Napětí mezi Kanadou a Spojenými státy v oblasti obchodu se znovu vyostřilo poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa oznámila výrazné zvýšení cel na kanadské výrobky na 35 %, zatímco Mexiko získalo 90denní výjimku. Tento krok znamená výrazný odklon od dosavadního přístupu, kdy se k oběma sousedům přistupovalo v rámci dohody USMCA (nástupce NAFTA) víceméně stejně. Trumpovo rozhodnutí údajně souvisí se zhoršením spolupráce v boji proti pašování fentanylu, ale současně bylo interpretováno jako odpověď na odvetná opatření Kanady, která už v minulosti zavedla cla na vybrané americké zboží. Pro kanadského premiéra Marka Carneyho jde o složitou situaci. Před volbami slíbil tvrdý přístup vůči obchodnímu nátlaku z USA a obhajoval použití cel jako způsobu, jak Spojeným státům způsobit „maximální bolest“. Nyní však čelí realitě, kdy odvetná opatření nepřinesla kýžený efekt a naopak podpořila tvrdší rétoriku Bílého domu. Ekonomové varují před důsledky eskalace Zatímco část veřejnosti i politického spektra očekává razantní odpověď, analytici a odborníci na mezinárodní obchod upozorňují, že další eskalace cel může poškodit právě kanadskou ekonomiku. David Collins, profesor mezinárodního obchodu na britské City St George’s University of London, uvedl, že „protiopatření v podobě cel jsou z ekonomického hlediska škodlivá především pro zemi, která je uvaluje“. Podle Bank of Nova Scotia je efektivní celní sazba USA na kanadské zboží aktuálně kolem 6,3 %, a to i navzdory nové 35% sazbě. Důvodem je právě výjimka vyplývající z dohody USMCA, která umožňuje bezcelní nebo výrazně zvýhodněný obchod u vybraných typů produktů. Kanadská vláda se proto snaží udržet výjimky z USMCA, zejména v oblastech, jako je automobilový průmysl, potravinářská výroba nebo veřejné služby. Firmy jako General Motors (GM) nebo Honda Motor Co. (HMC) tak mohou i nadále dovážet komponenty nebo hotové výrobky bez zásadních celních nákladů. Trumpův tlak a kanadská zdrženlivost Trumpova administrativa zdůvodňuje rozdílný přístup k Mexiku a Kanadě zejména postojem obou zemí k problematice drogové kriminality a pašování fentanylu. Zatímco Mexiko podle oficiálních údajů dodává větší množství fentanylu, Trumpovo rozhodnutí se obrací proti Kanadě, částečně kvůli jejímu „neochotnému postoji“ v otázce spolupráce. Kanadský premiér Carney mezitím veřejně uznal limity odvetných opatření a jeho kabinet dokonce zmírnil některá cla, například zrušením daně na technologické služby na žádost USA. Rovněž odmítl zvýšit cla v reakci na americké navýšení cel na ocel a hliník z 25 na 50 %. Zatímco dřívější premiér Justin Trudeau ještě před svým odchodem z úřadu zavedl dvě vlny odvetných cel v hodnotě přes 30 miliard kanadských dolarů, současná vláda zaujímá zdrženlivější postoj. Cla byla částečně zmírněna u zboží důležitého pro výrobu potravin, zdravotnictví nebo veřejnou bezpečnost. Obchodní logika a budoucnost vztahů Z pohledu obchodní bilance je zřejmé, že USA jsou pro Kanadu klíčovým partnerem. Americké firmy v roce 2024 vyvezly do Kanady zboží a služby v hodnotě 440 miliard dolarů, více než do jakékoliv jiné země. Jak uvedl Oliver Lavelle ze společnosti Thiel Macro LLC, „logika eskalace namísto spolupráce je pro Kanadu z dlouhodobého hlediska slabá“. Mexiko mezitím zůstává mimo přímý obchodní konflikt, i díky přístupu prezidentky Claudie Sheinbaumové, která nikdy neuvalila na USA žádná cla a udržuje s Washingtonem diplomatický vztah na bázi respektu. Většina Mexičanů tento přístup podporuje, její popularita přesahuje 75 %. Oproti tomu kanadská vláda čelí dilematu: zachovat politický slib o tvrdém přístupu vůči USA, nebo zvolit diplomatické řešení, které by minimalizovalo hospodářské škody. Dominic LeBlanc, ministr odpovědný za obchodní vyjednávání, potvrdil, že zatím nebylo přijato žádné nové rozhodnutí o další odpovědi, ale intenzivní jednání s americkou stranou pokračují. Podle Averyho Shenfelda, hlavního ekonoma Canadian Imperial Bank of Commerce, je přesvědčení, že Kanada z obchodního střetu vyvázla bez následků, předčasné a zavádějící. Trump by totiž mohl kdykoli zpochybnit i samotné výjimky z dohody USMCA. Kanadský průmysl je navíc více závislý na vývozu do USA než většina jeho globálních konkurentů. Shenfeld upozorňuje, že nejistota kolem vývoje americké politiky může negativně ovlivnit investice, kapitálové výdaje a důvěru podniků.