Bank of England ve čtvrtek snížila svou klíčovou úrokovou sazbu, jak se očekávalo, aby podpořila oslabující trh práce. Výhled na další uvolňování měnové politiky však zůstává nejasný.
Britská centrální banka snížila sazbu o 25 bazických bodů z 4,25 % na 4 %, což je již páté snížení během uplynulých 12 měsíců. K tomuto kroku přistoupila v době, kdy britská ekonomika klesá a objevují se obavy, že zhoršení situace na trhu práce může být blízko.
Podle analytiků ING „je zřejmé, že se vytváří prostor (pro uvolnění politiky), protože počet zaměstnanců na výplatní listině klesl v sedmi z posledních osmi měsíců a nezaměstnanost letos vzrostla o několik desetin procentního bodu“. Data z portálu Indeed naznačují, že britský trh práce ochladl více než jiné velké ekonomiky.
Rozhodnutí o snížení sazby však nebylo jednomyslné – čtyři z devíti členů měnového výboru hlasovali proti kvůli obavám z inflace. To odráží složitou situaci: ekonomika klesá už druhé čtvrtletí v řadě, ale inflace stále překonává očekávání centrální banky a podle některých prognóz by mohla brzy dosáhnout 4 %, což je dvojnásobek cíle.
Investoři nyní většinou počítají s dalším snížením v listopadu, ale v roce 2026 očekávají jen jedno nebo dvě další snížení, což by sazbu snížilo na 3,25–3,5 %, stále nad úrovní eurozóny (2 %).
Bank of England ve čtvrtek snížila svou klíčovou úrokovou sazbu, jak se očekávalo, aby podpořila oslabující trh práce. Výhled na další uvolňování měnové politiky však zůstává nejasný.
Britská centrální banka snížila sazbu o 25 bazických bodů z 4,25 % na 4 %, což je již páté snížení během uplynulých 12 měsíců. K tomuto kroku přistoupila v době, kdy britská ekonomika klesá a objevují se obavy, že zhoršení situace na trhu práce může být blízko.
Podle analytiků ING „je zřejmé, že se vytváří prostor , protože počet zaměstnanců na výplatní listině klesl v sedmi z posledních osmi měsíců a nezaměstnanost letos vzrostla o několik desetin procentního bodu“. Data z portálu Indeed naznačují, že britský trh práce ochladl více než jiné velké ekonomiky.
Rozhodnutí o snížení sazby však nebylo jednomyslné – čtyři z devíti členů měnového výboru hlasovali proti kvůli obavám z inflace. To odráží složitou situaci: ekonomika klesá už druhé čtvrtletí v řadě, ale inflace stále překonává očekávání centrální banky a podle některých prognóz by mohla brzy dosáhnout 4 %, což je dvojnásobek cíle.
Investoři nyní většinou počítají s dalším snížením v listopadu, ale v roce 2026 očekávají jen jedno nebo dvě další snížení, což by sazbu snížilo na 3,25–3,5 %, stále nad úrovní eurozóny .
