Volný obchod, který dominoval velké části dvacátého století, za prezidenta Donalda Trumpa ztratil svou hlavní roli. Trump jej postupně nahrazuje konceptem „řízeného obchodu“, jenž má podle některých ekonomů své opodstatnění. Tento názor zastává Gad Levanon, hlavní ekonom společnosti Burning Glass, který ve svém textu na LinkedIn s názvem Rethinking Tariffs: A Contrarian Case upozorňuje, že veřejná debata o této politice je neobvykle vyhrocená a často předpojatá. Podle něj „téměř nikdo nehodnotí tuto strategii podle jejích vlastních předností“. Liberální část společnosti se podle něj soustředí na to, aby Trumpova opatření selhala, zatímco tradiční konzervativci odmítají cla jako nástroj, který dlouhodobě narušuje volný obchod. Výsledkem je diskuse, v níž se jen málokdy mluví o konkrétních efektech a možných přínosech. Levanon proto upozorňuje, že přestože není zastáncem Trumpovy strategie, je třeba ji posuzovat objektivně – tedy podle skutečných výsledků, nikoli politických preferencí. Možné přínosy nové obchodní strategie Levanon uvádí, že mnohé katastrofické scénáře předpovídané kritiky se zatím nenaplnily. Místo toho se objevuje prostor pro některé pozitivní efekty. Jedním z hlavních argumentů je, že Spojené státy potřebují posílit domácí výrobu, zejména v době, kdy svět vstupuje do éry umělé inteligence a robotiky. Tyto technologie zásadně mění fungování ekonomiky a mohou se stát každodenní součástí života. Právě proto je podle něj důležité, aby USA měly vlastní výrobní kapacity a nebyly příliš závislé na dovozech. Trump se podle Levanona snaží využít velikost a vliv americké ekonomiky k tomu, aby přitáhl zpět investice a výrobu. Tento přístup připomíná dlouhodobou strategii Číny, která rovněž používá obchodní politiku k posilování vlastního průmyslu. Efekt je zřejmý – země, které se snaží získat přístup na americký trh, se musí přizpůsobit novým pravidlům. Navzdory obavám se zatím objevilo jen velmi málo odvetných opatření, a to i přes varování, že cla povedou k masivnímu vyhrocení obchodních vztahů. Levanon v této souvislosti připouští, že USA se nechovají jako „dobrý globální občan“. Podle jeho slov Spojené státy v podstatě „šikanují ostatní země“. Zároveň ale dodává, že pokud by tato strategie uspěla, mohla by vést k oživení výroby a dlouhodobým ekonomickým výhodám. Možný neúspěch strategie, přesto silná politická podpora Ani Levanon si však není jistý, zda Trumpův přístup uspěje. Připouští, že existuje reálná možnost selhání. I v takovém případě ale mohou vzniknout některé pozitivní dopady, například částečný návrat výroby do Spojených států nebo zvýšené příjmy z cel. Ekonom také upozorňuje, že i kdyby v roce 2025 zvítězil ve volbách demokrat, mnoho prvků Trumpovy obchodní politiky by pravděpodobně zůstalo zachováno. Oživení domácí výroby je totiž napříč politickým spektrem vnímáno jako populární a strategicky důležité. Navíc příjmy z cel představují významný zdroj financí, kterého se žádná vláda nebude chtít vzdát. Příkladem je prezident Joe Biden, který během své volební kampaně v roce 2020 kritizoval cla uvalená Trumpem na Čínu. Ve funkci však většinu těchto cel zachoval, a to i přes předchozí kritiku. Levanon proto očekává, že „bude existovat silná motivace zachovat některá nebo všechna cla“, bez ohledu na to, kdo bude v Bílém domě po příštích volbách. Cla jako nástroj nové ekonomické éry Trumpova obchodní strategie tak otevírá debatu o tom, zda cla mohou sloužit jako účinný nástroj k posílení americké ekonomiky v nové technologické éře. Pokud se podaří skutečně přitáhnout výrobu zpět do USA, mohlo by to vytvořit pevnější základ pro dlouhodobý růst a vyšší konkurenceschopnost v globálním měřítku. Na druhou stranu platí, že tato cesta s sebou nese i rizika. Pokud by se očekávané přínosy nedostavily, mohlo by dojít k oslabení mezinárodních vztahů a k problémům ve světovém obchodu. Jisté je jen to, že otázka cel bude i nadále jedním z hlavních bodů americké ekonomické politiky, a to bez ohledu na to, kdo bude příštím prezidentem.