Poslední měsíce přinesly pro americké domácnosti i investory nepříjemné zprávy. Spotřebitelské ceny v červenci vzrostly nejrychleji za posledního půl roku a roční míra inflace se znovu posunula nad hranici 3 %. Ještě začátkem roku panovalo přesvědčení, že se inflace bude postupně snižovat a přiblíží se k 2% cíli Federálního rezervního systému. To se ale nenaplnilo a poslední statistiky ukazují, že boj s inflací bude delší, než se čekalo. Znepokojení zesílilo také kvůli červencovým číslům z velkoobchodní sféry. Index cen výrobců zaznamenal nejvyšší nárůst od roku 2022. Tento ukazatel bývá volatilnější než spotřebitelská inflace, přesto však vzbuzuje obavy, protože rostoucí náklady firem se obvykle s určitým zpožděním přenášejí na spotřebitele. V případě, že se tento trend potvrdí, hrozí další tlak na růst cen, což by mohlo zkomplikovat plány Fedu na snižování sazeb. Vliv cel a firemních strategií Do vývoje cen významně promlouvají nová cla zavedená administrativou Donalda Trumpa. Ta dosáhla nejvyšší úrovně za několik desetiletí. Přesto však spotřebitelské ceny zatím rostou jen mírně. Důvodem je, že firmy se na tuto situaci připravovaly předem – před zavedením cel si vytvořily zásoby, a získaly tak čas, aby nemusely okamžitě zdražovat. Některé podniky vyčkávaly, jak se cla ustálí, a rozhodnutí o přenesení nákladů na spotřebitele odložily. Jiné firmy část nákladů absorbovaly díky vysokým ziskům dosaženým v posledních letech. To pomohlo udržet inflaci na přijatelné úrovni, i když se jádrová inflace (bez potravin a energií) zvýšila na 3,1 % z předchozích 2,8 %. Zajímavý je rozdíl mezi vývojem cen zboží a služeb. V červenci totiž ceny služeb rostly dvakrát rychleji než ceny zboží, a to i přesto, že cla mají mnohem přímější dopad právě na dovážené zboží. Podle odborníků jde o varovný signál – pokud ceny služeb začnou zrychlovat nezávisle na clech, může být inflace tvrdohlavější a hůře zvládnutelná. Nejasnosti kolem velkoobchodních dat Zpráva o červencových velkoobchodních cenách byla plná rozporů. Růst PPI byl částečně tažen položkami, jako je káva, nábytek, elektronika či kovy, tedy zboží zatížené vyššími cly. To naznačuje, že cla skutečně začínají pronikat do cenového vývoje. Zároveň ale do růstu významně promluvily i položky, které s cly přímo nesouvisí. Největším překvapením byly ceny zeleniny, které vyskočily o 39 %. Takto extrémní nárůst je zřejmě krátkodobý výkyv, nikoliv trvalý trend. Podobně neobvyklý byl i prudký nárůst tzv. obchodních marží, které v červenci poskočily o 2 %, což je nejvíce od roku 2022. Ekonomové k této kategorii přistupují s velkou opatrností, protože ne vždy odráží skutečný cenový tlak. Vyšší marže mohou znamenat, že maloobchodníci testují ochotu zákazníků platit více. Pokud by se tento trend potvrdil, znamenalo by to, že podniky začínají věřit ve schopnost přenést vyšší náklady přímo na spotřebitele. Co čeká americkou ekonomiku dál Současný vývoj tak nabízí dvojí obraz. Na jedné straně jsou tu náznaky, že cla skutečně přispívají k vyšším nákladům firem a postupně mohou zvýšit ceny pro domácnosti. Na straně druhé spotřebitelská inflace zatím ukazuje spíše na postupný než dramatický růst, což dodává trhům určitou míru uklidnění. Pro Federální rezervní systém je situace komplikovaná. Jádrová inflace sice zůstává blízko 3 %, což je nad jeho oficiálním cílem, ale zároveň nejsou patrné známky nekontrolovaného růstu cen ani silných mzdových spirál. Proto se stále diskutuje, zda Fed může na podzim přistoupit ke snížení úrokových sazeb, nebo zda si bude muset ponechat přísnější politiku delší dobu, než se inflace skutečně stabilizuje. Jisté je jedno: americká ekonomika vstoupila do období zvýšené nejistoty. Kombinace vyšších cel, rostoucích cen služeb a možného posunu obchodních marží naznačuje, že inflační tlaky jen tak nezmizí. To bude mít přímý dopad nejen na americké domácnosti, ale i na globální finanční trhy, které pečlivě sledují každý nový údaj o inflaci, reakce Fedu i signály z podnikové sféry, kde se začínají objevovat i obavy z dlouhodobějších strukturálních změn.