Zdá se, že americká ekonomika se stále dokáže vyhýbat recesi, a to i navzdory souběhu faktorů, které by ji mohly výrazně oslabit. Spotřebitelé dál utrácejí, i když jejich důvěra v hospodářský vývoj je na historicky nízkých úrovních. Tento rozpor mezi náladou veřejnosti a tvrdými daty je jedním z hlavních rysů současné situace. Silné výdaje navzdory nízké důvěře Podle ministerstva obchodu vzrostly spotřebitelské výdaje v srpnu o 0,6 %, což je více, než ekonomové očekávali. Stejný nárůst vykázaly i maloobchodní tržby. Zisky a tržby podniků se přitom ukazují jako odolné a revidovaná data o HDP za druhé čtvrtletí potvrdila, že americká ekonomika rostla nejrychleji za poslední dva roky, tažená právě spotřebitelskými výdaji. Na druhé straně stojí nálada Američanů. Spotřebitelská důvěra, měřená Univerzitou v Michiganu, klesla na hodnotu 55,1 – jednu z nejnižších od roku 1952. Inflace, i když relativně nízká ve srovnání s krizí z roku 2022, zůstává citelná: v srpnu dosáhla 2,9 %, což je nejvyšší úroveň od ledna. Faktory, které ekonomiku brzdí Na ekonomiku doléhají nejen vyšší ceny, ale i obchodní politika. Nová cla prezidenta Donalda Trumpa na léky, nábytek, automobily či skříně zvyšují náklady podniků a přispívají k opětovnému růstu inflace. K tomu se přidává stagnace trhu práce – v červnu země poprvé od roku 2020 ztratila pracovní místa. I přes tyto překážky však americká ekonomika překvapuje svou silou. Model GDPNow Atlantské federální rezervní banky odhaduje, že ve třetím čtvrtletí vzroste HDP tempem téměř 4 %. Tento výkon je mimořádný vzhledem k vysokým úrokovým sazbám, slabší důvěře spotřebitelů a rostoucím cenám. Nálada versus realita Ekonomové hovoří o fenoménu „vibecession“, kdy lidé vnímají ekonomiku jako slabou, přestože čísla ukazují opak. Stejně jako během pandemických let mají mnozí Američané stále nízké hypotéční sazby a část úspor, které jim umožňují dál utrácet. Inflace sice opět stoupá, ale stále je daleko od rekordních hodnot nad 9 % z roku 2022. Rozpor se projevuje i v nerovnostech. Bohatší domácnosti dál zvyšují spotřebu a táhnou ekonomiku, zatímco lidé s nižšími příjmy čelí rostoucím nákladům a zadlužují se prostřednictvím kreditních karet či služeb „kup teď, zaplať později“. Podle ekonomů se tak formuje „K-shaped economy“, kdy část společnosti prosperuje, zatímco druhá stagnuje. Rizika na obzoru Potenciální hrozby nelze přehlížet. Růst pracovních míst zpomaluje a u některých skupin, například černošského obyvatelstva, nezaměstnanost už stoupá. To může být předzvěstí širšího útlumu. Pokud se k tomu přidají politické faktory, jako je hrozba uzavření vládních úřadů či další cla, může se pozitivní trend rychle obrátit. Dalším varováním je situace na akciových trzích. Indexy se pohybují na rekordních maximech, ale relativní ocenění akcií ukazuje, že trh může být přehřátý. Růst spojený s umělou inteligencí sice přináší investorům zisky, ale zároveň zvyšuje riziko bubliny. Podniky zatím část nákladů na cla absorbují, ale jejich ziskové marže se snižují. Jak upozorňuje ekonom Citi Nathan Sheets, spotřebitelé nesou zatím jen 30–40 % dodatečných nákladů. Je však otázkou, jak dlouho budou firmy schopné tyto ztráty vyrovnávat, než je promítnou do cen. Pokud se podíváme na dlouhodobější perspektivu, odolnost americké ekonomiky stojí především na jejím rozsahu a diverzifikaci. Spojené státy mají obrovský domácí trh, široké spektrum průmyslových odvětví a stále atraktivní investiční prostředí. I v dobách, kdy spotřebitelé cítí tlak inflace nebo nejistoty na pracovním trhu, nachází firmy nové příležitosti k růstu a inovacím. To je důvod, proč HDP stále ukazuje pozitivní čísla navzdory nízké náladě veřejnosti. Zároveň je třeba vnímat, že současný růst může být křehký. Pokud se spotřebitelé rozhodnou skutečně omezit své výdaje, efekt by se rychle přenesl do celé ekonomiky. Vzhledem k tomu, že právě spotřeba tvoří více než dvě třetiny HDP, i mírný pokles může vyvolat řetězovou reakci – od nižších firemních tržeb přes propouštění až po pokles investic. Tento scénář zatím není na stole, ale nelze ho ignorovat. Roli hraje také psychologický faktor. Negativní nálady, které zachycují průzkumy, se mohou dříve či později promítnout do reálného chování domácností. Pokud budou lidé dlouhodobě přesvědčeni, že je ekonomika slabá, začnou utrácet méně, i když jejich příjmy nebo úspory zůstávají relativně stabilní. Tento efekt může být stejně silný jako samotná inflace či cla. Do budoucna tak bude klíčové sledovat nejen tvrdá data, ale i vývoj důvěry. Americká ekonomika může i nadále růst, pokud se podaří udržet zaměstnanost a pokud spotřebitelé budou ochotni utrácet. Na druhé straně, kombinace vysokých úrokových sazeb, drahých úvěrů a oslabeného sentimentu může vést k náhlému zhoršení situace. To ukazuje, jak křehká může být rovnováha mezi vnímáním a realitou.