Klíčové body

Průmysl vzrostl o 1,8 %, táhla ho výroba aut a pryže
Zahraniční obchod skončil v červenci schodkem 1,7 miliardy korun
Stavebnictví vzrostlo o 10,1 %, hlavně díky infrastrukturním projektům
Bytová výstavba zůstává slabá, počet dokončených bytů klesá

Průmyslová výroba a nové zakázky

Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, což je zrychlení oproti červnovému růstu 0,2 %. Růst byl zaznamenán již šestý měsíc po sobě. Největší zásluhu měl automobilový a gumárenský průmysl, konkrétně výroba pneumatik, dále také výroba kovových konstrukcí a elektrických zařízení. Naopak klesla produkce potravin, nápojů či textilií. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 0,8 %.

Významným faktorem byl růst nových zakázek, které se meziročně zvýšily o 6,6 %. Objednávky ze zahraničí vzrostly o 2,9 %, domácí o 13 %. Silnou roli opět hrála výroba motorových vozidel, kde hodnota zakázek stoupla o 15 %. Podle ČSÚ uzavřely podniky vyrábějící dopravní prostředky také dlouhodobé kontrakty, které mohou ovlivnit výsledky i v dalších měsících.

Navzdory pozitivním číslům se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně snížil o 1,9 %. Průměrná mzda přesto vzrostla o 5 %. Ekonomové upozorňují, že propouštění není jen cyklické, ale souvisí se strukturálními změnami a nižší potřebou pracovní síly.

<!– DIP popup–>

Zahraniční obchod poprvé v deficitu

Český zahraniční obchod skončil v červenci ve schodku 1,7 miliardy Kč. Meziročně se sice výsledek zlepšil o 5,5 miliardy, ale šlo o první letošní zápornou bilanci. Důvodem bylo především zhoršení bilance kovodělných výrobků, které přešly z přebytku do deficitu. Negativně působily také výsledky u zemědělských produktů a základních kovů.

Naopak příznivě se vyvíjel obchod s motorovými vozidly, kde přebytek vzrostl o 5,1 miliardy korun. Zlepšila se i bilance obchodu se stroji a zařízeními a s ostatními dopravními prostředky. Celkový vývoz se zvýšil meziročně o 4,7 % na 375,2 miliardy korun, dovoz stoupl o 3,1 % na 376,9 miliardy.

Za prvních sedm měsíců roku dosáhl přebytek obchodní bilance 136,7 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 9,4 miliardy. Analytici upozorňují, že vývoj souvisí nejen se sezonností, ale také s efektem nových cel a zpomalováním ekonomiky. Část červencových čísel mohla být ovlivněna předzásobováním firem, které chtěly využít ještě nižších sazeb před zavedením nových tarifů.

Chcete využít této příležitosti?

Stavebnictví v růstu, bytová výstavba slabší

Stavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 %, a to již devátý měsíc v řadě. Růst je však pomalejší než v červnu, kdy činil 15,2 %. Pozemní stavitelství stouplo o 9,2 %, inženýrské o 11,5 %. Meziměsíčně vzrostla stavební produkce o 1 %.

Výsledky stavebnictví podporují vládní investice do dopravní infrastruktury a rychlejší povolovací procesy. Podle ekonomů hraje významnou roli také nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví čelilo propadům. Orientační hodnota staveb, na které byla vydána stavební povolení, dosáhla 54,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 37,9 %.

Slabší vývoj je vidět v bytové výstavbě. V červenci se začalo stavět 2 628 bytů, což je o 9,2 % méně než před rokem. Počet dokončených bytů klesl o 13,4 % na 2 353. Podle odborníků je tento trend neudržitelný, protože poptávka po novém bydlení výrazně převyšuje nabídku. V roce 2024 bylo dokončeno přibližně 30 tisíc bytů, což podle analytiků nestačí pro stabilizaci realitního trhu.

Další souvislosti průmyslového vývoje

Analytici upozorňují, že červencový růst průmyslu nelze přeceňovat. Celkově sektor stagnuje a jeho výkon se od roku 2018 výrazně neposunul. Slabý růst německé ekonomiky navíc omezuje zahraniční poptávku, na kterou je český průmysl silně navázán.

Důležitým faktorem je také situace v automobilovém sektoru, který se mohl v červenci snažit zrychlit výrobu kvůli obavám z amerických cel. Podle ekonomů tak část výsledků nemusí odrážet stabilní trend, ale spíše krátkodobý efekt předzásobení.

Problémem zůstává i propouštění v průmyslu. Úbytek pracovníků se nejeví pouze jako dočasný, ale jako důsledek technologických a strukturálních změn. Automatizace a digitalizace postupně snižují potřebu zaměstnanců, což bude mít dopad i v dalších letech.

Přesto ekonomové připomínají, že ve srovnání s Německem, kde průmysl zaznamenává dlouhodobý pokles, je český vývoj relativně příznivější. Stagnace je sice problém, ale ve středoevropském kontextu působí výsledky méně dramaticky.

Zatímco průmysl a stavebnictví těží ze silnější poptávky a vládních investic, obchodní bilance se dostala do záporných čísel kvůli slabší bilanci kovodělných výrobků a dalším faktorům.Průmyslová výroba a nové zakázkyPrůmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, což je zrychlení oproti červnovému růstu 0,2 %. Růst byl zaznamenán již šestý měsíc po sobě. Největší zásluhu měl automobilový a gumárenský průmysl, konkrétně výroba pneumatik, dále také výroba kovových konstrukcí a elektrických zařízení. Naopak klesla produkce potravin, nápojů či textilií. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 0,8 %.Významným faktorem byl růst nových zakázek, které se meziročně zvýšily o 6,6 %. Objednávky ze zahraničí vzrostly o 2,9 %, domácí o 13 %. Silnou roli opět hrála výroba motorových vozidel, kde hodnota zakázek stoupla o 15 %. Podle ČSÚ uzavřely podniky vyrábějící dopravní prostředky také dlouhodobé kontrakty, které mohou ovlivnit výsledky i v dalších měsících.Navzdory pozitivním číslům se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně snížil o 1,9 %. Průměrná mzda přesto vzrostla o 5 %. Ekonomové upozorňují, že propouštění není jen cyklické, ale souvisí se strukturálními změnami a nižší potřebou pracovní síly.<!– DIP popup–>Zahraniční obchod poprvé v deficituČeský zahraniční obchod skončil v červenci ve schodku 1,7 miliardy Kč. Meziročně se sice výsledek zlepšil o 5,5 miliardy, ale šlo o první letošní zápornou bilanci. Důvodem bylo především zhoršení bilance kovodělných výrobků, které přešly z přebytku do deficitu. Negativně působily také výsledky u zemědělských produktů a základních kovů.Naopak příznivě se vyvíjel obchod s motorovými vozidly, kde přebytek vzrostl o 5,1 miliardy korun. Zlepšila se i bilance obchodu se stroji a zařízeními a s ostatními dopravními prostředky. Celkový vývoz se zvýšil meziročně o 4,7 % na 375,2 miliardy korun, dovoz stoupl o 3,1 % na 376,9 miliardy.Za prvních sedm měsíců roku dosáhl přebytek obchodní bilance 136,7 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 9,4 miliardy. Analytici upozorňují, že vývoj souvisí nejen se sezonností, ale také s efektem nových cel a zpomalováním ekonomiky. Část červencových čísel mohla být ovlivněna předzásobováním firem, které chtěly využít ještě nižších sazeb před zavedením nových tarifů.Chcete využít této příležitosti?Stavebnictví v růstu, bytová výstavba slabšíStavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 %, a to již devátý měsíc v řadě. Růst je však pomalejší než v červnu, kdy činil 15,2 %. Pozemní stavitelství stouplo o 9,2 %, inženýrské o 11,5 %. Meziměsíčně vzrostla stavební produkce o 1 %.Výsledky stavebnictví podporují vládní investice do dopravní infrastruktury a rychlejší povolovací procesy. Podle ekonomů hraje významnou roli také nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví čelilo propadům. Orientační hodnota staveb, na které byla vydána stavební povolení, dosáhla 54,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 37,9 %.Slabší vývoj je vidět v bytové výstavbě. V červenci se začalo stavět 2 628 bytů, což je o 9,2 % méně než před rokem. Počet dokončených bytů klesl o 13,4 % na 2 353. Podle odborníků je tento trend neudržitelný, protože poptávka po novém bydlení výrazně převyšuje nabídku. V roce 2024 bylo dokončeno přibližně 30 tisíc bytů, což podle analytiků nestačí pro stabilizaci realitního trhu.Další souvislosti průmyslového vývojeAnalytici upozorňují, že červencový růst průmyslu nelze přeceňovat. Celkově sektor stagnuje a jeho výkon se od roku 2018 výrazně neposunul. Slabý růst německé ekonomiky navíc omezuje zahraniční poptávku, na kterou je český průmysl silně navázán.Důležitým faktorem je také situace v automobilovém sektoru, který se mohl v červenci snažit zrychlit výrobu kvůli obavám z amerických cel. Podle ekonomů tak část výsledků nemusí odrážet stabilní trend, ale spíše krátkodobý efekt předzásobení.Problémem zůstává i propouštění v průmyslu. Úbytek pracovníků se nejeví pouze jako dočasný, ale jako důsledek technologických a strukturálních změn. Automatizace a digitalizace postupně snižují potřebu zaměstnanců, což bude mít dopad i v dalších letech.Přesto ekonomové připomínají, že ve srovnání s Německem, kde průmysl zaznamenává dlouhodobý pokles, je český vývoj relativně příznivější. Stagnace je sice problém, ale ve středoevropském kontextu působí výsledky méně dramaticky.