Odmítnutí scénářů masové nezaměstnanosti Prezident a produktový ředitel společnosti Cisco (CSCO) pro oblast AI infrastruktury Jeetu Patel se postavil proti katastrofickým předpovědím, že umělá inteligence masově zruší pracovní místa na vstupní úrovni. Na konferenci Ai4 v Las Vegas uvedl, že odmítá uvěřit, že lidé budou v horizontu několika let zastaralí. Kriticky reagoval zejména na tvrzení generálního ředitele společnosti Anthropic Daria Amodeiho, podle něhož by AI mohla zvýšit nezaměstnanost až na 20 % a odstranit polovinu základních kancelářských pozic. Patel zdůraznil, že i když přechod k AI může být pro pracovní trh náročný a chaotický, změny povedou spíše k přetváření pracovních rolí než k jejich úplnému zániku. Význam zaměstnanců na začátku kariéry Patel varoval, že eliminace pracovních míst pro začátečníky by byla „nejhloupější věc“, kterou může firma udělat. Podle něj mladší zaměstnanci a stážisté přinášejí svěží pohledy, technologickou zvídavost a schopnost rychle se adaptovat. Tyto vlastnosti jsou nepostradatelné pro inovace a dlouhodobý růst firem. Patel také upozornil, že v některých oborech může přílišná zkušenost vést k předsudkům o tom, co „nefunguje“, přestože se situace mohla technologickým pokrokem změnit. Proto sám věnuje mnoho času spolupráci s mladšími kolegy, od nichž se inspiruje. První známky dopadu AI na pracovní trh Data Oxford Economics ukazují, že míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů je poprvé od roku 1980 vyšší než celostátní průměr. Nábor na vstupní pozice mezi březnem 2020 a květnem 2025 klesl podle LinkedIn o 23 %, zatímco celkový nábor o 18 %. V odvětvích náchylných k automatizaci, jako je informatika a matematika, došlo od roku 2022 u mladých absolventů k poklesu zaměstnanosti o 8 %, zatímco u zkušenějších pracovníků zůstal stav téměř nezměněn. Ekonomové proto upozorňují, že právě rutinní a opakující se činnosti jsou nejvíce ohroženy nahrazením AI. Zdroj: Shutterstock Nutnost rekvalifikace a odpovědného přístupu Zástupci technologických firem, včetně Patela, zdůrazňují, že odpovědnost za hladký přechod na AI nesou nejen společnosti, ale i vlády a vzdělávací instituce. Alan Ranger ze společnosti Cognigy připomněl, že i když AI zvládne vysoce automatizované úkoly – například přerezervovat tisíce letů během krize – stále zůstává potřeba lidí pro správu, vývoj a řešení složitějších problémů. Patel vyzval technologickou komunitu, aby se aktivně podílela na rekvalifikaci pracovníků a minimalizovala sociální dopady. Zdůraznil, že bez koordinovaného přístupu hrozí, že se technologický pokrok stane pro část společnosti více hrozbou než přínosem. Dalším významným aspektem, který Patel zdůrazňuje, je potřeba dlouhodobého plánování při integraci AI do podnikových procesů. Podle něj se mnoho firem nechává unést krátkodobými úsporami, které automatizace přináší, a nevěnuje dostatečnou pozornost budování stabilního talentového zázemí. Takový přístup může vést k tomu, že organizace ztratí schopnost rychle inovovat a reagovat na nové trendy, protože nebude mít připravenou generaci pracovníků s hlubokým porozuměním firemní kultuře i novým technologiím. Patel zároveň upozorňuje, že firmy, které dokážou efektivně propojit zkušenosti seniorních pracovníků se svěžím pohledem mladších kolegů, získají výraznou konkurenční výhodu. Tento synergický efekt může být zásadní zejména v odvětvích, kde inovace přicházejí v rychlých cyklech a kde schopnost adaptace rozhoduje o úspěchu. V praxi to znamená nejen udržet vstupní pozice, ale také vytvořit programy mentoringu, stáží a interního vzdělávání. Zdroj: Shutterstock Dalším klíčovým bodem je, že přechod na AI vyžaduje společenský konsenzus. Patel zdůrazňuje nutnost dialogu mezi technologickými firmami, politiky, odbory a vzdělávacími institucemi. Jen tak lze zajistit, aby technologická transformace probíhala udržitelně, bez prohlubování sociálních nerovností. Bez této koordinace hrozí, že se rozdíl mezi těmi, kdo mají přístup k novým dovednostem, a těmi, kdo jej nemají, ještě více zvětší. Nakonec Patel připomíná, že role AI by měla být chápána jako nástroj k posílení lidského potenciálu, nikoli jeho náhradu. Společnosti, které k umělé inteligenci přistoupí s touto filozofií, mají šanci vytvořit prostředí, v němž technologie a lidé fungují v symbióze. To by mohlo vést nejen k vyšší produktivitě, ale také k větší spokojenosti zaměstnanců a lepšímu dlouhodobému růstu.