Přestože nedávné obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy zmírnily část napětí, globální nejistota zůstává vysoká, a to zejména kvůli politickým faktorům a přetrvávajícím celním opatřením v klíčových odvětvích.Lagardeová vystoupila v Ženevě a zdůraznila, že současná úroveň 15% cla uvaleného na většinu evropského zboží je sice vyšší než červnové odhady ECB, ale stále „značně pod“ krizovým scénářem, s nímž instituce rovněž počítala. Upozornila však, že nejistota přetrvává kvůli nejasnostem ohledně odvětvových cel, zejména na léčiva a polovodiče, což může zbrzdit investice a ovlivnit dlouhodobý růst.Obchodní dohoda a její dopady na ekonomiku eurozónyJednalo se o první veřejné vyjádření Lagardeové od chvíle, kdy byla uzavřena obchodní dohoda mezi Evropskou unií a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle šéfky ECB sice dohoda přispěla ke snížení napětí na trzích, ale rozhodně nelze mluvit o plném odstranění rizik. Zatímco část cel byla zmírněna, klíčové sektory zůstávají otevřené případným zásahům, a tím pádem i novým obchodním sporům.Lagardeová zároveň potvrdila, že zaměstnanci ECB do svých zářijových prognóz zahrnou kompletní vyhodnocení dopadů dohody s USA. Tyto prognózy budou mít zásadní význam pro další rozhodování Rady guvernérů, která bude muset zohlednit jak ekonomickou dynamiku, tak vyhlídky inflace. Podle aktuálních očekávání ECB ponechá na zářijovém zasedání depozitní sazbu na 2 %, čímž prodlouží pauzu v cyklu uvolňování měnové politiky. Pauza začala minulý měsíc poté, co centrální banka během předchozího roku opakovaně snižovala sazby.Většina členů vedení ECB v současnosti považuje sazby za přiměřené – nacházejí se na úrovni, která neomezuje ani výrazně nestimuluje ekonomickou aktivitu. Přesto zaznívají hlasy, že v případě dalšího zhoršení hospodářského vývoje nelze vyloučit další pokles úrokových sazeb. Tento postoj odráží nejistotu, která se promítá jak do rozhodování firem o investicích, tak do ochoty spotřebitelů utrácet. Chcete využít této příležitosti?Odolnost eurozóny a vývoj inflaceNavzdory nepříznivým podmínkám dokázala eurozóna ve druhém čtvrtletí překvapit. Hrubý domácí produkt dvaceti členských zemí se zvýšil o 0,1 % mezičtvrtletně, což ukazuje na určitou odolnost hospodářství tváří v tvář obchodním a geopolitickým tlakům. Výsledek naznačuje, že firmy i domácnosti se částečně dokázaly přizpůsobit prostředí vyšší nejistoty.Dalším důležitým faktorem je vývoj inflace, která se v červenci pohybovala kolem 2% cíle ECB. Tento výsledek poskytuje centrální bance prostor k manévrování, protože inflace se drží v blízkosti hodnot, jež ECB dlouhodobě považuje za optimální. Stabilní cenová hladina však nemusí být zaručena i do budoucna, protože případné zhoršení obchodních vztahů nebo nové geopolitické otřesy by mohly vést k vyšším nákladům, a tedy k tlaku na růst cen.Lagardeová v této souvislosti zdůraznila, že „ekonomika eurozóny se na začátku tohoto roku ukázala jako odolná tváří v tvář náročnému globálnímu prostředí“. Tento fakt podle ní dokládá, že evropské hospodářství disponuje určitou flexibilitou a schopností přizpůsobit se, i když čelí mimořádným výzvám.Politické faktory a budoucí směřování ECBVedle čistě ekonomických aspektů Lagardeová narážela i na širší politický kontext. Podle jejích slov globální nejistotu posiluje „nepředvídatelné politické prostředí“, které komplikuje podnikatelské plánování i rozhodování centrálních bankéřů. Nejistota ohledně obchodních cel v klíčových sektorech, jako jsou farmacie a technologie, ukazuje, že i dílčí změny mohou mít výrazný dopad na celé hospodářství eurozóny.Představitelka ECB rovněž odmítla spekulace, že by mohla zkrátit své působení v čele instituce, aby převzala vedení Světového ekonomického fóra . Ačkoli některé mediální zprávy tvrdí, že by se tento krok mohl uskutečnit po roce 2027, Lagardeová potvrdila, že v současnosti zůstává plně soustředěná na svou roli ve Frankfurtu. Mluvčí WEF se k těmto spekulacím odmítl vyjádřit.Celkový obraz, který Lagardeová nabídla, ukazuje, že ECB stojí před složitým úkolem. Na jedné straně musí reagovat na ekonomická data, jež odrážejí mírný růst a stabilní inflaci. Na straně druhé musí počítat s politickými riziky a globálními tlaky, které se mohou rychle promítnout do finančních trhů i reálné ekonomiky.