Členové WTO se snaží posílit „otevřenost obchodu“ v éře protekcionismu Donalda Trumpa. Nová aliance FIT-P jako reakce na protekcionismus Singapur, Spojené arabské emiráty a Nový Zéland připravují společně s dalšími menšími státy vznik nové obchodní skupiny, která má podpořit otevřenost obchodu v době rostoucího protekcionismu. Iniciativa ponese název Future of Investment and Trade Partnership (FIT-P) a jejím cílem je vytvořit prostor, kde se menší a střední země budou moci lépe koordinovat při obhajobě mezinárodního obchodu založeného na pravidlech. Kromě zakládajících členů se k této iniciativě mohou připojit například Maroko, Rwanda, Malajsie, Uruguay, Panama, Paraguay či Norsko. Přestože konečný seznam účastníků zatím není uzavřen, již nyní je zřejmé, že FIT-P vzniká jako odpověď na obchodní politiku Spojených států vedenou prezidentem Donaldem Trumpem, který v posledních letech uzavírá sérii rychlých bilaterálních dohod zaměřených na snížení amerického obchodního deficitu. Podle diplomatických zdrojů bude aliance oficiálně zahájena v listopadu na virtuálním setkání. Následně se počítá s prvním osobním summitem v červenci 2026. Už samotný vznik FIT-P tak představuje jasný signál, že malé státy hledají způsob, jak se bránit tlaku velkých hráčů a udržet principy volného obchodu, na kterých stojí globální hospodářský systém posledních desetiletí. Cíle a zaměření nové skupiny FIT-P si stanovila za hlavní úkol posilovat pravidly založený obchodní rámec. Jejím klíčovým cílem je zavádět opatření, která usnadní a zefektivní přeshraniční výměnu zboží a služeb. Velký důraz bude kladen na digitalizaci obchodu – tedy uznávání elektronických podpisů, zrovnoprávnění digitálních a papírových dokumentů či podporu elektronického obchodu. Mnohé státy totiž stále nepřijímají digitální formu dokumentace, což zvyšuje náklady a snižuje rychlost mezinárodních transakcí. Jedním z inspiračních zdrojů FIT-P je dohoda o partnerství v oblasti digitální ekonomiky (DEPA), kterou v roce 2020 podepsaly Chile, Nový Zéland a Singapur. Ta ukázala, že menší státy mohou společně vytvořit inovativní rámec pro nové typy obchodních aktivit. FIT-P se tedy snaží na tuto zkušenost navázat a rozšířit ji do širší skupiny zemí, které chtějí zůstat otevřené globalizovaným obchodním tokům i v prostředí, kdy rostou bariéry. Reakce na obchodní politiku USA Trumpova administrativa v posledních letech prosazuje protekcionistický přístup, který narušuje tradiční fungování Světové obchodní organizace (WTO). Místo multilaterálních dohod upřednostňuje rychlá bilaterální jednání – takzvané „servítkové dohody“ – s cílem rychle snížit deficit Spojených států. Tento postup ovšem oslabuje princip „nejvyšších výhod“, který zaručuje rovné podmínky pro všechny členy WTO. Nová aliance FIT-P je tak z velké části reakcí na tuto změnu. Menší státy chtějí vytvořit vlastní fórum, které jim umožní koordinovat postoje a prosazovat férovější pravidla obchodu. Tím, že se spojí, mohou efektivněji čelit tlaku velkých hráčů a hájit své zájmy. Jak uvedla bývalá eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová, tento krok ukazuje, že „mnoho zemí stále chce obchodovat transparentně a podle jasných pravidel“. Výzvy a budoucí perspektiva FIT-P Přestože vznik FIT-P představuje pozitivní signál pro budoucnost volného obchodu, není jisté, jaký rozsah a váhu aliance nakonec získá. Některé země, které byly k účasti vyzvány, stále váhají, zda se připojit. Podle jejich diplomatů chtějí nejprve znát konkrétní přínosy, aby se nová iniciativa nestala jen dalším fórem bez praktického významu. Obavy panují zejména z toho, že by šlo o organizaci, která by generovala množství schůzek, ale jen málo konkrétních výsledků. Pokud se však FIT-P podaří nastavit jasná pravidla a soustředit se na digitalizaci obchodu či moderní obchodní praktiky, může se stát důležitým partnerem pro další uskupení. Mohla by například doplňovat spolupráci mezi Evropskou unií a indo-pacifickým blokem CPTPP, které rovněž usilují o posílení multilaterálního obchodního systému. FIT-P by tak mohla přispět k udržení stability v době, kdy se světová ekonomika stále více potýká s protekcionistickými tendencemi a geopolitickými tlaky.