Společnost Intel Corp zažila v pondělí výrazný růst akcií poté, co se generální ředitel Lip-Bu Tan setkal v Bílém domě s prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka, která se odehrála jen několik dní po ostrých veřejných výrocích prezidenta na Tanovu adresu, přinesla zásadní změnu tónu a otevřela možnost konstruktivní spolupráce mezi výrobcem čipů a americkou vládou. Minulý týden Trump na své sociální síti Truth Social označil Tana za „velmi rozporuplného“ a prohlásil, že by měl „okamžitě rezignovat“ kvůli svým vazbám na čínské podniky. V tehdejším prohlášení prezident tvrdil, že „neexistuje jiné řešení tohoto problému“. V pondělí však překvapil smířlivějším tónem, když schůzku popsal jako „velmi zajímavou“ a Tanovu kariéru označil za „úžasný příběh“. Trump nyní navrhuje cestu vpřed, která zahrnuje intenzivní spolupráci Tana s ministrem obchodu Howardem Lutnickem a ministrem financí Scottem Bessentem. Společně mají do týdne připravit návrhy, které prezidentovi předloží. Tento posun v rétorice okamžitě zlepšil náladu investorů – akcie Intelu vzrostly během pondělní seance o 3,7 % a po uzavření burzy ještě přidaly dalších 2,5 %. Intel Corporation (INTC) Mluvčí společnosti Intel označil setkání za „upřímnou a konstruktivní diskusi o závazku společnosti posílit vedoucí postavení USA v oblasti technologií a výroby“. Dodal, že Intel oceňuje „silné vedení prezidenta při prosazování těchto priorit“ a těší se na „úzkou spolupráci s jeho administrativou při obnově této skvělé americké společnosti“. Politické a strategické tlakyIntel čelí v posledních letech značným výzvám – od zpoždění ve vývoji výrobních procesů po ztrátu tržního podílu ve prospěch konkurentů, jako jsou TSMC a Samsung. Tan nastoupil do čela společnosti v březnu, kdy nahradil Pata Gelsingera, a jeho úkolem je zvrátit nepříznivý trend. To však není snadné, zejména v prostředí, kde se výroba špičkových čipů stala strategickou otázkou národní bezpečnosti USA. Do situace navíc vstupují politické kontroverze. Jedním z bodů sporu je Tanovo dřívější působení v čele společnosti Cadence Design Systems, která se letos přiznala k porušení amerických vývozních předpisů prodejem technologie EDA čínské Národní univerzitě obranných technologií. Tato instituce spadá pod vedení čínské Ústřední vojenské komise. Senátor Tom Cotton upozornil, že Intel získal téměř 8 miliard dolarů z programu CHIPS and Science Act, což je největší dotace udělená jediné společnosti. V dopise představenstvu Intelu zdůraznil, že firma má povinnost „zodpovědně nakládat s penězi daňových poplatníků“ a plně dodržovat bezpečnostní předpisy. Podle Cottona vyvolávají Tanovy vazby na čínské podniky pochybnosti o schopnosti tyto povinnosti plnit. Dopad na budoucnost výroby v USADalší nejistota panuje kolem budoucnosti samotné výroby čipů v USA. Intel je v současnosti jediným americkým výrobcem nejpokročilejších polovodičů, avšak vedení společnosti při posledním oznámení výsledků naznačilo, že pokračování výroby nemusí být ekonomicky smysluplné bez velkého externího zákazníka pro novou procesní technologii. Pokud by Intel od výroby ustoupil, mohlo by to mít závažné strategické i ekonomické důsledky, včetně ohrožení plánů na domácí soběstačnost v oblasti čipů. Tato nejistota se odrazila i v rozhodnutí společnosti odložit výstavbu nového závodu v Ohiu, který měl být symbolem amerického návratu k velkokapacitní výrobě čipů a zároveň zdrojem tisíců pracovních míst. Vzhledem k tomu, že Washington považuje domácí výrobu polovodičů za klíčovou pro národní bezpečnost, by případné omezení těchto plánů mohlo vést k dalším politickým střetům. Zdroj: Shutterstock Paralely s jinými technologickými firmamiTrumpovy obavy o národní bezpečnost v souvislosti s výrobci čipů nejsou nové. V minulosti se ostře vymezil proti čipům H20 od Nvidie a MI308 od AMD, které byly speciálně upraveny pro čínský trh. I když později ustoupil a povolil jejich prodej výměnou za podíl z výnosů pro americkou vládu, tento přístup ukazuje, jak rychle se může měnit politický postoj vůči technologickým gigantům. Pro investory nyní klíčovou otázkou je, zda aktuální oteplení vztahů mezi Trumpem a vedením Intelu povede k větší podpoře vlády pro firmu, a tím i k lepšímu obchodnímu prostředí, nebo zda se jedná jen o krátkodobý klid před další vlnou sporů. Nadcházející dny, zejména výsledky jednání Tana s členy kabinetu, by mohly naznačit, jakým směrem se bude spolupráce mezi Intelem a Washingtonem ubírat.