Cena zlata v pátek ráno prudce vystřelila vzhůru poté, co se na trhu objevila zpráva o zavedení cel na zlaté slitky dovážené do Spojených států. Tato změna přichází nečekaně a okamžitě rozkolísala mezinárodní obchod s drahými kovy. Futures na zlato vzrostly o 1,1 % na 3 494,40 USD za unci a během dne dosáhly nového maxima 3 534,20 USD, čímž překonaly dosavadní rekord z 22. dubna (3 509,90 USD). Tento prudký růst signalizuje, že trh vnímá nové clo jako významný zásah do globálního dodavatelského řetězce a že obchodníci upravují své pozice v očekávání vyšších nákladů a potenciálních narušení. Cla na slitky mění pravidla hry Impulzem k prudkému nárůstu ceny bylo zveřejnění dokumentu Celní a hraniční ochrany USA (CBP) datovaného k 31. červenci, podle něhož budou zlaté slitky o hmotnosti 1 kg a 100 uncí nově klasifikovány pod celní kód podléhající clu. Tyto slitky jsou přitom nejběžněji obchodovanými formami zlata na americkém trhu Comex, který je globálně považován za klíčový nástroj pro určování ceny fyzického zlata. Změna klasifikace tak přímo ovlivňuje obchodní modely mnoha bank, producentů a obchodníků se zlatem. Zdroj: Getty Images Podle Ole Hansena, vedoucího komoditní strategie v Saxo Bank, americký trh s futures na zlato hraje zásadní roli v zajištění obchodů po celém světě, a jeho narušení může mít globální dopady. Jak uvedl pro MarketWatch: „Trh s futures v USA je extrémně likvidní a využívaný pro nepřetržité zajištění transakcí s fyzickým zlatem.“ Panika na trhu: Krátké pozice se hroutí Krátké pozice, které byly otevřeny jako zajištění proti pohybu ceny, začaly prudce kolabovat. Mezi těmi, kdo sází na pokles ceny zlata, jsou často i samotní těžaři, kteří se snaží minimalizovat rizika mezi těžbou a konečným prodejem. Avšak náhlý růst ceny způsobený oznámením o clu znamenal, že tito hráči museli urychleně zavřít své pozice, což dále podporovalo růst cen. Trh tak zažil řetězovou reakci: vyšší náklady na dovoz → vyšší cena → uzavírání krátkých pozic → ještě vyšší cena. Tento scénář připomíná pandemickou krizi z roku 2020, kdy se kvůli omezením zastavil transatlantický dodavatelský řetězec zlata mezi Londýnem a New Yorkem. Mezinárodní napětí a tlak na švýcarské rafinerie Dopad je patrný i na mezinárodní úrovni. Jednokilové slitky tvoří většinu vývozu zlata ze Švýcarska do USA, a nové clo přichází jen krátce poté, co prezident Donald Trump zvýšil celní sazbu na švýcarské výrobky na 39 % – tedy více, než trh očekával. Švýcarská vláda se nyní snaží vyjednat zmírnění tohoto opatření, ale v mezičase už některé rafinerie omezily nebo zastavily dodávky do USA, což dále zvýšilo napětí a nejistotu na trhu. Podle Neila Welshe z makléřské společnosti Britannia Global Markets může nové zařazení do celního kódu „narušit tradiční globální tok zlata, který se opíral o logistickou osu Londýn–Švýcarsko–USA“. Pokud se nepodaří rychle dosáhnout jasnosti ohledně celního režimu, můžeme podle něj očekávat pokles exportu a zvýšené náklady pro rafinerie, což by dále mohlo podnítit růst cen. Politika, nejistota a alternativní trhy Mnozí v sektoru drahých kovů očekávali, že zlato bude výjimkou ze zavedených cel. Bílý dům v prohlášení ze 2. dubna uvedl, že drahé kovy nebudou podléhat reciprocitním opatřením, což vedlo k falešnému pocitu jistoty. Tento „obrat“ však uvrhl trh do zmatku. Ole Hansen dokonce varuje před opakováním tzv. „TACO momentu“ – tržní zkratky pro „Trump Always Chickens Out“, kterou investoři používají pro situace, kdy Trump oznámí tvrdé opatření, ale následně ho z části nebo zcela stáhne. Zdroj: Bloomberg Hansen v komentáři také poznamenal, že podobně jako u nedávného vývoje trhu s mědí v New Yorku, „i zde vznikají pochybnosti o důvěryhodnosti amerických termínových trhů jako stabilního a transparentního prostředí pro stanovení ceny“. Zlato je totiž z hlediska investic globálně sledovaným aktivem a jakékoli narušení jeho obchodování může mít vlnový efekt na celý trh. Dlouhodobé faktory zůstávají prorůstové Kromě celních změn hrají ve prospěch zlata i další dlouhodobé faktory. Patří mezi ně očekávání uvolnění měnové politiky Fedu, rostoucí obavy ze stagflace v USA a silná fyzická poptávka z Číny, která nadále zajišťuje stabilní tok kapitálu do tohoto bezpečného aktiva. Zatímco americká politika může zlato dočasně destabilizovat, z dlouhodobého hlediska se nabízí otázka, zda se nevytvoří alternativní obchodní centra mimo USA. Londýn, Dubaj nebo Šanghaj se tak mohou stát vítězi současného chaosu, pokud budou schopny nabídnout stabilnější prostředí pro fyzické i derivátové obchodování se zlatem.