Podle analýzy Deutsche Bank Research Institute by se centrální banky po celém světě – včetně Federálního rezervního systému – mohly v blízké budoucnosti stát významnými kupci bitcoinu. To by znamenalo zásadní obrat, protože tyto instituce tradičně odmítaly kryptoměny a dávaly přednost zlatu či státním dluhopisům, které jsou považovány za stabilnější a bezpečnější formy rezerv. Katalyzátorem změny se podle všeho stalo rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa vytvořit v březnu letošního roku strategickou bitcoinovou rezervu USA. Tento krok, jenž se připravoval již od loňského léta, otevřel cestu k širší debatě o legitimitě bitcoinu jako rezervního aktiva. Wall Street nyní očekává, že během příštích pěti let by bitcoin mohl po boku zlata získat pevnější místo v rozvahách centrálních bank a stát se uznávaným federálním aktivem. Marion Laboure, výzkumná analytička Deutsche Bank, ve své zprávě uvedla, že rozhodnutí Spojených států je přelomovým momentem, který může inspirovat další země. „Došli jsme k závěru, že do roku 2030 je prostor pro souběžnou existenci zlata a bitcoinu v rozvahách centrálních bank,“ napsala. Tento scénář by znamenal zásadní rozšíření tradičního portfolia rezervních aktiv, které bylo po desetiletí téměř neměnné. Vývoj na trzích tomu nahrává. Obě aktiva – zlato i bitcoin – zažívají rekordní roky. Zlato v úterý překonalo hranici 3 700 USD za unci, což je historické maximum. Jeho cena je tažena kombinací faktorů: oslabením amerického dolaru, geopolitickými napětími a také rostoucími nákupy ze strany centrálních bank, které usilují o diverzifikaci a nezávislost na dolaru. Bitcoin se pohybuje kolem 112 000 USD, přičemž minulý měsíc překonal i hranici 120 000 USD. Podle Laboure se očekává, že kryptoměna tuto úroveň do konce roku opět dosáhne. Klíčovou vlastností, která činí bitcoin atraktivním pro centrální banky, je jeho nízká korelace s tradičními aktivy. Stejně jako zlato může fungovat jako uchovatel hodnoty, který poskytuje ochranu proti inflaci a diverzifikaci portfolia. To je důležité zejména v době rostoucí nejistoty ohledně obchodní politiky a geopolitických vztahů, kdy se státy snaží zajistit větší stabilitu svých rezerv. Zároveň je ale bitcoin vnímán nejen jako rezervní aktivum, ale i jako nástroj s potenciální spotřebitelskou hodnotou. Laboure upozorňuje, že podobně jako zlato může i bitcoin těžit z dlouhodobého růstu příjmů a zvyšující se poptávky investorů. Zajímavým faktorem je také možnost, že při silném růstu akciových trhů se korelace mezi bitcoinem a akciemi může dočasně zvyšovat. To ukazuje, že bitcoin není pouze „alternativní zlato“, ale má své vlastní dynamické vlastnosti. Otázka, zda centrální banky skutečně začnou bitcoin nakupovat ve větším měřítku, ale zůstává otevřená. Historicky se tyto instituce vyznačují mimořádně konzervativním přístupem. Jejich hlavním cílem je stabilita, nikoli rizikové zisky. Přesto rostoucí tlak z globálních trhů a postupná institucionalizace kryptoměn mohou způsobit, že banky budou nuceny revidovat své strategie. Bitcoin USD Price (BTC-USD) Kritici varují, že volatilita bitcoinu z něj činí příliš nebezpečný nástroj pro centrální banky, které spravují biliony dolarů rezerv. Avšak příznivci této změny tvrdí, že volatilita se v průběhu času postupně snižuje, jak roste tržní kapitalizace a přibývá institucionálních investorů. Pokud by centrální banky přistoupily k nákupům bitcoinu v omezeném rozsahu, mohl by tento krok přinést významnou podporu stabilitě i důvěryhodnosti kryptoměny. V širším kontextu by zapojení centrálních bank znamenalo zlom v historii bitcoinu. Z aktiva, které bylo po většinu času považováno za spekulativní a okrajové, by se stal uznávaný prvek globálních finančních rezerv. Pro kryptoměnový trh by to znamenalo novou éru, kdy by bitcoin nebyl vnímán jen jako prostředek pro jednotlivce a soukromé společnosti, ale jako klíčová součást státních rezerv. Pokud se předpovědi Deutsche Bank naplní, bitcoin se stane nejen digitálním zlatem, ale i aktivem, které budou centrální banky aktivně držet vedle tradičních drahých kovů a dluhopisů. To by mohlo změnit nejen dynamiku kryptotrhů, ale i samotný finanční systém, který by se musel přizpůsobit nové realitě.