Americký ministr financí Scott Bessent v neobvyklém kroku veřejně zpochybnil přístup Bank of Japan k boji proti inflaci. V rozhovoru pro Bloomberg TV uvedl, že podle jeho názoru centrální banka „zaostává“ a bude muset zvýšit úrokové sazby, aby dostala inflaci pod kontrolu. Zdůraznil, že tuto problematiku osobně probíral s guvernérem BOJ Kazuem Uedou. Bessentova slova zazněla v době, kdy BOJ stále drží jednu z nejnižších sazeb mezi hlavními světovými ekonomikami, zatímco japonská inflace se již více než tři roky drží na úrovni 2 % nebo vyšší. Guvernér Ueda po červencovém rozhodnutí ponechat sazby beze změny prezentoval převážně holubičí postoj a vyhnul se přesnému určení termínu dalšího zpřísnění politiky. Bezprostředně po Bessentových komentářích japonský jen posílil vůči dolaru a výnosy desetiletých vládních dluhopisů v Tokiu mírně vzrostly. To naznačilo, že trhy vnímají americké výroky jako faktor, který by mohl zvýšit pravděpodobnost utažení japonské měnové politiky. Reakce odborníků a politické souvislosti Ekonom Hideo Kumano z Dai-Ichi Life Research Institute, bývalý úředník BOJ, uvedl, že Bessent svými výroky k měnové politice USA a Japonska „možná sleduje snahu oslabit dolar“. Takové komentáře podle něj narušují obvyklá diplomatická pravidla a mohou ztížit BOJ rozhodování o případných krocích. Mluvčí japonské centrální banky potvrdil, že Bessent a Ueda spolu hovoří na mezinárodních konferencích, ale odmítl sdělit detaily či načasování těchto diskusí. Podle průzkumu agentury Bloomberg mezi ekonomy sledujícími BOJ očekává 42 % respondentů zvýšení sazeb už v říjnu, zatímco třetina předpokládá tento krok až v lednu. Nejbližší zasedání centrální banky se koná 19. září a trh počítá spíše s ponecháním politiky beze změny. Marito Ueda ze společnosti SBI Liquidity Market dodal, že tlak ze strany USA může zvýšit šance, že BOJ sazby zvedne ještě letos, a to možná již v říjnu. V minulosti Bessent zvýšení sazeb v Japonsku podporoval a označoval je za odpovídající ekonomickým fundamentům. V dubnu uvedl, že utažení měnové politiky odpovídá domácímu růstu a inflaci a napomáhá normalizaci kurzu jenu. Podobně se vyjádřilo i americké ministerstvo financí, které v červnovém prohlášení ocenilo kroky BOJ k postupnému zpřísnění politiky. Inflační výhled a možné dopady BOJ ve svém posledním čtvrtletním ekonomickém výhledu zvýšila odhad inflace pro současný fiskální rok z 2,2 % na 2,7 %, a to zejména kvůli pokračujícímu růstu cen potravin. Odhady pro roky 2026 a 2027 byly také revidovány směrem nahoru, což naznačuje, že centrální banka se postupně přibližuje svému cíli stabilní inflace. Data, která mají být zveřejněna příští týden, by podle odhadů měla ukázat, že celková inflace v červenci dosáhla 3 %. Podle investiční stratégky Anny Wu z VanEck by bylo znepokojivé, pokud by BOJ po Bessentových výrocích skutečně sazby zvýšila, protože by to mohlo působit dojmem, že podléhá politickému tlaku z USA. Wu upozornila, že by to byl signál o míře vlivu Washingtonu na hospodářskou politiku jedné z nejvyspělejších ekonomik Asie. Historicky se k měnové politice Japonska kriticky vyjadřovali i američtí představitelé. Například bývalý prezident Donald Trump obviňoval Tokio ze snahy získat obchodní výhodu prostřednictvím oslabení měny, což japonský premiér Shigeru Ishiba a další odmítli. Dopady na dluhopisové trhy Bessent rovněž upozornil, že vývoj výnosů amerických státních dluhopisů je ovlivňován i situací v zahraničí, včetně Japonska a Německa. Výnosy japonských superdlouhých dluhopisů v posledních měsících vzrostly na nejvyšší úroveň za několik desetiletí a aukce často ukazují slabou poptávku. To odráží širší trend rostoucích výnosů na globálních trzích. Podle Bessenta jde o globální jev, i když upozornil, že výnosy amerických desetiletých dluhopisů letos naopak patří k málu, které klesly. Tento vývoj podle něj ukazuje, že ministerstvo financí USA i Federální rezervní systém mají důvěru investorů a inflační očekávání zůstávají dobře ukotvena, ačkoli na trzích je patrný „únik“ kapitálu.