Lepší výsledek, ale výzvy přetrvávají Státní rozpočet České republiky se v červenci vyvíjel pozitivnějším směrem, než bylo v předchozích letech obvyklé. Ministerstvo financí oznámilo, že schodek za prvních sedm měsíců roku dosáhl 168,2 miliardy korun, což je nejlepší červencový výsledek od začátku pandemie covidu-19. Přesto však zůstává šestým nejhlubším rozpočtovým deficitem od vzniku samostatné České republiky. Ve srovnání s loňským rokem, kdy červencový deficit činil 192,3 miliardy korun, je to meziroční zlepšení o více než 24 miliard korun. Příjmy rostou díky daním a mzdám, výdaje zůstávají relativně stabilní Hlavní příčinou pozitivnějšího vývoje je růst příjmů státu. Celkové příjmy byly na konci července meziročně vyšší o 6 %, přičemž inkaso daní vzrostlo o 9,7 %. Tento vývoj odráží solidní růst mezd, který i letos zůstává silný a pozitivně ovlivňuje inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, kde došlo k meziročnímu nárůstu o 13,8 %. V tomto ukazateli se kromě rostoucích platů promítají i daňové změny účinné od roku 2024, jejichž efekt se projevil až zpětně při ročním zúčtování. Podobně daně z příjmů právnických osob vzrostly o 11 %, a to i díky červencové úhradě vyrovnání daně za rok 2024 ze strany podnikatelů s daňovým poradcem nebo povinným auditem. Výrazně rostla také daň z neočekávaných zisků, jejíž inkaso se meziročně zvýšilo o 27,2 %, tedy o přibližně 5 miliard korun. Zdroj: Shutterstock <!-- DIP popup--> V oblasti nepřímých daní došlo také k pozitivnímu vývoji. Inkaso DPH se zvýšilo o 7,8 %, přičemž ministerstvo financí zdůvodňuje růst legislativními změnami účinnými od roku 2025 – konkrétně zrušením osvobození některých finančních služeb od DPH – a vyššími nominálními výdaji domácností. Spotřební a energetické daně vzrostly o 3,6 %, především díky vyššímu výběru daní z tabákových výrobků, minerálních olejů, lihu, zemního plynu a elektřiny. Naopak mírný pokles zaznamenala spotřební daň z piva a vína, což ministerstvo přičítá změnám ve spotřebitelském chování, konkrétně postupnému odklonu mladé generace od konzumace alkoholu. Výpadky v příjmech z EU a emisních povolenek vytvářejí rizika Ne všechny příjmové položky ale vykazují pozitivní vývoj. Významný meziroční pokles zaznamenaly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které se snížily o 15,3 miliardy korun (–17 %). Hlavním důvodem jsou nepravidelné toky peněz z Národního plánu obnovy, jehož prostředky nejsou do rozpočtu zapojovány kontinuálně. Analytici upozorňují, že i přes zatím příznivý vývoj v příjmové části rozpočtu, bude nutné aktualizovat výdajové rámce. Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček lze od září 2025 do srpna 2026 očekávat výpadek příjmů z emisních povolenek, což by mohlo negativně ovlivnit bilanci veřejných financí. Z tohoto důvodu bude podle ní nezbytné přehodnotit střednědobý výhled rozpočtu ještě během srpna. Výdaje mírně rostou, důchody a sociální služby táhnou Z hlediska výdajů došlo k meziročnímu nárůstu o 3,3 %. Relativně umírněné tempo růstu výdajů přispívá k udržení deficitního hospodaření pod kontrolou. Největší položkou zůstávají sociální dávky, jejichž výdaje vzrostly o 2,5 %. Nejvíce se na tomto nárůstu podílely výplaty důchodů, které meziročně vzrostly o jedno procento, a příspěvek na péči, jenž se zvýšil o 4,5 miliardy korun v souvislosti se změnou zákona o sociálních službách platnou od července 2024. Zdroj: Shutterstock Tento relativně nízký růst výdajů kontrastuje s rychleji rostoucím výběrem daní a pojistného, které po konsolidaci převyšují tempo výdajů o 5,4 procentního bodu, což vytváří prostor pro dosažení plánovaného schodku. Cíl pro rok 2025 zůstává ambiciózní, ale dosažitelný Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zhodnotil vývoj pozitivně a uvedl, že pokud vláda bude pokračovat ve zodpovědném hospodaření, je reálné dodržet naplánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 241 miliard korun. V loňském roce činil celoroční deficit 271,4 miliardy korun, což tehdy představovalo nejlepší výsledek od pandemie, ale stále pátý nejhlubší schodek v historii ČR. V rozpočtu pro letošní rok se počítá s celkovými příjmy ve výši 2,086 bilionu korun a výdaji ve výši 2,327 bilionu korun. Rozpočtovaný schodek tak zůstává na úrovni 241 miliard. Aktuální vývoj naznačuje, že by se tento plán mohl podařit splnit – především pokud se podaří udržet současný trend růstu daňových příjmů a nezvýší se výdajová strana mimo plán.