Napětí mezi Spojenými státy a Indií kvůli nákupům ruské ropy přineslo nový impuls pro ceny ropy, které se zotavují po několika dnech poklesu. Trhy s obavami sledují možný dopad amerických sankcí, přičemž vývoj kolem OPEC+ a amerických zásob hraje rovněž klíčovou roli. Ceny ropy ve středu zaznamenaly růst poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na Indii za to, že pokračuje v nákupech ruské ropy. Tyto hrozby přišly v době, kdy trh již několik dní čelil tlakům z důvodu očekávaného zvýšení produkce ze strany OPEC+. Obchodníci se tak najednou ocitli mezi dvěma silnými geopolitickými vlivy: na jedné straně riziko přerušení dodávek a na straně druhé obavy z nadměrné nabídky. Cena ropy Brent ve středu brzy ráno vzrostla o 43 centů (0,6 %) na 68,07 USD za barel, zatímco americká ropa WTI posílila o 40 centů (0,6 %) na 65,56 USD. Tento růst následoval po čtyřech dnech poklesu v řadě, během nichž obě hlavní ropné kontrakty ztratily více než 1 dolar a dostaly se na pětitýdenní minima. Hlavním hybatelem nálady na trhu byly Trumpovy výroky, které podle analytiků opět ukazují, že Spojené státy se chystají zvýšit tlak na země, které navzdory sankcím dál obchodují s Ruskem. Indie patří mezi největší odběratele ruské ropy, a i přes výzvy Západu pokračuje ve výhodných nákupech, což zvyšuje diplomatické napětí. Trump naznačil, že by v příštích 24 hodinách mohlo dojít k zavedení cel na indické zboží. Podle analytiků z ING panuje na trhu vysoká míra nejistoty ohledně možného uvalení sekundárních sankcí, které by mohly postihnout nejen Indii, ale i další odběratele ruské ropy – například Čínu. Pokud by se tyto země začaly odklánět od ruského zdroje, mohlo by to způsobit výpadky v globálních dodavatelských řetězcích. Stratégové ING však upozorňují, že samotná ztráta Indie by trh ještě zvládl – mnohem horší by bylo, kdyby podobně zareagovaly i ostatní státy. Ropa byla ještě donedávna pod tlakem kvůli plánovanému navýšení těžby ze strany OPEC+, tedy skupiny států včetně Saúdské Arábie a Ruska. Tato organizace se v neděli dohodla na zvýšení produkce o 547 000 barelů denně od září, čímž fakticky zkrátila platnost předchozího snížení těžby. Cílem je získat zpět část podílu na trhu, o který OPEC+ přišel v důsledku dlouhodobých restrikcí. Tato rozhodnutí však přicházejí v době, kdy Spojené státy zároveň vyvíjejí tlak na země jako Indie, aby přestaly odebírat ruskou ropu. Washington doufá, že tímto způsobem zvýší ekonomický tlak na Moskvu a přiměje ji k přijetí mírového řešení konfliktu na Ukrajině. Nicméně indická vláda Trumpovy výroky označila za „neopodstatněné“ a deklarovala, že bude chránit své ekonomické zájmy, čímž se prohloubily napjaté obchodní vztahy mezi dvěma největšími demokraciemi světa. Z ekonomického pohledu není jasné, jak by se vývoj promítl do cen ropy v krátkodobém horizontu. Yuki Takashima, ekonom ze společnosti Nomura Securities, uvedl, že pokud by indický dovoz ruské ropy zůstal nezměněn, mohly by se ceny ropy WTI udržet v rozmezí 60–70 USD za barel. Naopak omezení indických nákupů by mohlo vyvolat růst cen kvůli obavám z nedostatku. Podporu cenám ropy poskytly také údaje o poklesu amerických zásob. Podle údajů Amerického ropného institutu se zásoby v USA snížily o 4,2 milionu barelů v týdnu do 1. srpna, což je výrazně víc než očekávaný pokles o 600 000 barelů podle odhadu agentury Reuters. Tyto čísla naznačují, že poptávka po ropě zůstává relativně silná i přes ekonomické nejistoty. Investoři nyní čekají na oficiální čísla od americké energetické informační agentury, která budou zveřejněna během středy. Celkově lze říci, že situace na ropném trhu je nyní mimořádně dynamická. Na jedné straně jej ovlivňuje geopolitika a hrozby Trumpovy administrativy, na druhé rozhodnutí OPEC+ a v neposlední řadě také vývoj zásob a poptávky v USA. Výrazné cenové výkyvy tak mohou pokračovat i v nadcházejících týdnech, zejména pokud se naplní hrozby ohledně cel či sankcí.