Americký trh práce v červenci vykázal nejhorší výsledky od pandemie, což vyvolalo obavy z možného zpomalení celé ekonomiky. Ekonomika vytvořila za minulý měsíc pouhých 73 000 nových pracovních míst, přičemž revize údajů za květen a červen ukázaly šokující snížení celkem o 258 000 míst. Odhadovaný nárůst 144 000 pracovních pozic v květnu byl zpětně upraven na pouhých 19 000, a červnový údaj byl revidován ze 147 000 na pouhých 14 000 pracovních míst. Tak výrazné úpravy směrem dolů jsou podle hlavní ekonomky společnosti KPMG Diane Swonk „ohromující“. Míra nezaměstnanosti zároveň vzrostla z 4,1 % na 4,2 %, což je nejvyšší úroveň za poslední rok. Podle ekonomů se americký trh práce fakticky zastavil. Skromný nárůst pracovních míst v červenci je nejnižší od prosince 2020. Celkové tempo tvorby pracovních míst za letošní rok je nejslabší za celé desetiletí, nepočítáme-li období recesí. Hlavní ekonom společnosti RSM US Joe Brusuelas označil zprávu za „nejhorší významnou ekonomickou zprávu od konce pandemie“. Vliv Trumpovy obchodní politiky a obavy zaměstnavatelů Za nepříznivým vývojem stojí mimo jiné vysoká nejistota spojená s obchodní politikou Donalda Trumpa, především v oblasti cel a měnících se tarifů. Podle hlavního ekonoma společnosti EY-Parthenon Gregoryho Daca „cla a nejistota paralyzují zaměstnavatele“ a výrazně ovlivňují jejich ochotu najímat nové pracovníky. Významný dopad měl také pokles v sektoru výroby zboží, který ztratil 13 000 pracovních míst, přičemž 11 000 z nich připadá na samotnou výrobu. Růst zaměstnanosti v červenci táhlo prakticky jen jedno odvětví – zdravotnictví a sociální péče, které vytvořilo 73 300 pracovních míst. To znamená, že celý měsíční přírůstek pochází pouze z této oblasti. Sektory jako volný čas a pohostinství, které obvykle v létě generují desítky tisíc míst, vytvořily pouhých 5 000 míst. Státní a místní správa přidala jen 2 000 míst. Oproti původně oznámeným 80 000 pracovním místům za červen byl výsledek revidován na pouhých 20 000. Trh práce tak stojí jen na jediné noze, což je podle Swonkové extrémně rizikové. Strukturální problémy: pracovní síla se zmenšuje Zpráva odhalila i klesající míru participace na trhu práce, která v červenci dosáhla 62,2 %, což je nejnižší úroveň od listopadu 2022. Pracovní síla ve Spojených státech se zmenšuje již třetí měsíc po sobě, což je vývoj nevídaný od roku 2011. Tento trend přispívá ke zvyšující se míře nezaměstnanosti. Průměrná délka nezaměstnanosti vzrostla na 24,1 týdne, tedy více než šest měsíců, což je nejdelší doba od roku 2021. Významným problémem je i nedostatek zahraničních pracovníků. Pokles v této oblasti je podle analytiků částečně způsoben zpřísněnou imigrační politikou, ale roli hraje i nižší ochota imigrantů účastnit se průzkumů kvůli obavám ze sdílení údajů s vládou. Tento faktor zhoršuje přesnost údajů, zejména v průzkumu mezi domácnostmi, který slouží k výpočtu míry nezaměstnanosti. Ekonomové varují, že pokles zahraniční pracovní síly může zvýšit tlak na růst mezd, zkomplikovat nábor a zhoršit dodavatelské řetězce. Slabá struktura růstu a rizika pro ekonomiku Z červencové zprávy o zaměstnanosti rovněž vyplynulo několik varovných signálů. Míra nezaměstnanosti Afroameričanů vzrostla na 7,2 %, což je nejvyšší hodnota od října 2021. Historicky přitom platí, že růst nezaměstnanosti v této skupině obyvatel zpravidla předchází celkovému zhoršení situace na trhu práce. Důvodem je, že černoši často pracují v méně stabilních nebo dočasných pozicích, které jsou první na řadě při propouštění. Revize údajů za květen a červen představuje největší jednorázové snížení zaměstnanosti (o 253 000) od roku 1979 – vyjma pandemického roku 2020. Takto dramatické korekce jsou podle ekonomky Swonk odrazem nestabilního a extrémně volatilního prostředí, v němž dnešní americká ekonomika funguje. Významně se na nich podílí i metodika samotného sběru dat, která zahrnuje rozsáhlé statistické úpravy kvůli sezónnosti, ale i následné měsíční a roční revize. Celkový obraz, který červencová data vykreslují, je podle Daca z EY-Parthenon nepříznivý: „Tento velmi slabý růst zaměstnanosti oslabuje schopnost ekonomiky čelit dalším šokům.“ V době, kdy je americká ekonomika vystavena vnějším tlakům, například skrze ceny surovin nebo geopolitické riziko, může taková slabá výkonnost trhu práce zvýšit pravděpodobnost příchodu recese.