Ceny ropy v úterý pokračovaly v poklesu, protože trh se začal připravovat na očekávané zvýšení produkce ze strany skupiny OPEC+ a zároveň se obnovil export z iráckého Kurdistánu přes Turecko. Kombinace těchto faktorů posílila obavy, že by se na světových trzích mohl brzy vytvořit přebytek nabídky, což by v prostředí oslabené poptávky znamenalo tlak na další pokles cen. Futures kontrakty na ropu Brent s listopadovým dodáním, které v úterý expirují, klesly o 54 centů neboli 0,8 % na 67,43 USD za barel. Aktivněji obchodovaný prosincový kontrakt se snížil o 53 centů na 66,56 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) oslabila o 50 centů a obchodovala se za 62,95 USD za barel. Tyto pohyby navázaly na pondělní prudký pokles, kdy Brent i WTI odepsaly více než 3 % – největší denní ztrátu od 1. srpna letošního roku. Analytik IG Tony Sycamore ve své zprávě pro klienty uvedl, že kombinace obnoveného vývozu z Kurdistánu a pravděpodobného rozhodnutí OPEC+ zvýšit produkci již v listopadu zvyšuje tlak na ceny. OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem, tedy dohromady skupina OPEC+, by podle zdrojů obeznámených s jednáními měli na nadcházejícím zasedání schválit navýšení produkce o nejméně 137 000 barelů denně. Přestože aliance dlouhodobě nedosahuje svých oficiálních produkčních kvót, samotná možnost, že se na trh dostane více ropy, investory znervózňuje. „Trh nevítá další příliv ropy, i když OPEC+ stále neplní své stanovené limity,“ dodal Ed Meir, analytik ze společnosti Marex. Významným faktorem byl také víkendový průlom v jednáních mezi Bagdádem, Erbílem a Ankarou, díky němuž po dvou a půl letech znovu proudila ropa ropovodem z iráckého Kurdistánu do Turecka. Tento krok by mohl přidat na trh až několik set tisíc barelů denně, což by dále zvýšilo tlak na rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Irácké ministerstvo ropy potvrdilo, že se jedná o prozatímní dohodu, která umožnila ukončit dlouhotrvající patovou situaci. Trh přitom už v posledních týdnech balancuje mezi dvěma protichůdnými silami. Na jedné straně stojí obavy z narušení dodávek, zejména kvůli častým útokům ukrajinských dronů na ruské rafinérie. Ty mohou krátkodobě snížit dostupnou kapacitu a udržovat rizikovou prémii. Na straně druhé se ovšem zvyšují obavy z přebytku nabídky, slabší poptávky a zhoršující se globální ekonomické nálady. Tento konflikt faktorů vede k častým výkyvům, kdy se cena ropy pohybuje v krátkodobých vlnách mezi obavami z nedostatku a tlakem z nadměrné nabídky. Medvědí náladu podporuje i politická nejistota v USA. Analytici ANZ upozornili, že riziko uzavření americké federální vlády by mohlo snížit očekávání poptávky po energii. Odstávka by navíc znamenala zdržení ve zveřejňování klíčových ekonomických ukazatelů, včetně páteční zprávy o tvorbě pracovních míst. Ta přitom slouží jako zásadní vodítko pro rozhodování americké centrální banky o nastavení měnové politiky. Absence dat by mohla prodloužit období nejistoty a odrazit se i na investičním sentimentu v energetickém sektoru. Do vývoje na trzích se promítají i geopolitické zprávy. Prezident Donald Trump o víkendu získal podporu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua pro americký mírový návrh týkající se Gazy. Přesto zůstává klíčovou neznámou postoj hnutí Hamás, což znamená, že konflikt v regionu je stále potenciálním zdrojem napětí a může se v budoucnu dotknout i energetických trhů. Prozatím však převážil efekt obnoveného exportu z Kurdistánu a blížícího se rozhodnutí OPEC+. Celkově tedy trh s ropou vstupuje do další fáze nejistoty. Na jedné straně přetrvává geopolitické riziko, které by mohlo dodávky narušit, na straně druhé se rýsuje možnost přebytku způsobeného kombinací zvýšené produkce a slabší poptávky. Investoři proto sledují nadcházející víkendové zasedání OPEC+ a čekají, zda aliance skutečně oznámí další navýšení produkce, nebo zvolí opatrnější přístup. Do té doby se ceny pravděpodobně udrží pod tlakem a volatilita zůstane vysoká.