K obratu přispěly zejména známky stabilní a překvapivě silné poptávky ve Spojených státech – zemi, která zůstává největším světovým spotřebitelem ropy. Navzdory zvýšené makroekonomické nejistotě způsobené novou vlnou amerických celních opatření a napětím kolem ruské války na Ukrajině se ukazuje, že ropný trh si udržuje pevný fundamentální základ.

Futures na severomořskou ropu Brent vzrostly o 41 centů (0,6 %) na 67,30 USD za barel. Stejný růst zaznamenala i americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI), která se obchodovala za 64,76 USD za barel. Tento růst následoval po středečním poklesu cen o přibližně 1 %, kdy trhy reagovaly na komentáře prezidenta Donalda Trumpa ohledně možného pokroku v jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Trumpovo oznámení o možném osobním setkání s Putinem už v příštím týdnu sice vyvolalo určité naděje na diplomatický posun, ale zároveň bylo doprovázeno signály, že Spojené státy pokračují v přípravách na sekundární sankce – například proti Číně – s cílem zvýšit tlak na Moskvu. Vzhledem k tomu, že Rusko je druhým největším producentem ropy na světě, jakékoli nové sankce nebo omezení obchodu mají potenciál vyvolat prudké cenové výkyvy.

Podstatnou oporu cenám však poskytla nová data z amerického trhu. Energetická informační agentura (EIA) oznámila, že zásoby ropy v USA klesly o tři miliony barelů v týdnu končícím 1. srpna – což je výrazně větší pokles, než očekávali analytici oslovení agenturou Reuters (ti předpokládali pokles jen o 591 000 barelů). Zásoby se tak snížily na 423,7 milionu barelů, především díky vyššímu vývozu a zvýšené rafinérské aktivitě, především v klíčových regionech jako je pobřeží Mexického zálivu a západní pobřeží USA, kde rafinérie fungují s nejvyšší využitelnou kapacitou od roku 2023.

Analytici JP Morgan doplnili, že globální poptávka po ropě v období do 5. srpna dosáhla v průměru 104,7 milionu barelů denně, což znamená meziroční růst o 300 000 barelů. Přesto je to stále o 90 000 barelů denně méně, než banka očekávala ve své aktuální prognóze. Ve své zprávě uvedli, že ačkoli je začátek měsíce mírně slabší, vysokofrekvenční ukazatele signalizují zlepšení spotřeby v dalších týdnech – především díky rostoucí poptávce po leteckém palivu a petrochemických surovinách.

Pohled do Číny, dalšího klíčového hráče na trhu, ukazuje smíšený obraz. Dovoz ropy v červenci meziměsíčně klesl o 5,4 %, ale v meziročním srovnání se zvýšil o 11,5 %. Analytici upozorňují, že čínská rafinérská aktivita zůstává relativně stabilní, což může pomoci zachovat poptávku i v následujících týdnech.

Na druhé straně rovnice však zůstává geopolitická a makroekonomická nejistota, která drží růst cen pod kontrolou. Prezident Trump ve středu oznámil další 25% cla na dovoz z Indie, s odkazem na pokračující nákupy ruské ropy touto zemí. Tato nová cla mají vstoupit v platnost 21 dní po 7. srpnu, ale trhy je už nyní promítají do cen.

Jak upozornila Priyanka Sachdeva, seniorní analytička společnosti Phillip Nova, trhy začaly zohledňovat možné dopady těchto opatření – včetně zpomalení obchodních toků, poklesu poptávky na rozvíjejících se trzích a komplikací v energetické diplomacii. Sachdeva rovněž varuje, že i když se pozornost soustředí na dopad cel na Indii nebo Čínu, největší riziko může spočívat v jejich vlivu na americkou ekonomiku a inflaci.

Trump navíc pohrozil, že podobná 25% cla jako na Indii by mohla být zavedena také vůči Číně, což by mohlo výrazně narušit rovnováhu na globálním trhu s energiemi. „Cla pravděpodobně poškodí globální ekonomiku, což se nakonec projeví na poptávce po palivech,“ uzavírá Sachdeva.

Závěrem lze říci, že současný růst cen ropy má pevné základy v silné americké poptávce a poklesu zásob, ale zůstává ohrožen politickými zásahy a celními opatřeními, které mohou kdykoli zvrátit sentiment. Trh se tak nadále pohybuje na tenkém ledě – na jedné straně podporován reálnými daty, na straně druhé vystaven riziku z titulu geopolitických rozhodnutí.