Ceny zlata v pátek během asijské obchodní seance mírně posílily a potvrdily tak svůj růstový trend, který pokračuje už pátý týden za sebou. Hlavním faktorem je rozhodnutí amerického Federálního rezervního systému (Fed), který tento týden přistoupil k prvnímu snížení úrokových sazeb od prosince loňského roku. Tento krok byl všeobecně očekávaný a investoři ho vnímali jako potvrzení, že Fed reaguje na známky ochlazování amerického trhu práce i na obavy ohledně dalšího vývoje inflace. Spotová cena zlata se ve 2:25 ET (6:25 GMT) zvýšila o 0,2 % na 3 650,14 USD za unci. Futures na prosincové dodání zlata na americké burze rovněž vzrostly o 0,2 % na 3 683,70 USD za unci. Připomeňme, že jen dva dny předtím, ve středu, zlato dosáhlo nového historického maxima na úrovni 3 707,40 USD, čímž překonalo dosavadní rekordy a potvrdilo svůj status bezpečného přístavu pro investory v období zvýšené nejistoty. Navzdory tomu ale zlato v předchozích dvou seancích ztratilo přibližně 1,3 %. Důvodem byl odraz amerického dolaru, který se po dosažení více než tříletého minima znovu posílil. Posílení dolaru tradičně působí proti růstu cen zlata, protože nákup žlutého kovu v jiných měnách se stává dražším. Tato situace ukazuje, že i přes pozitivní vliv nižších sazeb Fedu zůstává zlato nadále citlivé na vývoj na devizových trzích. Fed a jeho vliv na trh se zlatem Federální výbor pro otevřený trh snížil svou referenční sazbu o 25 bazických bodů na úroveň 4,00 %–4,25 %. Z aktualizovaných prognóz vyplývá, že Fed plánuje ještě dvě snížení sazeb do konce letošního roku a další jedno v roce 2026. Ne všichni členové výboru se však shodli – ekonomický poradce Stephen Miran prosazoval razantnější snížení o 50 bazických bodů, které by podle něj bylo efektivnější reakcí na zpomalující americkou ekonomiku. Ještě před středečním rozhodnutím Fedu zlato prudce rostlo, protože investoři spekulovali na výraznější uvolnění měnové politiky. Do hry vstoupily také obavy o budoucí nezávislost Fedu, které přispěly k vyšší poptávce po bezpečných aktivech. Nakonec ale předseda Fedu Jerome Powell zaujal spíše opatrný postoj. Zdůraznil, že další rozhodnutí budou přijímána „zasedání po zasedání“ a že současné snížení sazeb je především krokem k řízení rizik spojených s ochlazujícím trhem práce. Powellovo sdělení bylo trhem vnímáno jako méně holubičí, než mnozí očekávali. To se projevilo ve zpevnění dolaru a částečném ústupu zlata z rekordních maxim. Index amerického dolaru se po dvou dnech výrazného růstu držel o dalších 0,1 % výše, což dále brzdilo růst žlutého kovu. Mezinárodní kontext a další kovy Vývoj na trhu se zlatem ovlivňují i další globální faktory. Bank of Japan v pátek ponechala své sazby na úrovni 0,5 %, čímž potvrdila, že se snaží lavírovat mezi domácími ekonomickými výzvami a tlakem ze zahraničí, zejména ze strany amerických celních opatření. Politická nejistota tak posiluje atraktivitu zlata jako bezpečného přístavu. Růst se neomezuje jen na zlato – i další drahé a průmyslové kovy v pátek mírně posílily. Stříbrné futures vzrostly o 0,7 % na 42,415 USD za unci, zatímco platina se držela stabilně na 1 396,60 USD za unci. Na Londýnské burze kovů posílila měď o 0,3 % na 9 983,50 USD za tunu a americké měděné futures přidaly 0,2 % na 4,61 USD za libru. To ukazuje, že investoři i přes ekonomické nejistoty stále hledají příležitosti napříč celým trhem s komoditami. Závěrečný pohled Zlato je i nadále hlavním příjemcem obav o směr americké i globální ekonomiky. Kombinace uvolněnější měnové politiky Fedu, geopolitických rizik a nejistoty ohledně trhu práce vytváří prostředí, které podporuje poptávku po bezpečných aktivech. Přestože posilující dolar v krátkodobém horizontu brzdí zisky, dlouhodobý trend ukazuje na stabilní růst. Pokud Fed naplní prognózy a v příštích měsících skutečně přistoupí k dalším snížením sazeb, zlato může i nadále upevňovat svou pozici nad hranicí 3 600 USD za unci a případně atakovat nová historická maxima.