Události posledních týdnů ukazují, že se na americké politické a finanční scéně odehrává složitá hra, jejímž středobodem je zlato a bitcoin. Předseda Federálního rezervního systému Jerome Powell, prezident Donald Trump a ministr financí Scott Bessent sice veřejně odmítají přímé propojení mezi těmito tématy, ale dostupná data a dokumenty naznačují něco jiného. Federální rezervní systém nedávno zveřejnil studii s názvem Official Reserve Revaluations: The International Experience, která se zabývá tím, jak některé země v minulosti využily revalvaci zlata k zakrytí problémů ve veřejných financích. Tato studie připomíná, že například Německo či jiné státy použily podobný účetní manévr k posílení důvěry v ekonomiku, aniž by reálně vyřešily její slabiny. Současně se objevila legislativní iniciativa senátorky Cynthie Lummisové, která navrhuje využít revalvaci zlata jako nástroj financování strategické bitcoinové (BTC) rezervy USA. Tento návrh by v praxi znamenal přesun hodnoty z jedné účetní položky do druhé – využití rozdílu mezi účetní cenou zlata a jeho tržní hodnotou. V oficiálních knihách Spojených států je zlato stále vedeno v ceně 42,22 USD za unci, což odpovídá hodnotě z roku 1973. Tehdy si Američan mohl koupit automobil Ford Mustang za 3 000 dolarů. Dnes se ale zlato obchoduje kolem 3 400 USD za unci. Tento obrovský rozdíl způsobuje, že zatímco účetní hodnota amerických zlatých rezerv činí 11 miliard dolarů, jejich skutečná tržní hodnota by měla být přibližně 874 miliard dolarů. Rozdíl 863 miliard dolarů není zanedbatelný – jde o částku, která převyšuje hrubý domácí produkt zemí jako Dánsko. Tento nesoulad ukazuje, že dolar během posledních padesáti let ztratil více než 98 % své hodnoty vůči zlatu. Přiznání tohoto faktu by znamenalo zásadní otřes v důvěře k americké měně i politickému systému, proto se mu představitelé země dlouhodobě vyhýbají. Trumpova strategie: bitcoin jako „nové zlato“ V této situaci se do hry dostává prezident Donald Trump a jeho ministr financí Scott Bessent. Trump dlouhodobě usiluje o vytvoření státního investičního fondu, který by mohl čerpat z „nevyužitých“ rezerv. Bessent tento plán podpořil myšlenkou „mobilizace aktivní strany rozvahy“. Podle jeho srpnového vyjádření by USA měly cílit na to, aby vlastnily 1 milion bitcoinů. V současnosti mají zhruba 200 000 bitcoinů získaných ze zabavených aktiv, ale k dosažení cíle chybí 800 000 kusů, což by znamenalo výdaj kolem 92 miliard dolarů. A právě rozdíl mezi účetní a reálnou cenou zlata by mohl tento nákup financovat. Tento krok by Spojené státy posunul do role světové kryptoměnové supervelmoci, jak navrhuje i Lummisové návrh zákona. Současně by to znamenalo zásadní změnu v pojetí rezerv – z tradičního zlata na digitální aktiva. Rizika pro dolar, trhy a domácnosti Otázkou zůstává, jaký dopad by měla případná revalvace zlata a masivní nákup bitcoinů na finanční trhy a běžné občany. Pokud by Spojené státy oficiálně přiznaly znehodnocení dolaru, investoři by okamžitě požadovali vyšší výnosy u dluhopisů. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů by mohl vystoupat až na 7 % či více, což by znamenalo dramatický nárůst nákladů na financování státního dluhu. Pro domácnosti by to mělo okamžitý efekt v podobě dražších hypoték a spotřebitelských úvěrů. Hypotéka s variabilní sazbou, která se nyní pohybuje kolem 5 %, by mohla vyskočit na 8 %. Úspory domácností by rychle ztratily hodnotu, protože dolar by oslabil, zatímco zlato a bitcoin by prudce posílily. Pro investory držící fyzické zlato by šlo o vítězství. Naopak ti, kteří se spoléhají na hotovostní rezervy či dluhopisy, by utrpěli významné ztráty. Bitcoin by mohl dramaticky posílit, což by zvýšilo volatilitu na trzích a mohlo přilákat další spekulativní kapitál. Politické a právní limity Z právního hlediska je revalvace zlata složitý proces. Ústava USA svěřuje tuto pravomoc Kongresu, nikoli prezidentovi nebo Fedu. Změna proto vyžaduje legislativní schválení, což je v normálních podmínkách nepravděpodobné. V době krize by ale mohla projít jako součást rozsáhlého balíku zákonů, které se schvalují narychlo. Politicky je nepravděpodobné, že by k revalvaci došlo před volbami v roce 2026. Přiznat veřejnosti, že dolar ztratil téměř celou svou hodnotu vůči zlatu, by bylo pro každou administrativu likvidační. Avšak s narůstajícím dluhem, který již dosáhl 37 bilionů dolarů, a s oslabujícím dolarem může být tlak na podobné kroky nevyhnutelný. Dnešní situace ukazuje na zásadní dilema: Spojené státy disponují aktivem, které je v účetních knihách výrazně podhodnocené, a zároveň čelí dluhové krizi. Revalvace zlata by vytvořila prostor pro financování nové strategie, jejímž cílem je posílit bitcoinové rezervy a vytvořit státní investiční fond. Pro investory to znamená jediné – sledovat nejen kroky Fedu a ministerstva financí, ale i zdánlivě okrajové legislativní návrhy. To, co se dnes jeví jako účetní detail, může být v horizontu několika let jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivní hodnotu dolaru, cenu zlata i vývoj bitcoinu.