Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky za červenec, které ukazují na růst průmyslové i stavební výroby, avšak zároveň i na první letošní schodek zahraničního obchodu. Zatímco průmysl a stavebnictví těží ze silnější poptávky a vládních investic, obchodní bilance se dostala do záporných čísel kvůli slabší bilanci kovodělných výrobků a dalším faktorům. Průmyslová výroba a nové zakázky Průmyslová výroba v červenci meziročně vzrostla o 1,8 %, což je zrychlení oproti červnovému růstu 0,2 %. Růst byl zaznamenán již šestý měsíc po sobě. Největší zásluhu měl automobilový a gumárenský průmysl, konkrétně výroba pneumatik, dále také výroba kovových konstrukcí a elektrických zařízení. Naopak klesla produkce potravin, nápojů či textilií. Meziměsíčně se průmyslová výroba zvýšila o 0,8 %. Významným faktorem byl růst nových zakázek, které se meziročně zvýšily o 6,6 %. Objednávky ze zahraničí vzrostly o 2,9 %, domácí o 13 %. Silnou roli opět hrála výroba motorových vozidel, kde hodnota zakázek stoupla o 15 %. Podle ČSÚ uzavřely podniky vyrábějící dopravní prostředky také dlouhodobé kontrakty, které mohou ovlivnit výsledky i v dalších měsících. Zdroj: Shutterstock Navzdory pozitivním číslům se průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu meziročně snížil o 1,9 %. Průměrná mzda přesto vzrostla o 5 %. Ekonomové upozorňují, že propouštění není jen cyklické, ale souvisí se strukturálními změnami a nižší potřebou pracovní síly. <!-- DIP popup--> Zahraniční obchod poprvé v deficitu Český zahraniční obchod skončil v červenci ve schodku 1,7 miliardy Kč. Meziročně se sice výsledek zlepšil o 5,5 miliardy, ale šlo o první letošní zápornou bilanci. Důvodem bylo především zhoršení bilance kovodělných výrobků, které přešly z přebytku do deficitu. Negativně působily také výsledky u zemědělských produktů a základních kovů. Naopak příznivě se vyvíjel obchod s motorovými vozidly, kde přebytek vzrostl o 5,1 miliardy korun. Zlepšila se i bilance obchodu se stroji a zařízeními a s ostatními dopravními prostředky. Celkový vývoz se zvýšil meziročně o 4,7 % na 375,2 miliardy korun, dovoz stoupl o 3,1 % na 376,9 miliardy. Za prvních sedm měsíců roku dosáhl přebytek obchodní bilance 136,7 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 9,4 miliardy. Analytici upozorňují, že vývoj souvisí nejen se sezonností, ale také s efektem nových cel a zpomalováním ekonomiky. Část červencových čísel mohla být ovlivněna předzásobováním firem, které chtěly využít ještě nižších sazeb před zavedením nových tarifů. Stavebnictví v růstu, bytová výstavba slabší Stavební výroba v Česku v červenci meziročně vzrostla o 10,1 %, a to již devátý měsíc v řadě. Růst je však pomalejší než v červnu, kdy činil 15,2 %. Pozemní stavitelství stouplo o 9,2 %, inženýrské o 11,5 %. Meziměsíčně vzrostla stavební produkce o 1 %. Výsledky stavebnictví podporují vládní investice do dopravní infrastruktury a rychlejší povolovací procesy. Podle ekonomů hraje významnou roli také nízká srovnávací základna z loňského roku, kdy stavebnictví čelilo propadům. Orientační hodnota staveb, na které byla vydána stavební povolení, dosáhla 54,2 miliardy korun, což znamenalo meziroční nárůst o 37,9 %. Slabší vývoj je vidět v bytové výstavbě. V červenci se začalo stavět 2 628 bytů, což je o 9,2 % méně než před rokem. Počet dokončených bytů klesl o 13,4 % na 2 353. Podle odborníků je tento trend neudržitelný, protože poptávka po novém bydlení výrazně převyšuje nabídku. V roce 2024 bylo dokončeno přibližně 30 tisíc bytů, což podle analytiků nestačí pro stabilizaci realitního trhu. Zdroj: Shutterstock Další souvislosti průmyslového vývoje Analytici upozorňují, že červencový růst průmyslu nelze přeceňovat. Celkově sektor stagnuje a jeho výkon se od roku 2018 výrazně neposunul. Slabý růst německé ekonomiky navíc omezuje zahraniční poptávku, na kterou je český průmysl silně navázán. Důležitým faktorem je také situace v automobilovém sektoru, který se mohl v červenci snažit zrychlit výrobu kvůli obavám z amerických cel. Podle ekonomů tak část výsledků nemusí odrážet stabilní trend, ale spíše krátkodobý efekt předzásobení. Problémem zůstává i propouštění v průmyslu. Úbytek pracovníků se nejeví pouze jako dočasný, ale jako důsledek technologických a strukturálních změn. Automatizace a digitalizace postupně snižují potřebu zaměstnanců, což bude mít dopad i v dalších letech. Přesto ekonomové připomínají, že ve srovnání s Německem, kde průmysl zaznamenává dlouhodobý pokles, je český vývoj relativně příznivější. Stagnace je sice problém, ale ve středoevropském kontextu působí výsledky méně dramaticky.