Hlavní příčinou tohoto vývoje je kombinace geopolitických napětí, amerických obchodních rozhodnutí a obav o stabilitu dodavatelských řetězců v důsledku nových cel. Trhy se momentálně soustředí zejména na to, jaký dopad bude mít tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa na Rusko a Indii, a jaké následky přinese nová vlna cel, která vstoupí v platnost již v pátek.

Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) se ustálila nad hranicí 69 dolarů za barel, zatímco Brent se obchodoval kolem 72 dolarů. Obě benchmarkové ceny tak ukazují, že trh se připravuje na možné výpadky v dodávkách a politickou nestabilitu. Tento růst navazuje na situaci z poloviny června, kdy ceny prudce vzrostly v reakci na izraelský útok na Írán. Aktuálně se ale pozornost investorů obrací především k dalším dvěma zemím: Rusku a Indii.

Trump hrozí Moskvě i Dillí, trh reaguje růstem

Prezident Trump přitvrdil svou rétoriku vůči Rusku, když pohrozil ekonomickými sankcemi v případě, že nedojde k urychlenému příměří ve válce na Ukrajině. Zároveň označil Indii za klíčového aktéra, který pokračuje v nákupu levné ruské ropy – navzdory sankčnímu tlaku Západu. Indie patří v posledních měsících k největším odběratelům ruské ropy, a to především prostřednictvím obchodních kanálů s partnery ze skupiny OPEC+.

Trumpův přístup vyvolal nervozitu mezi obchodníky s komoditami, protože se ukazuje, že Washington může zasáhnout i do bilaterálních vztahů jiných zemí s Moskvou. Ve středu prezident oznámil na sociálních sítích, že uvalí 25% clo na Indii, a to právě kvůli nákupu ruské ropy a zbraní. Tento krok je považován za formu tlaku s cílem přimět Dillí ke změně své energetické politiky.

Indická vláda zareagovala opatrně. Podle dostupných informací nařídila státním rafineriím, aby vypracovaly scénáře pro nákup neruské ropy. Tento krok sice neznamená okamžité zastavení dovozu z Ruska, ale signalizuje, že Indie se připravuje na možné komplikace v případě, že cla nebo sankce budou eskalovat.

Nová americká cla a výjimky pro ropu

Vedle geopolitického tlaku Trump podepsal i nový výkonný příkaz, kterým navyšuje celní sazbu pro dovoz z Kanady z 25 % na 35 %. Výjimku však zachoval pro zboží spadající pod dohodu USMCA (Spojené státy, Mexiko, Kanada), která se týká i obchodu s ropou. To znamená, že zatímco některé kanadské exporty budou čelit vyššímu clu, dodávky energetických surovin mají být nadále chráněny.

Americký prezident rovněž oznámil, že minimální globální clo bude i nadále činit 10 %. Tato úroveň se vztahuje na většinu zemí mimo přímé obchodní partnery USA. Zároveň však dal jasně najevo, že v případě strategických komodit jako je ropa, si Washington ponechá flexibilitu.

Tlak na trh tedy přichází ze dvou směrů: jednak z obav o možné přerušení dodávek z Ruska v důsledku sankcí nebo změn v indické politice, a zároveň ze změn v obchodních pravidlech, které mohou ovlivnit globální tok energií.

Co bude dál?

Podle analytiků může aktuální růst cen ropy pokračovat i v příštím týdnu, pokud geopolitické napětí neustoupí. „Trh je v tuto chvíli vysoce citlivý na jakékoli signály z Washingtonu i z Dillí. Každé nové vyjádření může vyvolat pohyby o několik dolarů za barel,“ uvedl jeden z komoditních stratégů v Londýně.

Přesto zůstává otázkou, jak silný bude efekt samotných cel. Indie se může pokusit vyjednat výjimku nebo urychlit diverzifikaci dovozu. Stejně tak Rusko zatím nenaznačilo, že by ustoupilo od svých vojenských aktivit. Pokud tedy nedojde k diplomatickému průlomu, napětí se může přenášet i do dalších segmentů trhu, včetně měn a akcií.

Současná situace ukazuje, jak rychle se může energetický trh stát nástrojem geopolitického boje – a jak těsně jsou obchodní a politické faktory propojeny. Ropa tak zůstává nejen surovinou, ale i politickou zbraní.