Ceny zlata v pátek během asijského obchodování mírně posílily a směřují k týdenním ziskům, protože obchodní nejistota se znovu zvýšila v důsledku nových celních opatření prezidenta Donalda Trumpa. Tento vývoj podpořil zájem investorů o bezpečná aktiva, mezi nimiž hraje zlato tradičně klíčovou roli. Zlato v posledních měsících zažívá silný růst právě díky rostoucím obavám z geopolitického napětí, inflace a nejnověji i z narušení globálních dodavatelských řetězců drahých kovů. Spotová cena zlata vzrostla o 0,1 % na 3 398,65 USD za unci, zatímco futures na zlato na burze COMEX s dodáním v prosinci stouply o 1 % na 3 488,60 USD za unci. Týdenní růst spotové ceny tak činí 0,8 %, zatímco futures směřují k nárůstu o 2,6 %. Tyto čísla potvrzují, že investoři se stále více obracejí k aktivům, která nabízejí ochranu v době tržní nejistoty. Nově zveřejněná zpráva deníku Financial Times však přinesla zásadní impuls pro prudké pohyby v cenách futures. Spojené státy totiž oznámily, že na kilogramové a 100uncové zlaté slitky bude nově uvaleno clo. Podle rozhodnutí americké celní a hraniční ochrany (CBP) z 31. července mají být tyto slitky nově zařazeny do kategorie zboží, na které se vztahují Trumpova plošná cla. A právě kilogramové slitky patří k nejčastěji obchodovaným na světovém trhu se zlatými futures, přičemž značná část z nich pochází ze Švýcarska. Rozhodnutí CBP je navíc v rozporu s původními očekáváními, že zlato bude z těchto cel vyjmuto. Pro trh to znamená zásadní zvrat – jednak kvůli omezené nabídce na fyzickém trhu, jednak kvůli tomu, že největší rafinér zlata na světě – právě Švýcarsko – již nyní čelí 39% clu na vývoz do USA. Nová cla tak mohou dále poškodit obchodní vztahy a narušit plynulost dodávek slitků na americké trhy. Tyto zprávy měly okamžitý dopad na růst cen futures, které nyní výrazně předbíhají spotové ceny. Obchodníci se snaží předzásobit, nebo alespoň spekulovat na budoucí vývoj ceny zlata, pokud dojde k reálnému omezení nabídky. Švýcarsko, jakožto hlavní hráč v rafinaci zlata, bude muset hledat nové cesty, jak udržet své exportní kanály otevřené, a zároveň čelit tlaku rostoucích nákladů spojených s novými cly. Zlato v letošním roce již několikrát překonalo rekordní maxima díky obavám z inflace, růstu úrokových sazeb a geopolitické nestability. Zvyšující se cla však přidávají další vrstvu nejistoty, která zvyšuje poptávku po tzv. bezpečných přístavech. I když ostatní drahé kovy v pátek oslabily – například platina klesla o 0,5 % na 1 334,14 USD/oz a stříbro ztratilo 0,2 % na 38,2065 USD/oz – zlato zůstává výjimkou díky svému specifickému postavení v systému globálního obchodu. Vedle zlata zažily pohyb i průmyslové kovy, především měď, která na londýnské burze posílila o 0,4 % na 9 716,65 USD za tunu, zatímco na COMEXu vzrostla o 0,2 % na 4,4235 USD za libru. Cena mědi původně prudce vyskočila nad hranici 5 USD za libru po zavedení 50% cel na její dovoz. Trumpova administrativa však následně osvobodila rafinovanou měď, což způsobilo rychlý obrat a pokles cen v USA. To ukazuje, jak moc je trh ovlivňován nejen samotnými opatřeními, ale i neustále se měnící politikou. Důležitou roli ve vývoji cen kovů sehrál i slabší americký dolar, který tento týden oslabil v důsledku očekávání snížení úrokových sazeb ze strany Federálního rezervního systému. Investoři totiž očekávají, že Fed bude muset reagovat na slabší data z trhu práce, která signalizují ochlazení ekonomiky. Slabší dolar tradičně zvyšuje atraktivitu komodit, protože zlevňuje jejich nákup v jiných měnách. Zajímavý vývoj se rýsuje také v samotném vedení Fedu. Podle agentury Bloomberg se guvernér Christopher Waller stal favoritem prezidenta Trumpa na pozici budoucího předsedy Fedu, který by mohl nahradit Jeromea Powella v roce 2026. Waller byl jedním z mála členů, kteří v červenci hlasovali pro snížení sazeb, což je v souladu s Trumpovou snahou o uvolněnější měnovou politiku. Pokud se Waller skutečně stane novým šéfem centrální banky, můžeme očekávat další zásahy, které ovlivní i ceny drahých kovů.