Tento výsledek potvrzuje opatrný přístup ECB, která zatím necítí potřebu pokračovat v uvolňování měnové politiky formou snižování úrokových sazeb.Podle údajů Eurostatu spotřebitelské ceny v červenci meziročně vzrostly právě o zmíněná 2 %, tedy stejným tempem jako v červnu. Tento vývoj mírně překvapil, neboť analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávali pokles na 1,9 %. Ještě důležitější je ovšem vývoj jádrové inflace, která nezahrnuje volatilní složky jako energie a potraviny. Ta meziročně dosáhla hodnoty 2,3 %, zatímco inflace ve službách, kterou ECB bedlivě sleduje, zpomalila na nejslabší úroveň od počátku roku 2022.Tato čísla signalizují, že cenový šok, který odstartoval v období pandemie, dál ustupuje. ECB reagovala na zlepšující se inflační prostředí několika úpravami sazeb – během posledních 12 měsíců snížila úrokové sazby hned osmkrát, a to na úroveň, kterou vnímá jako neutrální – tedy takovou, která ekonomiku ani nestimuluje, ani neutlumuje.ECB vyčkává a pozoruje vývojS ohledem na relativně stabilní inflaci a ekonomickou odolnost eurozóny vůči vnějším tlakům, včetně cel zavedených Spojenými státy, většina představitelů ECB dává najevo, že nevidí důvod pro další změny v měnové politice. Investoři nyní dávají méně než 50% pravděpodobnost, že ECB letos ještě přistoupí k dalšímu snížení sazeb.Guvernér irské centrální banky Gabriel Makhlouf v tomto týdnu prohlásil, že ECB se v rámci cyklu uvolňování dostala do bodu, kdy může s dalším rozhodováním počkat a vyhodnotit nové informace. Podobný tón zaznívá i od dalších členů Rady guvernérů, kteří uvádějí, že další vývoj bude záviset na datech.Makroekonomické signály z jednotlivých zemí jsou zatím smíšené. V Německu došlo k rychlejšímu zpomalení inflace, než se čekalo, zatímco ve Francii, Itálii a Španělsku ceny rostly o něco více, než předpovídaly odhady. Nicméně zpomalení inflace v sektoru služeb, který ECB považuje za klíčový ukazatel budoucího cenového vývoje, vnímá centrální banka jako pozitivní.Stabilizace po dohodě s USAK většímu klidu přispěla také nedávná obchodní dohoda mezi EU a Spojenými státy, která stanovila 15% cla na většinu evropského exportu do USA. Ačkoli tato cla zůstávají relativně vysoká, dohoda zabránila rychlé eskalaci obchodní války, což vytváří příznivější prostředí pro evropské firmy.Ve druhém čtvrtletí sice růst ekonomiky eurozóny zpomalil, což bylo částečně způsobeno vyšší aktivitou firem na začátku roku ve snaze předejít vlivu amerických cel. Přesto se HDP zvýšil o 0,1 %, a někteří analytici poukazují na známky oživení v oblasti domácí poptávky.Například ekonomové Nordea Tuuli Koivu a Anders Svendsen očekávají, že ECB sazby ponechá beze změny nejen po zbytek roku, ale i během celého příštího roku, pokud nedojde k nepředvídaným událostem. Zároveň ale varují, že i přes příznivý vývoj zůstává prostor pro opatrnost.Výhled a měnové rizikoECB přesto zůstává obezřetná. Někteří členové vedení, včetně guvernéra francouzské centrální banky Françoise Villeroye de Galhau, nadále vyzývají k otevřenému přístupu ohledně dalších měnových kroků. Upozorňují zejména na směnný kurz eura, který v posledních týdnech výrazně kolísal.Euro se v červenci dostalo až nad 1,18 USD, ale od té doby oslabilo o více než 3 % a po zveřejnění červencových údajů o inflaci se drželo kolem 1,14 USD. Podle analytiků Bank of America by právě vývoj směnného kurzu mohl být jedním z faktorů, které budou ECB přimět k novému přehodnocení situace, zejména pokud by posílení eura vedlo k dezinflačním tlakům.Z dlouhodobého pohledu zůstává ECB optimistická. I když v příštím čtvrtletí očekává mírný pokles inflace pod cílovou úroveň, předpokládá, že se inflace v roce 2027 opět vrátí na 2 %. Tento návrat by měl být podpořen mimo jiné zvýšenými vládními výdaji na infrastrukturu a obranu, které by měly podpořit hospodářský růst.Celkově tak ECB podle současných údajů nevidí naléhavou potřebu dalšího uvolňování měnové politiky. Vývoj inflace, domácí poptávky a mezinárodního obchodu bude v následujících měsících klíčový pro určení další strategie.