Asijské akciové trhy zahájily nový týden s rozdílným vývojem poté, co Wall Street zažila svůj nejhorší den od května. Důvodem byl překvapivě slabý report o zaměstnanosti ve Spojených státech, který výrazně podkopal důvěru investorů v odolnost americké ekonomiky. Zároveň se investoři potýkají s rostoucí nervozitou kolem nových celních opatření prezidenta Donalda Trumpa, která by mohla zpomalit globální obchod a vyvolat další nejistotu. Tokijský index Nikkei 225 již v pátek klesl o 1,6 %, než část ztrát umazal a zakončil den na hodnotě 40 134,97 bodu. Trhy v Hongkongu a Šanghaji byly stabilnější – Hang Seng si připsal 0,2 % a uzavřel na 24 589,21 bodu, zatímco Shanghai Composite zůstal téměř beze změny na 3 562,18 bodu. V Jižní Koreji posílil index Kospi o 0,7 %, zatímco australský S&P/ASX 200 oslabil o 0,2 %. Zdroj: BurzovníSvět.cz Zatímco Asie se snaží najít rovnováhu mezi pozitivními a negativními signály, americké trhy se propadly kvůli obavám z ochlazování ekonomiky. Zpráva amerického ministerstva práce ukázala, že v červenci bylo vytvořeno pouhých 73 000 nových pracovních míst, což je hluboko pod očekáváním analytiků. Navíc došlo k výrazné revizi údajů z předchozích měsíců – počet nových míst v květnu a červnu byl zpětně snížen o celkem 258 000. „Trh práce, který dříve fungoval jako stabilizační prvek, nyní vykazuje známky únavy a připomíná spíše slabost typickou pro pozdní fázi hospodářského cyklu,“ komentoval vývoj Stephen Innes ze společnosti SPI Asset Management. Výsledkem byl pokles indexu S&P 500 o 1,6 % na 6 238,01 bodu, což je největší jednodenní ztráta od 21. května a čtvrtý pokles v řadě. Dow Jones ztratil 1,2 % a zakončil na 43 588,58 bodu, zatímco technologický Nasdaq klesl o 2,2 % na 20 650,13. Značný propad zaznamenaly i akcie velkých technologických společností. Amazon odepsal 8,3 % navzdory pozitivním čtvrtletním výsledkům, Apple ztratil 2,5 %, přestože překonal očekávání trhu. Obě společnosti se obávají dopadu nově zavedených cel – Apple odhaduje, že cla v aktuálním čtvrtletí jej přijdou na 1,1 miliardy dolarů. Trumpovo rozhodnutí propustit šéfa federální agentury, která má na starosti vydávání údajů o zaměstnanosti, přispělo k dalším obavám ohledně transparentnosti a politického tlaku na ekonomické statistiky. Zároveň se zvýšila očekávání, že Federální rezervní systém přistoupí v září ke snížení úrokových sazeb. Výnosy desetiletých státních dluhopisů reagovaly prudkým poklesem – z 4,39 % na 4,21 %. Dvouleté dluhopisy, které více reflektují očekávání ohledně sazeb, se propadly ze 3,94 % na 3,68 %. Fed drží úrokové sazby beze změny od prosince, a přestože čelí tlaku ze strany prezidenta, rozhodnutí o případném snížení leží v rukou 12členného Federálního výboru pro otevřený trh. Páteční aktualizace ukazatele inflace preferovaného Fedem ukázala nárůst cen z 2,4 % v květnu na 2,6 % v červnu – což představuje překážku pro razantnější uvolnění měnové politiky. Zdroj: BurzovníSvět.cz Firmy, investoři i centrální bankéři nyní fungují ve stále složitějším prostředí, kde není jasné, jak dlouho budou současná cla v platnosti a jaký bude jejich skutečný dopad. Společnosti jako Walmart nebo Procter & Gamble již varovaly, že dovozní poplatky zvyšují jejich náklady a nutí je přehodnotit cenovou strategii – což se může negativně projevit jak na maržích, tak na cenách pro konečné spotřebitele. Na komoditních trzích zaznamenala americká lehká ropa mírný pokles o 18 centů na 67,15 USD za barel. Cena severomořského Brentu klesla o 23 centů na 69,44 USD za barel. Na devizových trzích americký dolar mírně posílil vůči japonskému jenu – z 147,26 na 147,80 JPY. Euro oproti dolaru lehce oslabilo, a to z 1,1598 na 1,1577 USD. Celkově tak trhy vstupují do nového týdne v prostředí výrazné nejistoty. Slabá americká čísla z trhu práce vyvolávají obavy z ekonomického zpomalení, zatímco geopolitické napětí a nejasnosti ohledně obchodní politiky tlačí investory k větší opatrnosti. V následujících týdnech se pozornost soustředí na vývoj měnové politiky Fedu, případné další reakce ze strany prezidenta Trumpa a vývoj inflace, která bude klíčovým faktorem pro rozhodování centrální banky.