Ceny ropy se v pátek ráno v asijském obchodování sice držely téměř beze změn, ale celkově mířily k největším týdenním ztrátám od konce června. Důvodem byla rostoucí obava investorů z dopadů celních opatření na globální ekonomickou aktivitu a poptávku po ropě. Kombinace geopolitického napětí, nečekaných rozhodnutí ropných producentů a nejistoty ohledně globální poptávky vytvořila tlak, který trh nedokázal ustát. Futures na ropu Brent klesly v ranních hodinách o tři centy na 66,40 USD za barel, zatímco americká ropa WTI ztratila šest centů a obchodovala se za 63,82 USD za barel. Tento vývoj ukazuje na výrazné ztráty v rámci celého týdne – Brent ztrácel více než 4 %, zatímco WTI směřovala k poklesu o více než 5 %. Investory vyděsilo především zavedení vyšších amerických cel, která vstoupila v platnost ve čtvrtek. Spojené státy tím zintenzivnily svůj protekcionistický přístup vůči klíčovým obchodním partnerům, včetně zemí, které jsou zároveň významnými hráči na ropném trhu. Analytici ANZ Bank uvedli, že tato cla vyvolávají obavy ze zpomalení globální ekonomické aktivity – a tedy i poklesu poptávky po ropě, která je na růstu průmyslu, obchodu a dopravy zásadně závislá. Na cenový vývoj ropy mělo rovněž dopad rozhodnutí skupiny OPEC+, která o víkendu překvapivě oznámila, že v září zruší značnou část omezení těžby, a to o několik měsíců dříve, než se původně očekávalo. Tato zpráva okamžitě vyvolala na trhu obavy z přebytku nabídky. V kombinaci s očekávaným oslabením poptávky to vytvořilo silný tlak na pokles cen. Ve čtvrtek ropa WTI oslabila již šestý den v řadě, což je nejdelší klesající série od prosince 2023. Pokud by ceny v pátek opět klesly, jednalo by se o nejdelší sestupnou sérii od srpna 2021. To signalizuje velmi silnou nervozitu mezi obchodníky a investory, kteří nyní hledají nové směry, kam se může trh vydat. Dalším faktorem, který ovlivnil trh s ropou, bylo čtvrteční potvrzení Kremlu, že se ruský prezident Vladimir Putin v následujících dnech osobně setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Tato informace okamžitě podnítila spekulace o možném diplomatickém řešení konfliktu na Ukrajině, což by mohlo v budoucnu ovlivnit i ropné dodávky, zejména z ruských oblastí. Na druhé straně byl pokles cen do jisté míry omezen novými americkými opatřeními. Trumpova administrativa totiž zavedla další cla na dovoz ruské ropy do Indie, čímž chtěla omezit tok ruské suroviny do třetích zemí. Analytici společnosti StoneX však upozornili, že dopad tohoto kroku bude pravděpodobně pouze mírný, protože ruská ropa si pravděpodobně najde jiné odběratele a přesměruje své toky jinam. Prezident Trump navíc ve středu uvedl, že Čína, která je největším odběratelem ruské ropy, by se mohla stát terčem podobných celních opatření jako Indie. Tento výrok přispěl k dalšímu napětí na trzích a zvýšil obavy, že by mohlo dojít k obchodní válce, která by zasáhla i energetické trhy. Ve výsledku se tak ropa ocitla v těžko udržitelném bodu, kdy je stlačována z obou stran – jak z hlediska nabídky (kvůli rozvolnění těžebních kvót OPEC+), tak ze strany poptávky (kvůli obavám z ochlazení globálního hospodářství vyvolaného cla a geopolitickým napětím). Pokud se současná nejistota udrží i v následujícím týdnu, může být současný pokles jen předzvěstí delšího období cenové volatility. Zásadní bude i další vývoj jednání mezi klíčovými producenty a odběrateli ropy. Všechny oči se nyní upírají k nadcházejícímu setkání Putina a Trumpa, které by mohlo naznačit, zda dojde ke zmírnění napětí, nebo zda se obchodní restrikce ještě více zpřísní. Jisté je zatím pouze to, že současná kombinace faktorů vytváří pro ropný trh jedno z nejnapjatějších období letošního roku.