Ceny zlata se v pondělním asijském obchodování vyšplhaly na historické maximum a potvrdily svou roli jednoho z nejvyhledávanějších bezpečných aktiv. Spotová cena dosáhla 3 812 dolarů za unci a prosincové futures vystoupaly až na 3 839 dolarů za unci. Investoři reagovali na kombinaci dvou faktorů – hrozby, že se americká vláda ocitne bez financování, a rostoucí víry, že Federální rezervní systém bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Zlato tak posílilo nejen jako tradiční útočiště v čase politické nejistoty, ale i jako atraktivní alternativa k dluhopisům a měnám, jejichž výnosy či hodnota klesají. Vedle zlata se dařilo i dalším drahým kovům – stříbro a platina zaznamenaly nejvyšší hodnoty za více než deset let. Stříbro se vyšplhalo na 47,17 dolaru za unci, zatímco platina vzrostla o 3,2 % na 1 626 dolarů za unci, což je maximum od roku 2012. Zdroj: BurzovniSvet.cz Riziko uzavření americké vlády a jednání v Kongresu Jedním z hlavních důvodů, proč se investoři vrhli k drahým kovům, je riziko, že Spojené státy tento týden zažijí uzavření vlády. Federální financování vyprší o půlnoci 30. září a Kongres zatím nenašel shodu na žádném kompromisním řešení. Republikáni navrhují krátkodobý zákon prodlužující financování do listopadu, zatímco demokraté požadují zrušení některých nedávných škrtů ve zdravotnictví a Medicaid. Prezident Donald Trump má v pondělí jednat s představiteli obou stran, aby se pokusil dosáhnout dohody. Pokud by se vládní činnost skutečně zastavila, hrozí zpoždění důležitých makroekonomických dat – včetně zprávy o zaměstnanosti mimo zemědělství, která je naplánovaná na konec týdne. Taková situace by narušila nejen fungování federálních úřadů, ale mohla by negativně zasáhnout i ekonomickou aktivitu, pokud by se vleklá krize opakovala. Historie ukazuje, že podobné spory dokážou mít dopad na ekonomiku. Poslední částečné uzavření na přelomu let 2018 a 2019 trvalo 35 dní a podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu snížilo HDP Spojených států zhruba o 11 miliard dolarů. Investoři proto logicky hledají útočiště a zlato je v této roli tradičně považováno za nejspolehlivější komoditu. Sázky na snížení sazeb a slabší dolar Dalším významným faktorem, který žene ceny drahých kovů vzhůru, je měnící se politika Fedu. Data o inflaci zveřejněná minulý týden ukázala, že cenový index PCE sice zůstává nad cílem 2 %, ale nepřinesl žádné negativní překvapení. To zvýšilo důvěru trhu, že centrální banka přistoupí k dalšímu snížení úrokových sazeb už v říjnu. Podle nástroje CME FedWatch nyní investoři přisuzují 91,9% pravděpodobnost, že Fed sníží sazby o 25 bazických bodů, a 64,2% pravděpodobnost, že další snížení přijde i v prosinci. Nižší sazby oslabují dolar a zároveň zvyšují atraktivitu neúročených aktiv, mezi něž zlato a ostatní drahé kovy patří. Slabší dolar také zlevňuje kovy pro zahraniční kupce, což dále podporuje poptávku. Stříbro a platina proto předvedly ještě výraznější růst než samotné zlato. Stříbro vyskočilo o více než 2 % na nejvyšší úroveň za 14 let, zatímco platina se poprvé po více než dekádě obchoduje nad hranicí 1 600 dolarů za unci. Podobný trend podpořily i další kovy – palladium a měď, u níž futures na burze COMEX vzrostly o 1,3 % na 4,80 dolaru za libru. Zlato jako bezpečný přístav v době nejistoty Zlato letos vykazuje mimořádnou výkonnost. Jeho cena se drží na rekordních úrovních již několik týdnů a investoři mu přisuzují stále větší význam jako zajištění proti inflaci i politickým rizikům. Přetrvávající obavy z geopolitických sporů, obchodních válek i domácích rozpočtových patových situací v USA přidávají kovu na atraktivitě. Zdroj: Getty Images Pro investory je však zásadní, že rally na trhu s drahými kovy stojí na pevném základě – kombinace slabšího dolaru, očekávaných nižších sazeb a politické nejistoty vytváří prostředí, které je pro zlato mimořádně příznivé. Pokud se Fed vydá cestou agresivnějšího uvolňování měnové politiky, může cena ještě dál růst. Stejně tak by případné dlouhodobější uzavření americké vlády mohlo posílit nervozitu na trzích a tím i poptávku po bezpečných aktivech. Investoři proto sledují nejen vývoj v Kongresu a jednání prezidenta s lídry obou stran, ale i každé další vyjádření představitelů Fedu. Před říjnovým rozhodnutím o sazbách bude hrát roli i nadcházející zpráva o zaměstnanosti. Pokud by ukázala slabší růst pracovních míst, zvýší se pravděpodobnost razantnějšího uvolňování měnové politiky.