Federální odvolací soud rozhodl, že většina cel uvalených na základě zákona z roku 1977 je nelegální. Potvrdil tak verdikt nižší instance ze dne 28. května. Případ nyní míří k Nejvyššímu soudu, jehož rozhodnutí i načasování zůstávají nejasné.Trump argumentoval, že cla jsou oprávněná díky „národnímu nouzovému stavu“ a opakovaně se odvolával na zákon IEEPA, který byl přijat s cílem vymezit prezidentovy pravomoci v krizových situacích. Tento zákon však cla vůbec nezmiňuje a pravomoc ukládat daně náleží primárně Kongresu. Soud proto dospěl k závěru, že obchodní deficity, na které se Trump odvolával, nelze považovat za národní nouzi.Rozhodnutí má zásadní dopady. Nouzová cla tvoří 78 % nových celních příjmů, které dovozci dosud zaplatili. Pokud Nejvyšší soud tato opatření definitivně zruší, prezident bude muset v podstatě začít od nuly a hledat nové nástroje k přebudování globálního obchodního systému.Dopad na dovozce a americkou ekonomikuNouzová cla se vztahovala na širokou škálu zboží téměř ze všech zemí a pohybovala se od 10 % do 50 %. Nejvíce zasáhla dovoz z Číny, kde sazby vzrostly o více než 30 procentních bodů. Takto vysoké zatížení dovozu znamenalo výraznou změnu cen a narušení dodavatelských řetězců.Trump tato cla využíval i jako politickou páku. Uvalil například 50% clo na dovoz z Indie, aby ji donutil omezit nákupy ruské ropy. Podobně použil 50% clo na brazilský dovoz s cílem ovlivnit domácí politické procesy v zemi. Pokud ale nouzová cla padnou, prezident přijde o tento nástroj nátlaku.Odvolací soud ponechal cla v platnosti do 14. října, aby se Nejvyšší soud mohl k věci vyjádřit. Do té doby panuje na trzích značná nejistota. Mnozí dovozci odkládají dodávky, aby se vyhnuli povinnosti platit cla, která by mohla být následně zrušena. Dovoz se tak stává velmi nestabilním, s prudkými výkyvy podle toho, jak se vyvíjí právní situace.Pokud rozhodnutí obstojí, vláda bude muset vrátit dosud vybraná nouzová cla v objemu přibližně 100 miliard dolarů. Trump tato čísla prezentoval jako vítězství a prostředek ke snižování deficitu. Realita ale může být opačná – očekávané příjmy se mohou rozplynout a přispět k dalšímu rozšíření rozpočtového schodku. Chcete využít této příležitosti?Co zůstává a co by mohlo přijítRozhodnutí soudu se netýká všech Trumpových cel. V platnosti zůstávají tarify na specifické produkty, jako je ocel, hliník či automobily. Ty prezident odůvodnil buď otázkami národní bezpečnosti, nebo nekalými praktikami obchodních partnerů. Tato cla mají pevnější právní základ a pravděpodobně přežijí i budoucí právní bitvy.Pokud Trump přijde o možnost využívat nouzová cla, dá se očekávat, že se zaměří na tyto cílenější tarify, i když jsou méně rozsáhlé a jejich zavedení je administrativně náročnější. Proces je delší, vyžaduje více dokumentace a je méně flexibilní. Navíc i tato cla mohou čelit právním výzvám a mezinárodní kritice.Pro americké dovozce by zmizení nouzových cel znamenalo výraznou úlevu, protože by se snížily jejich náklady a stabilizovalo obchodní prostředí. Na druhé straně by Trump ztratil klíčový nástroj své obchodní strategie, kterým rychle reagoval na zahraniční partnery a prosazoval vlastní politické cíle.Nejistota jako nový standardObchodní válka, která měla podle prezidenta přinést Americe výhodnější podmínky, se tak proměňuje ve stále větší chaos. Právní spory, nestabilita dovozu a nejistota ohledně budoucích cel podkopávají důvěru firem i investorů. Podniky doufaly, že po osmi měsících uvidí jasnější pravidla hry, místo toho čelí ještě složitější a méně předvídatelné situaci.Pokud Nejvyšší soud potvrdí rozhodnutí nižších instancí, Trump bude nucen hledat zcela novou cestu, jak ovlivňovat světový obchod. To by mohlo znamenat období právních bitev a složitějších vyjednávání, ale zároveň i určité uvolnění tlaku na americké dovozce.Celkově se ukazuje, že Trumpova strategie spoléhající na nouzová cla má k právní stabilitě daleko. Bez jasného rámce a předvídatelných pravidel se obchodní válka stává zdrojem prodloužené nejistoty, která může brzdit růst americké ekonomiky nejen v roce 2025, ale i v následujícím roce 2026.