Největší růst v živočišné výrobě, hlavně u vajec a skotu
Stavebnictví a služby rostou mírně, potraviny zůstanou zdrojem inflace
Jde o pokračování trendu, který začal už v únoru, kdy se meziroční růst cen obrátil do poklesu. V červenci činil pokles 1,2 %, nyní se tedy mírně zmírnil. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na vývoji podílel hlavně propad cen u koksu a rafinérských ropných výrobků. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se snížily o dvě procenta, chemické látky a přípravky byly levnější o 6,6 % a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu klesly téměř o 11 %.
<!– DIP popup–>
Na druhou stranu meziročně zdražily potravinářské výrobky. Nejvíce se zvýšily ceny mléčných produktů a zpracovaného masa. Růst cen se projevil i u dřeva, dřevěných a korkových výrobků či v oblasti oprav a údržby strojů a zařízení. Vyšší byly také ceny nekovových minerálních výrobků. Podle členění hlavních průmyslových skupin se snížily ceny energií o 3,6 %, zatímco zboží dlouhodobé spotřeby zdražilo o 2,7 % a krátkodobé o 1,7 %.
Zdroj: Shutterstock
Prudký růst v zemědělství
Vývoj v zemědělství byl zcela odlišný. Ceny zemědělských výrobců meziročně vzrostly o 11,4 % a navázaly tak na dvouciferný růst z předchozích měsíců. Od dubna se zde růst drží nad hranicí 10 % a v červenci činil 11,2 %. V srpnu rostly především ceny v rostlinné výrobě, které byly vyšší o 4,6 %. Nejvýrazněji zdražilo ovoce (o 14 %), olejniny (o 10 %), obiloviny (o 4 %) a čerstvá zelenina (o 3,4 %). Výrazně zlevnily pouze brambory, a to o 36 %.
Ještě silnější nárůst se odehrál v živočišné výrobě, kde ceny stouply o 18,9 %. Nejvíce se zvýšily ceny vajec, které byly téměř o 45 % vyšší než před rokem. Skot zdražil o 40 %, mléko o zhruba pětinu a drůbež o 11 %. Naopak ceny prasat klesly o necelých šest procent. Analytici upozorňují, že právě trvající růst cen v zemědělství znamená, že potraviny zůstanou i nadále jedním z hlavních zdrojů inflace.
Vývoj ve stavebnictví a službách
Stavebnictví zaznamenalo v srpnu meziroční růst cen stavebních prací o 2,6 %, což je stejný výsledek jako v červenci. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 1,1 %. Ve srovnání s dynamikou v zemědělství či službách jde o mírný růst, který spíše odráží stabilizaci cenového prostředí v sektoru.
U tržních služeb pro podniky se tempo meziročního růstu cen mírně zrychlilo – z červencových 4,1 % na srpnových 4,4 %. Nejvíce vzrostly ceny v oblasti tvorby programů a vysílání (o 21,5 %) a v reklamních službách a průzkumu trhu (o 18,3 %). Růst se projevil i u bezpečnostních a pátracích služeb (o 12 %), služeb v oblasti zaměstnání (o 10 %), skladování a podpůrných služeb v dopravě (o 6,2 %) i pojišťovacích služeb (o 5,2 %).
Z pohledu meziměsíčního srovnání byly ceny průmyslových výrobců v srpnu stejné jako v červenci. Ceny zemědělských výrobců klesly o 1,2 %, což naznačuje určité krátkodobé uvolnění po předchozím rychlém růstu. Ceny stavebních prací se meziměsíčně zvýšily o 0,3 % a ceny tržních služeb pro podniky o 0,8 %.
Celkově se tak ukazuje rozdílný vývoj mezi jednotlivými sektory. Průmysl se potýká s pokračujícím poklesem cen, zejména v energetice a chemii, což odráží ochlazení poptávky a vyšší konkurenci. Zemědělství naopak vykazuje silné inflační tlaky, které se přelévají do cen potravin. Stavebnictví a služby pak rostou pozvolněji, avšak jejich vývoj ukazuje, že v některých oblastech zůstává poptávka po práci a specializovaných službách vysoká. Tyto trendy budou mít v příštích měsících vliv na spotřebitelskou inflaci, která se bude odvíjet od kombinace klesajících cen průmyslových produktů a stále vysokých cen potravin.
Dlouhodobě bude vývoj cen v jednotlivých odvětvích určovat celkovou trajektorii inflace v Česku. Pokud se podaří udržet pokles cen v průmyslu a zároveň zpomalit růst v zemědělství, mohl by tlak na konečné spotřebitelské ceny polevit. V opačném případě, kdy zemědělské ceny zůstanou vysoké, se domácnosti budou muset připravit na další zdražování potravin. Pro podniky v průmyslu může současný vývoj znamenat nižší marže, ale také příležitost ke zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. V příštích měsících tak bude rozhodující, zda se trendy v jednotlivých sektorech stabilizují, nebo zda přetrvá výrazná nerovnováha.
Jde o pokračování trendu, který začal už v únoru, kdy se meziroční růst cen obrátil do poklesu. V červenci činil pokles 1,2 %, nyní se tedy mírně zmírnil. Podle Českého statistického úřadu se na vývoji podílel hlavně propad cen u koksu a rafinérských ropných výrobků. Ceny elektřiny, plynu, páry a klimatizovaného vzduchu se snížily o dvě procenta, chemické látky a přípravky byly levnější o 6,6 % a ceny černého a hnědého uhlí a lignitu klesly téměř o 11 %.<!– DIP popup–>Na druhou stranu meziročně zdražily potravinářské výrobky. Nejvíce se zvýšily ceny mléčných produktů a zpracovaného masa. Růst cen se projevil i u dřeva, dřevěných a korkových výrobků či v oblasti oprav a údržby strojů a zařízení. Vyšší byly také ceny nekovových minerálních výrobků. Podle členění hlavních průmyslových skupin se snížily ceny energií o 3,6 %, zatímco zboží dlouhodobé spotřeby zdražilo o 2,7 % a krátkodobé o 1,7 %.Prudký růst v zemědělstvíVývoj v zemědělství byl zcela odlišný. Ceny zemědělských výrobců meziročně vzrostly o 11,4 % a navázaly tak na dvouciferný růst z předchozích měsíců. Od dubna se zde růst drží nad hranicí 10 % a v červenci činil 11,2 %. V srpnu rostly především ceny v rostlinné výrobě, které byly vyšší o 4,6 %. Nejvýrazněji zdražilo ovoce , olejniny , obiloviny a čerstvá zelenina . Výrazně zlevnily pouze brambory, a to o 36 %.Ještě silnější nárůst se odehrál v živočišné výrobě, kde ceny stouply o 18,9 %. Nejvíce se zvýšily ceny vajec, které byly téměř o 45 % vyšší než před rokem. Skot zdražil o 40 %, mléko o zhruba pětinu a drůbež o 11 %. Naopak ceny prasat klesly o necelých šest procent. Analytici upozorňují, že právě trvající růst cen v zemědělství znamená, že potraviny zůstanou i nadále jedním z hlavních zdrojů inflace.Vývoj ve stavebnictví a službáchStavebnictví zaznamenalo v srpnu meziroční růst cen stavebních prací o 2,6 %, což je stejný výsledek jako v červenci. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví vzrostly o 1,1 %. Ve srovnání s dynamikou v zemědělství či službách jde o mírný růst, který spíše odráží stabilizaci cenového prostředí v sektoru.U tržních služeb pro podniky se tempo meziročního růstu cen mírně zrychlilo – z červencových 4,1 % na srpnových 4,4 %. Nejvíce vzrostly ceny v oblasti tvorby programů a vysílání a v reklamních službách a průzkumu trhu . Růst se projevil i u bezpečnostních a pátracích služeb , služeb v oblasti zaměstnání , skladování a podpůrných služeb v dopravě i pojišťovacích služeb . Chcete využít této příležitosti?Meziměsíční vývoj a širší dopadyZ pohledu meziměsíčního srovnání byly ceny průmyslových výrobců v srpnu stejné jako v červenci. Ceny zemědělských výrobců klesly o 1,2 %, což naznačuje určité krátkodobé uvolnění po předchozím rychlém růstu. Ceny stavebních prací se meziměsíčně zvýšily o 0,3 % a ceny tržních služeb pro podniky o 0,8 %.Celkově se tak ukazuje rozdílný vývoj mezi jednotlivými sektory. Průmysl se potýká s pokračujícím poklesem cen, zejména v energetice a chemii, což odráží ochlazení poptávky a vyšší konkurenci. Zemědělství naopak vykazuje silné inflační tlaky, které se přelévají do cen potravin. Stavebnictví a služby pak rostou pozvolněji, avšak jejich vývoj ukazuje, že v některých oblastech zůstává poptávka po práci a specializovaných službách vysoká. Tyto trendy budou mít v příštích měsících vliv na spotřebitelskou inflaci, která se bude odvíjet od kombinace klesajících cen průmyslových produktů a stále vysokých cen potravin.Dlouhodobě bude vývoj cen v jednotlivých odvětvích určovat celkovou trajektorii inflace v Česku. Pokud se podaří udržet pokles cen v průmyslu a zároveň zpomalit růst v zemědělství, mohl by tlak na konečné spotřebitelské ceny polevit. V opačném případě, kdy zemědělské ceny zůstanou vysoké, se domácnosti budou muset připravit na další zdražování potravin. Pro podniky v průmyslu může současný vývoj znamenat nižší marže, ale také příležitost ke zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. V příštích měsících tak bude rozhodující, zda se trendy v jednotlivých sektorech stabilizují, nebo zda přetrvá výrazná nerovnováha.
