Tento krok by měl být zároveň posledním snížením v současném cyklu uvolňování měnové politiky. Ekonomové, kteří se průzkumu zúčastnili, posunuli svá očekávání o zhruba tři měsíce oproti předchozímu odhadu z července.Současná depozitní sazba zůstává na úrovni 1,75 %, a podle odhadů by měla na této úrovni setrvat přibližně devět až deset měsíců. K jejímu dalšímu snížení by mělo dojít až v situaci, kdy oživení poptávky nebo nové ekonomické okolnosti přimějí centrální banku změnit kurz.Ekonomové Julie Ioffe a James Rossiter z TD Securities uvedli, že ECB bude k dalšímu snížení sazeb motivována zejména tehdy, pokud data potvrdí oslabení hospodářství v důsledku globálních změn v obchodních tocích. Nicméně před prosincem tento krok nepředpokládají.Důvody pro vyčkáváníRozhodnutí posunout případné snížení sazeb na konec roku dává tvůrcům měnové politiky více času na vyhodnocení dopadů narušení obchodu, které vyvolala opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa. Do prosince budou mít k dispozici údaje o výkonu ekonomiky ve třetím čtvrtletí, což poskytne jasnější obraz o skutečné dynamice růstu po turbulencích z první poloviny roku.Nové ekonomické prognózy, které budou v té době k dispozici, přinesou také první náhled na očekávaný vývoj růstu a inflace v roce 2028. To je pro ECB klíčové, protože dlouhodobé projekce mohou ovlivnit načasování a rozsah měnových zásahů.Globální ekonomické prostředí navíc podporuje opatrný přístup. Federální rezervní systém letos zatím k žádné změně sazeb nepřistoupil. Guvernér Bank of England nedávno přiznal, že ohledně termínu dalšího snížení sazeb panuje „skutečná nejistota“.Chcete využít této příležitosti?Postoj trhů a investorůECB v červenci ponechala sazby beze změny a od té doby se mezi členy bankovní rady ozývá názor, že zatím není důvod k dalšímu snižování. To ovlivnilo i očekávání obchodníků, kteří výrazně omezili sázky na zářijové snížení sazeb. Aktuálně vidí šanci na prosincové snížení o čtvrt procentního bodu jen mírně nad 50 %.Podle některých ekonomů by případné nevyužití prosincového termínu mohlo vést k tomu, že trhy dospějí k závěru, že ECB s dalším uvolňováním měnové politiky už nepočítá. Takový signál by mohl změnit nejen tržní očekávání, ale i samotné chování investorů, kteří by mohli přehodnotit své strategie v oblasti dluhopisů i akcií.Samostatný průzkum provedený ještě před červencovým zasedáním ECB ukázal, že polovina dotázaných předpokládala možnost, že centrální banka vynechá tři po sobě jdoucí zasedání – v červenci, září a říjnu. V takovém případě by podle nich trh dospěl k závěru, že sazby dosáhly svého dna.Historický kontext a vyhlídky na rok 2026Historicky ECB zasahovala do sazeb především v období hospodářských krizí nebo při výrazném odchýlení inflace od cílové úrovně 2 %. V letech po finanční krizi 2008 snižovala sazby postupně, až se dostaly na rekordně nízké úrovně. V období pandemie covidu-19 udržovala extrémně uvolněnou politiku, aby podpořila ekonomiku, a v letech 2022–2023 naopak rychle zvyšovala sazby kvůli prudkému růstu inflace.Současný přístup, kdy ECB vyčkává s posledním snížením, odráží snahu vyhnout se přílišnému uvolnění, které by mohlo v budoucnu znovu vyvolat inflační tlaky. Podle odhadů ekonomů by po prosincovém snížení mohlo následovat období stabilních sazeb až do druhé poloviny roku 2026, kdy by ECB mohla přistoupit k prvnímu zvýšení. Tento scénář by odpovídal předpokladu, že ekonomika eurozóny zůstane relativně odolná vůči externím šokům a inflace se bude držet poblíž cíle.Nicméně situace na globálním trhu zůstává nejistá. Mezinárodní měnový fond už dříve varoval, že nejistota v oblasti světového obchodu může brzdit růst a komplikovat tvorbu hospodářské politiky. Pro ECB tak bude zásadní pečlivě vyvažovat potřebu podpory ekonomiky s rizikem přílišného uvolnění měnové politiky.Celkově lze říci, že aktuální strategie ECB ukazuje na opatrnost a snahu získat co nejvíce informací před přijetím posledního kroku v rámci současného cyklu snižování sazeb. Pro trhy to znamená období nejistoty, ale zároveň i příležitost k adaptaci na nové podmínky.