upozorňuje, že spotřebitelé vnímají ceny potravin jako klíčový ukazatel stavu ekonomiky. Účty z obchodů jsou viditelným důkazem dopadu inflace na jejich rozpočet. Ortega zároveň zdůraznil, že výsledky průzkumu odrážejí nesplněná očekávání ohledně Trumpových slibů a také nejistotu ohledně budoucího vývoje. Role obchodní politiky Spotřebitelská důvěra v posledních měsících kolísá, a to i kvůli obchodní politice administrativy. Trumpova cla podle některých náznaků ovlivňují ceny dováženého ovoce, konzervovaných potravin, kávy a dalších položek. Od začátku roku se objevují obavy, že obchodní opatření mohou vést k vyšší inflaci. Zatím však ceny rostou jen v několika segmentech, protože část firem absorbuje vyšší náklady a využívá zásoby nakoupené ještě před zavedením cel. Podle ekonomů je ale otázkou času, kdy se zásoby vyčerpají a vyšší náklady se promítnou do cen. Statistiky ukazují, že v červnu došlo k výraznému poklesu dovozu, což souvisí právě s dražším zahraničním zbožím. Změny v nákupním chování Rostoucí náklady vedou domácnosti k úpravám nákupních zvyklostí. Lidé volí menší balení, častěji využívají kupóny a omezují volitelné položky. Více také jedí doma, což je pro mnohé způsob, jak snížit měsíční výdaje. Zdroj: Shutterstock Podle Rona Sargenta, prozatímního generálního ředitele společnosti Kroger (KR), spotřebitelé utrácejí opatrně bez ohledu na výši příjmů. Kroger reaguje intenzivnějšími promoakcemi a rozšiřováním nabídky privátních značek, které jsou obvykle levnější než značkové výrobky. Společnost Mondelez (MDLZ), výrobce značek Oreo a Chips Ahoy, uvedla, že zákazníci kupují méně snacků, což se odrazilo v poklesu tržeb v Severní Americe o 3,5 % v posledním čtvrtletí. Generální ředitel Dirk van de Put dodal, že spotřebitelé jsou „frustrováni“ a „znepokojeni“ pokračující inflací. Pokud se současný trend nezmění, mohou mít tyto změny dlouhodobý vliv na strukturu trhu. Výrobci a maloobchodníci se budou muset přizpůsobit novým preferencím a citlivosti zákazníků na cenu. To může znamenat větší důraz na cenově dostupnější produkty, inovace v nabídce a rozvoj věrnostních programů. Z politického hlediska se téma cen potravin může stát jedním z hlavních bodů budoucích volebních kampaní. Jakékoli další zdražení by mohlo ovlivnit podporu prezidenta mezi střední třídou i nízkopříjmovými skupinami.